Martin mě další dny naprosto ignoroval. Poslechl má slova a byl jsem mu očividně ukradený, protože trucoval a už se znovu nepokusil se mnou mluvit. Vyhýbal se mi snad ještě urputněji než ty týdny před tím.

Jen jednou jsme z důvodu pohodlnosti při práci u stolu byli spolu v jedné místnosti déle než jen na projití od ložnice do kuchyně a zpátky, nebo ven. Až po několika hodinách prořízla hrobové ticho hudba, kterou si Martin na mobilu pustil jako kulisu. Podle volby písniček pravděpodobně z melancholie.

Sat in the corner of the room

Everything's reminding me of you

Nursing an empty bottle and telling myself you're happier

Aren't you?

Ain't nobody hurt you like I hurt you

But ain't nobody need you like I do

I know that there's others that deserve you

But my darling I am still in love with you

Když pak přešel na We don't talk anymore, začínalo mi tohle zjevné strefování se do našeho (ne)vztahu vážně lézt na nervy, tak jsem mu pro změnu pustil něco já, o trochu hlasitěji, aby to zřetelně slyšel.

You just want attention, you don't want my heart

Maybe you just hate the thought of me with someone new

Yeah, you just want attention, I knew from the start

You're just making sure I'm never gettin' over you

Střelili jsme po sobě pohledem přesně ve stejný okamžik. Tvářil se uraženě, ale nepromluvil, aby se ohradil. Zlostně sklapl notebook, vzal si telefon a pevným krokem zmizel do ložnice. Kupodivu za sebou tentokrát ani vztekle nezabouchl dveře.

Ten večer jsem ho už pořádně nezaznamenal. Usoudil jsem, že se tu musel stavit pro notebook a odnést si ho, protože když jsem později zvedl pohled, nebyl na původním místě na jídelním stole. Byl jsem tak zabraný do stříhání videa, že jsem ho vůbec nepostřehl. Později se pravděpodobně přišel napít nebo i najíst, ale pozorně jsem vyřizoval emaily a nevšímal si ho.

Pracoval jsem dlouho do noci spoustu hodin v kuse bez chviličky odpočinku. Byl jsem šíleně ospalý a oči se mi hned po dolehnutí na gauč zavíraly, ale i přesto jsem našel sílu na chvíli psaní si s Danem.

Postěžoval jsem si, jak jsem unavený, a nejdřív jsme se bavili o našich propracovaných dnech a normálních věcech. Ale v pozdějších ranních hodinách už jsem mu díky vyčerpání psal asi víc, než by potřeboval a měl vědět – dostal jsem se až k vylití si srdíčka ohledně Martina a naší hádky a nekončící války. Sice poměrně nepřímo, ale musel pochopit, že mě to dost vzalo a k Martinovi něco cítím. Stále.

Neřekl mi k tomu ovšem nic zlého a vůbec se tím nenechal rozhodit. Naopak mě ukonejšil pozváním na rande. Třetí rande.

To nejkouzelnější, snové rande, které jsem si dokázal představit.

~

Prošli jsme ruku v ruce celou pláž a pak dlouhé hodiny seděli v tajném zákoutí pod palmou, drželi se za ruku, povídali si a smáli se. Užívali jsme si teplé a jasné kalifornské počasí a klidně sledovali po moři tancující vlnky, dokud se slunce nezačalo sklánět k západu nad moře.

Když se Dane po pohledu na nebe beze slova zvedl a rozeběhl se po kamenech zpět k pláži, nechápavě jsem ho pozoroval. Culil jsem se však jeho roztomilosti, a i přes vteřinové zděšení se mu smál, když zakopl a málem sebou praštil.

„Don't laugh at me and come on!" křikl na mě se smíchem.

S kroucením hlavy jsem se se svými věcmi posbíral a vydal se za ním. Doběhl jsem ho až po několika desítkách metrů na pláži, která už v tuto hodinu byla značně vylidněná. Ne úplně, ale už tu nebylo narváno. Lidmi se hemžila spíš promenáda za pláží s obchůdky a restauracemi.

Zadýchaně jsem upustil batoh a lahev s vodou, kterou jsem při rychlém úprku z pod palmy nestihl uklidit, hned vedle Daneových věcí a stále nechápavě na něj koukal, co to jako bylo, zatímco on malými krůčky couval k vodě.

„Didn't you say you liked running?" zasmál se.

„Not barefoot on the rocks?" uchechtl jsem se. „What was that?!"

„Um, nothing," uculil se nevinně a přetáhl si tričko přes hlavu.

Sjel jsem ho pohledem, protože jeho tělo jsem ještě neměl tu čest vidět. Tedy v reálu, mimo instagram. Se skousnutým rtem jsem vydechl a podíval se mu zpět do očí.

Zahákl prsty za lem svých džínových kraťasů a vyzývavě mrknul, načež se otočil, vysvlékl a jen v černých boxerkách vběhl do vody tak ladně, že mě to až zarazilo. Stylově šipkou přeskočil vlnu, a když se vynořil, otočil se na mě.

„Coming?" houknul s úsměvem a pokusil se vytřepat vodu z vlasů.

„You're crazy," zakřičel jsem na něj s pobaveným smíchem.

„Yeah. But you like me," odtušil, a jen co našel mezi vlnami ztracený balanc, s pokynutím hlavy opakoval, ať jdu za ním.

„It must be cold," bránil jsem se.

„I'll keep you warm," slíbil s koutkem pozvednutým do rošťáckého úsměvu. Natáhl směrem ke mně ruku a po pas ve vodě čekal.

Ještě chvíli jsem na něj koukal, než jsem se s výdechem vzdal a začal se svlékat také. Poděkoval jsem si za skvělé rozhodnutí, nebrat si bílé spodní prádlo, ale i tak jsem se styděl, když jsem se studenými vlnami probíral k Daneovi. Ne že bych se vyloženě snažil zakrýt, ale vědomí, že pozoruje mé skoro nahé tělo, bylo šíleně zvláštní.

Hned jak jsem se dostal ve vodě až na jeho úroveň, zhoupl se na vlně ke mně, postavil se proti mně a pohladil mě po pažích, načež mě se širokým úsměvem políbil. Jen jednou. Dnes poprvé a zdálo se, že to takhle plánoval, když mě podruhé políbil pod čelist, prsty jemně vplétaje do mých. Přitiskl se na mě blíž svým nahým trupem a já se zachvěl pod studeným dotekem kapiček. Roztřesený výdech ale vyjadřoval jedině vzrušení. Takhle blízko jsme si byli prvně.

Zničehonic se začal chichotat a svého objetí využil tak, že mě shodil přímo do vlny.

„You little–" smál jsem se, když jsem se vynořil. Stihl jsem se naštěstí nadechnout a slané vody jsem měl akorát plné oči.

Smál se utíkal mi vlnami, plaval dál. Dohnal jsem ho a přitáhl ho za nohu zpátky k sobě. Políbili jsme se. Ale nepřestali blbnout, láskyplně se topit a cákat po sobě vodu s milujícími nadávkami.

Vyčerpáni smíchem jsme ruku v ruce vyběhli na pevninu. Dane šel ke svému batohu a já zůstal zády k němu sledovat slunce zapadající za obzor.

„Hey!" houkl na mě po chvíli. Otočil jsem se a spatřil ho sedět na zemi na velké roztažené osušce. Přes ramena měl druhou takovou a ruce držel roztažené, jako by mi ji nabízel. Společně se svým objetím.

S úsměvem jsem se otočil a cestou k němu vyklepal z vlasů vodu. Svalil jsem se vedle něj a on mě hned objal. Ujistil se, že mi není zima, přitiskl mě do svého objetí ještě silněji, a nakonec mě bez dalšího slova políbil vášnivěji a důrazněji, než jsem čekal. Než jsem byl zvyklý.

Nejistě jsem se poddal a polibky rozvážně oplácel. Když mě se stále naléhavějšími polibky svalil na záda a naklonil se nade mě, znejistěl jsem ještě víc, už jen z důvodu, že mě to vzrušovalo. Přijímal jsem ale teplo jeho těla, protože jinak mě chladný mořský vánek nutil se chvět pod studenými kapičkami vody. Alespoň jednou rukou, kterou jsem neměl zamotanou v osušce, jsem ho jemně hladil po boku a víc ho na sebe tiskl doteky na lopatce a rameni.

„What if..." přerušil polibky a těžce se vydýchával. Vymotal nás z osušky, abychom nebyli v pohybech a dotecích tak svázaní, a když se vracel do své pozice nade mnou, nalehl na mě o trochu víc. Oba jsme museli potlačit zaskučení.

„What if... what?" zeptal jsem se, jen těžko skrývaje ve svém hlase vzrušení. A nejen v hlase.

„What if I wanted to... use you?" pousmál se. Narážel na naše první rande, čemuž jsem se v duchu uculil. Navenek jsem však udržel vážnou tvář a jen mlčel a čekal na jeho další slova, která však přišla až po několika dalších naléhavých polibcích. „Will you come to my place with me?"

Aniž bych si to dvakrát rozmyslel, pokýval jsem hlavou s roztřeseným vzrušeným výdechem.

„Really?" vydechl doopravdy překvapeně, ale rychle to otočil v humor. „Because no one is there. I could do whatever I want to you. For example make you cook me a dinner or clean my room – cause oh my god, it's awful."

Zasmál jsem se. „You can do whatever you want to me," ujistil jsem ho s úsměvem vážně a natáhl krk pro jemný sladký polibek.

Věnoval mi jeden z jeho okouzlujících úsměvů a pak si přelehl na záda vedle mě.

„Can we just lie for a minute?" broukl, přikrývaje nás druhou osuškou, a s lehkým smíchem pokračoval s vysvětlením: „I don't think I'm able to walk right now. Also, I would appreciate some non-sexual images in my mind, thank you brain."

S tichým smíchem jsem ho ujistil, že jakkoliv dlouho potřebuje, protože i já se potřeboval trochu uklidnit, a jen jsem se prostě přikulil na bok k němu, chytil ho za ruku a okouzleně mu hleděl do tváře.

Přemýšlel jsem o tom, k čemu jsem svolil. K čemu má u něj doma dojít. Na jednu stranu jsem to strašně moc chtěl a dost se těšil. Na tu druhou jsem si však nerozmyšlený souhlas trochu vyčítal. A čím déle jsme jen tak beze slov leželi a následně jeli uberem k Daneovi, tím víc jsem docházel k závěru, že to možná není správně. Že bych neměl dovolit něco takového, když se budeme muset rozejít, ať už to tak chci, nebo nechci, protože vztah na dálku v takovémhle měřítku nemůže nikdy fungovat.

I přesto jsem s ním spolupracoval, když mě po krátké prohlídce jeho domu zatáhl do svého pokoje a začal mě líbat snad ještě naléhavěji než na pláži. Pomalu mi vyhrnul tričko a užíval si, že se může dotýkat mé holé kůže, stejně jako já si užíval to, že se mě dotýká.

Když mi tričko svlékl, s polibky na krk sjel rukama po mých zádech až na zadek a přitiskl mě k sobě. Tiše zavzdychal a já přestával myslet hlavou. Centrum uvažování o tom, co chci, se přesunulo spolu s hromadícím se vzrušením do mého podbřišku.

Povalil mě na postel a já se loktem uhodil do notebooku.

„Your room would indeed need cleaning," poznamenal jsem, zatímco on zpode mě notebook vytáhl a nesl ho na stůl na druhé straně místnosti, kde při té příležitosti rozsvítil malou lampičku, aby v místnosti nebyla ani úplně tma, která už venku téměř úplně převzala vládu, ani však úplně rozsvíceno. Zvedl jsem se do sedu a posunul se na posteli dál. Se zájmem jsem ho sledoval, paží objímaje svá kolena.

„Don't be cheeky," zasmál se a cestou zpátky si mě přeměřil pohledem. Před postelí ze sebe stáhl tričko a pak vlezl na čtyři za mnou a přiměl mě uvolnit můj klín. Klekl si obkročmo nade mě a s vroucnými polibky mě pomalu svalil zpátky do lehu, přičemž on se stále přerývavějšími výdechy do mých rtů dolehal na mě.

Když jsme se pak roztouženě mazlili, úplně jsem přestal vnímat čas. Přestal jsem se soustředit, nemyslel jsem už vůbec. Byl jsem šíleným způsobem vzrušený.

Vzájemně jsme se vysvlékli do spodního prádla, stále vlhkého z vody, a třeli se o sebe a dotýkali se nedočkavými prsty tak blízko. Váleli jsme se po sobě, jednou byl nade mnou, podruhé já nad ním; kvůli pohodlí jsme to střídali. Až z jedné polohy mě nechtěl pustit.

Ležel na mě, mezi mýma pokrčenýma nohama. Jednou rukou mě pevně držel v pase a druhou se zapíral do mé dlaně za mou hlavou, prsty propletené s mými.

„Dane?" zamumlal jsem tázavě do jeho rtů a hned nato byl donucen spolu s ním hluboce vydechnout s hlavou zvrácenou, když se o mě zrovna silně otřel.

„Mhm... yeah?" Přesunul se rty na moji čelist, abych mohl mluvit.

Zaváhal jsem a couvl. „I don't even know, just kiss me."

Nadzvedl se na paži tak, aby se na mě mohl podívat. „You sure?" zeptal se opatrně.

„It's nothing, I just..."

„... foreign city and you don't know me?" přimhouřil oči s úsměvem.

O něco uvolněněji jsem se zasmál. „Nope. I just... I'm not really used to..."

„Oh," vydechl chápavě a pousmál se. „You can top, that's fine."

Rozpačitě jsem sklonil pohled, ale nejistým úsměvem mu vyjádřil vděk.

„But we're not there yet, are we?" broukl s koutky roztaženými do hravého úsměvu a zahákl prsty za lem mých boxerek.

Využil jsem toho, že se nesoustředil, a převalil se nad něj. Podle svého jsem si ho srovnal pod sebou a zůstal na něj shlížet. Na tváři se mi usadil lehce vítězný úsměv.

„I've never imagined you as the dominant one," pousmál se zaraženě. „You always seem so versatile and kinda shy. But must admit... it's pretty hot," skousl si ret a podepřel se na lokty, aby byl blíž mému obličeji.

„Have you really imagined having sex with me?" zasmál jsem se.

„Eeeeh," sklonil pohled vyhýbavě a znatelně se začervenal.

Pobaveně jsem ho políbil na nos, načež on nedočkavě zaklonil hlavu a vpil se mi do rtů pro mnohem víc. Zatahal mě zoubky za ret, když dolehal zpět na záda, a jeho ruce si našly cestu pod látku mých boxerek, aby mě k sobě mohl víc přirazit.

Tiše jsem vzdychl Daneovo jméno. Jakmile jsem zaslechl sám sebe, skrz všechny toužebné myšlenky se mi vrátily výčitky z pláže. Protože tohle jméno můžu sténat jen omezenou dobu.

S výdechem jsem se Daneovi vysmekl z polibků a zapřel se na natažené paže dost daleko od něj. Prohlédl jsem si ho a v očích mě zaštípaly slzy.

S tímhle po všech stránkách dokonalým stvořením jsem neměl už ani týdny času.

„What happened?" vydechl a neodvážil se ani o centimetr pohnout. Zůstal přesně v té poloze, ze které jsem se mu vykroutil. Rukama teď nedržel má záda, ale jakoby nějaké neviditelné tělo.

„I can't do it," špitl jsem a nechával na sebe to uvědomění si dopadat celou vahou.

„Wha–... What?"

Stáhl jsem se z jeho těla, sedl si v nohou postele na paty a do klína si přitáhl deku. Se sklopeným pohledem jsem se pokoušel nerozbrečet. Možná jsem byl vzrušením trochu přecitlivělý.

„What is it?" zněl až překvapivě upřímně starostlivě přesto, jak vzrušený a roztoužený byl. Konečně se pohnul, a nakonec si přesedl přede mě a napodobil můj manévr s peřinou. „Babe? Charlie, what happened? Did I... do something you didn't want?"

Zakroutil jsem hlavou a pokusil se s ním navázat a udržet oční kontakt. „No, but... I just can't. We have days together, Dane. Days. Then I'll probably never see you again..."

„I'm very well aware of that," stáhl obočí. „That's why I wanted to enjoy it as much as we can."

„We will need to say goodbye..." stál jsem si za svým. „And I already like you so much I can't handle it and if we... made love," znejistěl jsem nad tím výrazem a na pár vteřin se odmlčel. „... I can't let myself get attached to you like this."

„Okay," vydechl a zavrtěl hlavou. Natáhl ke mně ruku a uchopil do ní moji. Lehce se usmíval. „Listen, I don't care about the inevitable heartbreak. I'm trying to live this moment and enjoy this holiday and I want to enjoy it with you. Even if it's only a summer love. It's been so beautiful. Don't ruin that now."

Mlčel jsem. A přemýšlel o tom, co řekl. Že jsem se na něj vázal, byla přece moje volba. Nemusel jsem. Mohlo to být hezké a zamilované i bez toho, abychom spolu měli vážný vztah do konce života.

„So... If there aren't other reasons why you wouldn't want to make love to me," řekl a pousmál se těm slovům, která mě před chvílí tak znejistěla, „I suggest we forget this and continue where we stopped."

Vydechl jsem a pozorně ho sledoval, když se ke mně přikláněl. Nechal jsem se políbit, ale ani jsem nezavřel oči, protože jsem se pořád nerozmyslel, jestli to chci udělat. Jestli to můžu udělat, aniž bych do toho nenapravitelně a bolestivě úplně spadnul.

„Are there any other reasons?" broukl a povzbudivě mi stiskl ruku, kterou jsem si ani neuvědomil, že stále svírá ve své. „Martin, maybe?"

Zvedl jsem zaraženě pohled. Samozřejmě, že Martin byl důvod. Od začátku to byl důvod pro to si s Danem nic nezačínat. Protože jsem ho miloval, přes to všechno, pořád. A před odletem jsem si přál, abych veškeré tohle flirtování a milování tady prožíval s ním.

Ale přesto jsem byl právě teď s Danem. Proč? Abych utekl od reality? Abych Martinovi ublížil? Abych mu oplatil jeho naschvály? Ne. Byl jsem tu proto, že s Danem to bylo prostě jiné. Jiné, než by to s Martinem kdy bylo, protože Dane byl jiný. Zažíval jsem to nejsnovější okouzlení v úplně cizím světě na druhé polokouli s naprosto dokonalým klukem, kterému jsem se líbil. A byl tady právě teď se mnou.

Byl jsem tu proto, že jsem chtěl. A chtěl jsem to šíleně moc.

„I'm fine with you stopping me," řekl opatrně. „Right now, it's not about hurting me, but hurting yourself. I understand you have some complicated feelings for him... So whatever it is, I need you to tell me, okay? – Unless it's a diss about my body, then I don't wanna hear it, I'm sensitive."

Zasmál jsem se. Sklonil jsem pohled. Nechtěl jsem řešit důvody. Kromě toho, že to skončí, jsem neměl proč se s Danem nemilovat. A když to mělo skončit, mohlo to aspoň být tak krásné, jak vztah může být.

„There's nothing about your body that would stop me from making love with you. There's nothing at all."

Rozhodnutě jsem stiskl jeho ruku a usmál se na něj. Šťastně mi úsměv oplatil.

Tu noc jsme se milovali dvakrát a já si slíbil, že toho spolu prožijeme ještě mnohem víc. Chtěl jsem si zbytek našich společných dní užít na maximum. Pevně jsem se rozhodl, že ačkoliv pro mě náš vztah znamená hodně, nenechám se tím zničit. Věřil jsem, že na tuhle letní lásku budu vzpomínat dlouho. Ale jedině v dobrém.