DRACO!!!!!!!
Neuvěříš, ty pitomý cáre papíru, jaký je ten Draco ignorant.
Vezmeme to ale pěkně po pořádku.
Vstala jsem, zabila pár mudlů, nasnídala jsem se, zase zabila pár mudlů, a konečně jsme tady!
Vařím na oběd knedlíky a tak nějak je zkaramelizuji takže je z toho jako ten zákusek Perník. Mňam!
Dokuchtím to a volám na celý barák:
''Oběd!''
Přiběhne Lucius ale Draco nikde!
''Oběd!!!!!!''
Přiběhne soused a ptá se proč tak hulákám. Řeknu ať jde do atomového krytu a že to bude ještě na dlouho.
''Oběd!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!''
To začnou štěkat všichni psi z okolí, ale Draco nikde.
''OBĚD!''
Přiběhne Bellatrix a všichni smrtijedi. A Draco nadále ignoruje!
''OOOBBBBBBĚĚĚĚDDDD!!!!!''
To už dokonce rozrazil zeď Voldemort a Nagini.
''Kašlu na to, jdu pro něj!'' řeknu a zamířím k jeho pokoji. Rozrazím dveře a zakřičím:
''Draco Malfoyi! Jak to že nejseš na obědě!!!!''
''Tys mě volala?'' zeptal se Draco a vytáhl si sluchátka z uší.
''ANO!!! JE TU UŽ I VOLDEMORT!!!''
Tehdy konečně slezl a já si spokojeně dala svůj oběd i když na mě všichni smrtijedi čuměli jak na Harryho Pottera s máslem na hlavě a cedulí a nápisem: ''Zab mě když to dokážeš, Voldemorte!''
Zkrátka klasika. Odpoledne sem k tobě zalehla a psala a psala.
Končím! Měj se mrtvě!
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro