„Přidat se k vám?" posměšně po něm zopakoval Lucius. Oči měl rozšířené, když uslyšel ta troufalá slova. Jeho syn, jeho jediný syn se právě přiznal, že se rozhodl přidat k tomu zjizvenému spratkovi, bez kterého by byla spousta věcí mnohem jednodušších. „Ani mě nehne, ty zmetku jeden nevděčná!"

Bez varování do Draca strčil, až mladý Zmijozel spadl na rozbahněnou zem k jeho nohám - tm, kam patřil a kde se dočká svého trestu. „Cruc-" Hůlka mu vyletěla z ruky ještě dřív, než stihl na svého syna seslat jednu z nepromíjených kleteb. Harryho pohotové expelliarmus jej odzbrojilo a jeho hůlka se teď nacházela v ruce nebelvírského chlapce. Zatímco Lucius neschopen slova jen zíral před sebe a snažil se přijít na to, kde se tu ten kluk vzal, Harry nelenil a několika rychlými kroky se ocitl u Draca.

„Jsi v pořádku?" starostlivě se na něj podíval, a jakmile Draco – v šoku z předchozí situace – přikývl, pomohl mu se vyškrábat na nohy. „Opravdu se ti nic nestalo?" chtěl se ujistit. Když Zmijozel zakroutil hlavou a zamumlal tiché děkuju, Harry si jej s povzdechem přitáhl za pas k sobě a vtiskl mu do ruky Luciusovu hůlku. „Drž." Svojí vlastní pak na blonďatého muže před sebou namířil. „Ještě jednou mu budete chtít ublížit a -"

„A co?" byl přerušen blonďatým mužem, kterému na tváři hrál pobavený úšklebek. „Zabiješ mě? Ublížíš mi? Zakleješ mě? Neuděláš ani jedno," zasmál se. „Na to ti očividně až příliš záleží na mém synovi." Svůj pohled stočil na svou mladší kopii tisknoucí se k Harryho boku. „Dokonale sis ho obmotal kolem prstu, Draco, jen co je pravda. Škoda, že to nechceš zúročit v náš prospěch. Možná byste mi mohli říct, jak to mezi vámi je. Doufám, že ten tvůj lektvar, Draco, nebyl jen výmysl. Ve tvém vlastním zájmu."

„Chodíme spolu," pevným hlasem mu namísto Draca odpověděl Harry, nepřestávaje mířit na staršího Malfoye. „Lektvar byl jen začátek. Svedl nás dohromady. Zbytek se stal sám."

Cítil, jak se Draco v jeho náruči lehce chvěje. Netušil, zdali zimou, strachem nebo rozpaky. Možná kombinací všeho dohromady. Volnou rukou si jej proto přitiskl ještě více k sobě a prsty začal lehce přejíždět po odhalené kůži na jeho boku. Vzápětí jako by si náhle uvědomil, jak nepatřičná je Dracova holá pokožka v tomto počasí, a proto mu přes ni prsty natáhl látku oblečení. S dalšími uklidňujícími malůvkami pak pokračoval přes něj.

„Takže můj syn je gay," uchechtl se Lucius, jako by nyní slyšel ten nejlepší vtip vůbec. „Nádhera," zasmál se potom krátce s ironickým výrazem. „Stejně neunikneš domluvenému sňatku, Draco," mykl rukama a povýšenecky se na svého syna zadíval. Jeho pohled jasně dával najevo jeho sebejistotu; přímo na Draca křičel, že nemá žádnou šanci ovlivnit otcovo rozhodnutí. Jeho budoucnost je nalajnovaná již od doby, co byl v Narcissině břiše. „S dívkou," dodal pak ještě s úšklebkem.

„To se ještě uvidí," Harry pokrčil rameny. „Teď je můj a já udělám cokoliv, aby to tak i zůstalo. Nikdo mi ho nevezme. Jen přes moji mrtvolu."

„Aby se ti to brzy nesplnilo, Harry Pottere. Síla Pána roste s každým dnem. Je jen otázkou času, kdy si přijde i pro Bradavice. Ani tam nebudete za chvíli v bezpečí. A co si zvolíš, až tě bude dav povolávat do svého čela, zatímco já si půjdu pro svého syna? Oba moc dobře víme, jak nesnášíš, když kvůli tobě umírají nevinní. Není těžké uhádnout, co pro tebe bude důležitější."

„Neznáte mě, tak se nesnažte odhadovat moji volbu. Navíc, taková situace nikdy nenastane. Nikdy bych ho nenechal samotného." Harry pevně sevřel Dracův bok, jako by si tím potřeboval dokazovat Zmijozelovu přítomnost v jeho bezprostřední blízkosti. Než stačil Lucius odpovědět a patřičně zareagovat na jeho slova, Harry pokračoval: „Asi jste pochopil, že tu nejsme kvůli tomu, abychom rozebírali a dohadovali se o tom, co teprve nastane. Draco vám přišel říct pravdu a – jak bylo zřejmé z jeho předchozích slov – nabídnout vám spolupráci s námi.

Stejně jako toho Draco ví dostatek o mně, vy víte mnoho užitečných věcí o Voldemortovi, ne? Je jen na vás, zdali si i vy uvědomíte, kde je pro vás lepší místo, kde budete vy i zbytek vaší rodiny v bezpečí. Draco se rozhodl zůstat se mnou, s námi, a stejnou možnost nabízíme i vám. A kdybyste se až náhodou rozhodl správně, myslím, že budete vědět, na koho se obrátit."

„Chceš mě snad poučovat o tom, jaká rozhodnutí jsou správná?!" zahřměl rozčileně Lucius a z očí mi začaly šlehat blesky. „Ty? Jsi ještě hloupé děcko, které má víc štěstí než rozumu! Myslíš si, že když ti štěstí pomohlo porazit Pána zla, tak něco víš? Nejsi nic jiného, než drzý spratek," poslední slovo hnusně vyplivl, jako by to byl sám jed.

„Ta volba je jen na vás. Buďto my a nějaká budoucnost pro vás, nebo Voldemort a v nejlepší případě doživotí v Azkabanu. Nepochybujte o tom, že Voldemort bude jednou poražen," překvapivě klidně odpověděl Harry s lehkým úsměvem, než se rozmáchl a s podmračeným výrazem seslal na Luciuse nečekaně omračující kouzlo. „Mdloby na vás!" 

Draco vedle něj překvapeně zalapal po dechu. „Proč jsi to udělal?" Očima se zatoulal k Luciusovu nevědomému tělu válejícímu se v rozmočené půdě a blátě.

„Potřebujeme odsud normálně vypadnout, Draco. A své už jsme mu řekli. Je teď jen na něm, jak se rozhodne." Když viděl blonďákův váhavý pohled, dodal: „Bude v pořádku. Jen trošku promokne. Nic, co by nespravil jeden lektvar. Dej mi ještě tu hůlku," natáhl ruku, a když mu v ní spočinul lehký dřevěný proutek, vtiskl ho do ruky bezvládnému Luciusovi. „Pojď, je čas vrátit se do hradu." S těmito slovy vzal Draca za ruku a znovu přes ně přehodil neviditelný plášť. „Jsi celý promrzlý. V komnatě si dáš teplou koupel."

„Jedině, když si ji dáš se mnou," se skousnutým rtem nevinně mrkl Draco. Představa toho, jak sedí ve vaně opřen zády o Harryho hrudník a užívá si horké vody kolem sebe, se mu ukrutně líbila. A nebyl by to Harry, kdyby svému zmijozelskému princi nevyhověl.

Doufám, že jsem vás touto částí aspoň trošku uklidnila. Od Luciuse teď budou mít kluci chvilku pokoj, ale nebojte, on se ještě vrátí, aby jim mohl zatopit. Mezitím je však čekají jiné problémy. ;) 

Děkuji vám za neskutečnou odezvu, která na tento příběh je. Komentáře u minulé části mě příjemně zahřály u srdce a nejinak tomu bylo i s nádherným umístěním #17 ve fanfikci, kterého příběh před pár dny dosáhl. A také překročení 300 sledovatelů... páni! Neskutečně moc vám děkuji! <3 

Makkakonka