„Tati, konečně jsi doma!“ zavýskla malá hobití holčička, které pod bujnou blonďatou kšticí zářila dvě modrá očka. „Stýskalo se nám.“

Sam se sklonil, něžně políbil svou dceru Elanor na čelo a na malý moment skryl obličej do její kudrnaté hřívy.

Srdce ho bolelo, ale nemohl to dát najevo. Frodo byl pryč. Navždy odjel ze Šedých přístavů. Co na tom, že mu nechal Dno pytle, když už nikdy neuvidí jeho úsměv, neuslyší sametový hlas, nebude mít potěšení z prostého doteku? Ale to by jeho rodina nepochopila.

Nemohlo ho to donekonečna táhnout na dvě strany.

Usmál se. „Taky se mi stýskalo, maličká.“