Čus kámo! I když bych tě nejraději zabila, tak zapisovat do tebe mé zážitky mi přirostlo trochu k srdci. To je hrozně divný...

Jako obvykle jsem sledovala hokej jako jediná ze smrtijedů. Zápas Česko-Kanada vypadal bledě. Rozhodla jsem se, že se zase přemístím na stadion, protože na živo je to prostě lepší.

Stála jsem před stadionem a byla tma. Když u nás bylo odpoledne, tak u nich byl večer. Skvělý....

Vběhla jsem do stadionu. Hodila jsem nějakýho týpka z přední řady na trestnou lavici a sledovala jeho zoufalé pokusy o dostání se ven. Zastoupila jsem jeho místo a sledovala zápas.

Gól! Skvělý gól! Celý stadión zajásal. A já taky. Kouzlem jsem vytvořila nad diváky barevné světýlka ve tvaru české vlajky. Ta se následně přeskupila v nápis: ''Je to tam!''

Někteří cizinci se snažili porozumět těm slovům mezitím co češi tleskali. Rozhodčí o něčem začali horlivě diskutovat. Pak jen pokývali hlavami a rozjeli se do jiných směrů.

''Gól neplatí. Rozhodčí to komentují tím, že jeden z českých hráčů stál v brankovišti.'' ozvalo se z reproduktorů.

''To není pravda!'' zakřičela jsem, že to museli slyšet všichni a z mého tónu hlasu jim muselo být jasné co jsem řekla.

Vyčarovala jsem několik slepeckých holí a všechny hodila po rozhodčích.

Pak jsem jednomu zlevitovala píšťalku a sledovala jak ji zmateně pronásleduje po celé hrací ploše. Zoufale skočil po píšťalce a rozmázl se na ledě. Přičarovala jsem mu český dres a jeho kolegové to pískly jako ruský faul.

Moc nám to nepomohlo a zbývalo posledních třicet vteřin do konce. Do té doby jsem se bavila tím, že jsem kanadské vlajky, kterými mávali kanadští fanoušci, proměňovala na české. To stejné jsem dělala i s malbami na obličejích.

Poslední vteřiny nám ovšem nepřinesly potřebné dva góly a tak za chvíli začala hrát kanadská hymna. To jsem nemohla dopustit!

Proměnila jsem kanadské dresy na české a vlajku, která se spouštěla, taky. Oni aniž by něco tušili, dál stáli s rukama na srdcích a sledovali fanoušky. Uvědomili si to až poté co se jeden z nich podíval na vlajku a pak drcl do vedlejšího kanaďana. Oba si všimli dresů a začal zmatek. Čeští hokejisté a fanoušci se rozhlíželi po hale a hledali toho kdo to udělal.

Nestydím se za moji vlasteneckou činnost a proto jsem začala do zmatku vesele mávat. Vykouzlila jsem megafon a zakřičela: ''Udělala bych to kdykoliv znovu!''

Vystartovala po mě ochranka. Tentokrát se nedám! Přemístila jsem se na led a doplnila se dresem a helmou. Brusle jsem radši nechala být, protože stejně neumím bruslit.

Ochranka se vrhla na led. Já se však sebejistě rozběhla po ledě a objela kolečko kolem hřiště. Pak jsem vytrhla jednomu kanaďanovi ve spěchu hokejku. Ochranka mě zatlačila do rohu hřiště. Držela jsem je co nejdál od sebe pomocí hokejky. Už se zdálo, že to nepomůže, ale pak se za ochrankou ozval hlas.

''Už je po zápase, takže žádné fauly nás neohrozí. A omezení do mistráku zmizí.'' řekl jeden z českých hokejisté a dal pěstí jedné z ochranek. Strhla se rvačka.

No, nakonec se nás všechny odtáhla ochranka, která přišla jako posila od předávání medailí za curling.

Když nás vyhodili te stadionu, tak si se mnou někteří hokejisti potřásli rukou, protože si mě pamatují z mistrovství. Někteří mě pochválili za to jak jsem přerazila moji hokejku o jednu ochranku.

Nakonec jsme se rozloučili a já se přemístila zpět domů. No a pak jsem to zapsala sem.

Takže Avada! A měj se mrtvě!

---------------

Slibovaný speciál je zde!