Jméno: postava nese jméno Andy Finn Easton, ale všichni mu říkají jen Andy

Pohlaví: Muž

Věk: patnáct let, narodil se osmého února

Povaha: Andy je tichá povaha, doslova. Andy se narodil bez hlasivek, tudíž nemůže mluvit. Jako mladý býval úplně normální, až na to, že prostě nemluvil. Byl veselý, energický a hravý. Teď už je pravý opak, povětšinou se snaží držet dál naprosto od všech – to je jeden z důvodů, proč v nápravném zařízení. Je docela solidní případ asociála, co si vytvořil nechuť ke společnosti a začínalo mu být úplně jedno, co se kolem něj děje. Ale i přes své postižení se už od raného dětství věnoval hudbě – konkrétně hraní na piano. Andy má i jisté psychopatickou mysl, kdy nemá problém si představovat i psát či kreslit, brutální smrti lidí, ke kterým chová zášť. Jeho deník, kterému mimochodem říká Bruno, je plný nákresů vraždících strojů, mučících technik, morbidních obrázků a textů vyobrazujících smrti lidí, které nenávidí nebo mu jdou proti srsti. Andy však nikdy neměl problém s agresivitou, ba naopak, je klidné povahy a nemá tendence mít záchvaty vzteku či agresivní chování. Většinou, když se schyluje k rvačce, tak bere nohy na ramena. Ale má problém i s tím, že si všechno nechá líbit a po letech šikany psychické i fyzické to už neřeší. Prostě si zafixoval to, že se to děje a on s tím nic neudělá. Má však i své pozitivní stránky, které leckdo nevidí, jen ten, kdo ho dokáže poznat lépe. Andy je člověk, který dokáže výborně naslouchat a někdy dát i užitečnou radu. Taky rád čte všechny různé knihy a zabývá se historií. Pořád nosí trika, košile či mikiny s dlouhým rukávem, aby nebyly vidět jeho totálně rozřezané ruce. Strašně mu vadí, když se ho někdy do týká nebo je mu moc blízko. To dovoluje pouze lidem, které dobře zná a důvěřuje jim...což není nikdo.

Minulost: Andy se narodil do velmi, velmi bohaté rodiny podnikatelů. Jeho tec vlastnil filmové studio Imagination Film, co se prosadilo na trhu svými slzy ronícími animovanými filmy jako jsou: Lucy, The last king a Secret Garden. Studio vydělávalo miliardy a zařadilo se mezi hvězdy jako Disney, DreamWorks a Illumination Entertainment. To zapůsobilo bohužel i to, že Andymu chyběl kontakt s rodiči, protože jeho otec, Wade Finn Easton, byl věčně v práci a jeho matka, Ruby Easton, se o něj nechtěla starat. Oba rodiče se syna rozhodli skrýt, protože nechtěli do světa pustit to, že je němý.

Andy tudíž neměl zrovna šťastné dětství, ale i tak byl rád za každou rodinnou chvíli. Jako malý dostal, co chtěl, jako náhradu za bto, že se Wade ani Ruby nevěnovali. Takže od malička měl svého psa, který byl pro něj nejlepším kamarádem - Bobbyho. Bobbyho dostal ve svých dvanácti letech a je to plemeno Shiba-inu. 

Velký zvrat v jeho životě nastal při nástupu na základní školu, kam ho původně rodiče pustit nechtěli, ale on si to vyprosil, protože chtěl jednoduše poznat nové kamarády, což se mu bohužel nepodařilo. Andy se setkal s ošklivou šikanou kvůli jeho chybějícímu hlasu. Nesl to opravdu těžce, ale kvůli stálé samotě si to nechával pro sebe. Postupem času se začínal uzavírat do sebe čím dál víc, začínal chodit za školu a vyhýbat se styku s ostatními lidmi. Nakonec to bohužel přerostlo v sebepoškozování a pokusu o sebevraždu – o ní se pokusil třikrát. Poprvé to bylo pokusem o utopení ve vaně, to se nepovedlo, protože ho našel otec a zachránil ho. Po těchto událostech byl umístěn na půl roku na dětskou psychiatrii. Další rok, tedy ve svých třinácti si pokusil vzít život otrávením, ale špatně odhadl poměry jedu a způsobilo mu to akorát velké střevní potíže. O další rok později se pokusil předávkovat...a to už skončilo tím, že byl, po dosažení patnácti let, poslán do nápravného zařízení pro mladistvé.

Během toho, co se sebepoškozoval, si psal deníček, do kterého píše pořád. Je to tlustý A5 sešit s tlustými černými deskami. Jednou mu ho vzal spolužák o přestávku, vyskočil a mával s ním ve vzduchu s křikem: “Koukejte! Mám jeho tajnej deníček! Jak depresivní třináctka, že jo!”
Po tom však deník otevřel a přečetl pár posledních řádků, které jasně ukazovaly, že má Andy sklony k sebepoškozování a psychopatii. V deníku byly do detailu popsány nechutné způsoby vražd jeho šikanátorů. Andy tu celou scénu sledoval s klidným, až psychopatickým, výrazem ve tváři.

Důvod přihlášení: Několikrát se pokusil o sebevraždu a po posledním pokusu, kdy se předávkoval prášky na bolest hlavy a prášky na spaní. Jeho otec, co se vrátil z pracovní cesty to nevydržel a poslal ho do nápravného centra. Také začínal být lehce agresivní a vyšinutý. Přestával spát, kolikrát byl vzhůru i celé dny, a dokonce i začínal odmítat stravu. Také to bylo i proto, že spolužák, který Andymu deník ukradl, ho následně dal učitelce s tím, že je to psychopat a že by mezi nimi neměl být. Učitelka se nad deníkem Brunem zděsila a okamžitě to nahlásila sociálce, která to začala řešit.

Zájmy a koníčky: Jeden z jeho vášnivých koníčků je hra na piano. Hrozně rád hraje svoje oblíbené písničky, které je schopen poslouchat pořád dokola dokud se mu neoposlouchají. Miluje snad všechny druhy hudby, ale nejradši má asi mix rocku a popu. Rap mu nevadí a country má také vcelku rád. Jako každý kluk má rád počítačové hry, filmy, seriály a všechno možné. Ale tohle všechno skrývá, protože si nikoho nechce pustit k tělu. Má rád komiksy a fantasy knihy, které ho vytrhují z kruté reality. 

Doplňky:

Vzhled postavy: Vypadá tak na dvanáct než na patnáct, ale jemu je to už úplně jedno. Není ani moc vysoký, má sotva sto šedesát centimetrů. Je vyhublý na kost, ale to bylo z toho, že jeden čas odmítal jídlo. Teď už jí, ale porce tak pro čtyřleté dítě – proto nosí volné oblečení, co skrývá jeho hubené tělo.

Aesthetic:

od kranys