Polkl. Krev mu hučela v hlavě a tep mu v ní bušil s mohutnou ozvěnou. Pohledem vyhledal druhého trpaslíka a vpil se do jeho očí, vyjadřuje tím svou bezbřehou náklonnost, zatímco zpocenou dlaní přitáhl uzdu svého poníka blíž.

Měl strach, ale nechtěl s tím nikoho znepokojovat. Bál se vstoupit do Temného hvozdu, pověsti mluvily o šířícím se Stínu. Dech se mu zrychloval, i když se snažil nedat nic najevo.

Trhl sebou, když mu bratr položil ruku na rameno. „Fili, jsem s tebou," snažil se ho uklidnit. On věděl, poznal to.

„Jsem v pořádku, Kili," zalhal.

„Zvládneme to. Spolu."

„Vždycky spolu."