„Dnes je mi sto jedenáct let a je mi ctí, že jste všichni přišli na můj narozeninový dýchánek," zvolal Bilbo, jakmile se postavil na lavičku, aby ho mohli všichni vidět. „Neznám vás ani polovinu tak, jak bych rád a ani polovinu z vás nemám rád tak, jak si zaslouží. A teď je konec."
Pomalu vkládal ruku do kapsy, když pokračoval: „Odcházím. Se všemi se s láskou lou -"

Zarazil se, když v kapse modré vestičky místo Prstenu nahmatal jen starý knoflík.

„U Sauronova zadku!" zaklel šťavnatě. „Frodo!" křikl do davu. „Kolikrát ti mám říkat, že si nemáš hrát s cizími věcmi?"