Padal.

Nekonečná hloubka mu rozevírala svou náruč, slibujíc mu zapomnění. Těšil se na to, dychtil po sladkém uvolnění, toužil po smrti.

Kalich hořkosti přetekl jedním jediným slovem, odsoudil ho k pádu.

Copak toho chtěl tolik? Vyrovnat se v oku otce svému bratru, vidět v jeho tváři uznání a respekt.

Zničil hrozbu, zabil Laufeye. A co za to dostal? Jen další pohrdání.

Budou vůbec truchlit? Těžko. Musí být šťastní, že se mě konečně zbavili. Zmetka, který nebyl dost dobrý ani pro Mrazivého obra.

Odpusť, matko, že jsem nebyl takový syn, jakého sis přála.

Všeotec řekl: „Ne."

Tím zabil Lokiho sny.

Padal.