24. kapitola - Spřádání sítí
Draco stál několik vteřin bez hnutí a přemýšlel. Ztrácel se v přemítání o tom, co ho v následujících dnech potká. Karty se totiž obrátily. Nott má v rukou informaci, která může Draca zruinovat a poslat na samé dno. Netrápilo ho ani tak to, že už mu Zmijozel nebude ležet u nohou. Spíš měl obavy ze své rodiny, z reakce svého otce, kdyby se mu doneslo, že teď tráví čas s Potterem a to mnohokrát různými intimními činnostmi. Ano, to je asi to správné pojmenování. Těžko by otci vyvracel, že s Potterem nespí, a ještě hůř by mu vysvětloval, proč vše intimní dělá právě s Chlapcem-který-přežil. A ano, samozřejmě, prvotní kámen úrazu by byl právě ten chlapec.
Měl chuť začít třískat hlavou o zeď. Co komu proboha udělal, že jej nebesa takhle trestají? Prvně různé pokusy o získání jeho přízně od Pansy, pak ten zpropadený lektvar a s ním jistota čtrnácti dnů strávených v Potterově neustálé přítomnosti, a to i v noci! Milion trapných situací, do kterých se s ním už dostal, Potterovo trochu matoucí chování, kterého si Draco začínal všímat, mimo pravé účinky lektvaru i jeho vedlejší účinky, jež si občas vyberou daň na jeho zdraví. A teď, do toho všeho, ještě jeden zpropadenej zmetek, co se dozvěděl něco, co neměl, a určitě toho náležitě využije. Nějak se mu to kupí.
„Draco..." vyrušil ho z přemýšlení slabý dívčí hlas a lehký dotek na rameni.
„Co je?" zamručel, aniž by se na Pansy podíval. Zamračený pohled upíral do země a špína mezi jednotlivými dlaždicemi mu připadala velmi zajímavá, když ji dokázal po celou dobu očima studovat.
„Jsi si jistý, že tam dnes chceš jít?" dostala ze sebe váhavě Pansy, jako by se snad bála na něj promluvit. Nebo že by nevěděla, jestli ho může vyrušit z přemítání?
Na aristokratově tváři se objevil malý posmutnělý úšklebek. Ten kluk na chodbě byl patrně jen začátek. Až tam přijde, bude se na něj takto koukat většina ostatních studentů. Ti mladší ho budou jen očumovat ze strachu, který v nich stále bude kořenit, ale ti starší si patrně neodpustí nějaké to rýpnutí nebo chytrou poznámku na jeho adresu. Vlastně ten malý kluk na chodbě byl jen důkazem toho, že Theodor už začal jednat.
„Jak z ní ta nádherná historka v Nottově podání?" sarkasticky se zeptal Draco, vyhýbaje se tak plnohodnotné odpovědi, kterou by Pansy jistojistě ráda slyšela.
„O lektvaru nepadlo ani slovo," začala vyhýbavě zmijozelská dívka. Když ji ovšem blonďák zpražil pohledem, pokračovala: „Nakecal všem, že spolu něco máte, že spolu nejspíš chodíte." Mluvila pomalu a s rozvahou, jak měla strach z reakce svého kamaráda na nepříjemnou pravdu. „Prý jste se domlouvali na tom, že to budete tajit, ale že už jste spolu dlouho a..." zarazila se.
„A?" zopakoval po ní důrazně Draco, aby ji donutil pokračovat. Vztek na Notta se zvyšoval. Jistě, mělo to svou logiku, ale ta absurdita... On a chodit s Potterem? Asi to nemělo být tím hlavním, na co teď bude myslet, ale vůbec poprvé si za svůj život představil sebe po Potterově boku. Jistěže na to teď bude myslet! Je to tak absurdní, až je to zajímavé. Zvlášť po tom, co se o Nebelvírovi dozvěděl.
„A že prý se chceš přidat na jeho stranu," špitla Pansy tiše se sklopeným zrakem.
„Cože?!" škubl sebou Draco a prudce se k ní otočil. V hlavě mu vše začalo zapadat dohromady. Jistě, když se roznese, že se chce přidat k Potterovi, celý Zmijozel se k němu obrátí zády. No celý, možná s výjimkou tady těch dvou. Trpce se podíval na své přátele. Nott dostane to, co chce. Postaví své postavení na lžích. Jedna lež za druhou, co bude na tom. Hlavně že dostane to, co chce.
Ale on před ním nebude utíkat. Nenechá se tím parchantem zastrašit. Nějaká cesta jak zničit Theodorovy plány být musí. Půjde do společenské místnosti a podívá se na to, jak se během jednoho zpropadeného odpoledne, zatímco se válel s Potterem posteli, mohlo tolik změnit. Kéž by se z té flašky nikdy v životě nenapil. Mohlo být vše v pořádku a jemu se teď nemusely kupit problémy. A to chudák ještě nevěděl, co na něj chystají dvě nebelvírské dívky.
***
„Hermiono..." povzdechla si už po několikáté rusovlasá dívka, zatímco se shlížela v zrcadle a různě se nakrucovala, aby na sebe viděla ze všech možných úhlů. „Já ti nevím... Tohle... Tohle nejsem já," plačtivě zakňučela nespokojeností.
„Ne, Ginny, to nejsi. Tohle je totiž nová Ginny. Svůdnější a vášnivější. Až dnes večer Harry přijde na večeři, bude se divit, co pořád přehlížel," založila si hnědovlasá čarodějka ruce v bok a přísně se podívala na svou kamarádku. „Vypadáš dokonale, uvidíš, že na tobě bude moct oči nechat."
„Nemyslím si, že by se Harrymu líbily laciný holky," zašeptala tiše Ginny. Když se v zrcadle střetla s kamarádčinýma očima, dodala: „Přesně takhle si totiž připadám, Hermi. Podívej se na mě, vždyť..." odmlčela se.
„Vždyť co?!" načuřila se druhá dívka. Dala si tolik práce, aby ty šaty sehnala a Ginny teď bude remcat. Nevděčnice.
„Jsou moc krátké. A mají velký výstřih," podotkla rusovláska, vyjmenovávajíc chyby šatů.
„Krátké? Je to kousek nad kolena! A výstřih... přiznávám, je větší, ale rozhodně není jako u nějaké laciné holky, Ginny! To bych ti neudělala. Je to pro tebe jen nezvyk. Nenosíváš větší výstřihy, všimla jsem si toho. Proto ti to tak přijde. Ale je to škoda! Jsi krásná holka, máš skvělou postavu, tak proč ty křivky neukazuješ světu? Uvidíš, jak bude Harry nadšený, až tě spatří!"
„Myslíš?" zkousla si Ginny spodní ret a ještě jednou se v zrcadle důkladně prohlédla.
„Nemyslím, já to vím!"
***
„Draco, nechceš to třeba otočit a jít nazpátek?" zamumlala tiše Pansy potom, co je další se Zmijozelů obdaroval podivným pohledem s náznakem znechucení. Čím více se blížili k jejich cíli, zmijozelské společenské místnosti, tím logicky přibývalo Zmijozelů na chodbách. Jen málokterý z nich si odpustil hodnotící pohled na Dracovu osobu.
„Nebudu před ním utíkat," nepříjemně hrdelně zavrčel blonďák.
„Co tam chceš dělat?" otázal se Zabini s rukama zaraženýma v kapsách svých kalhot.
„Co? Podívám se, co všechno už Theodor dokázal zruinovat."
„To ale vidíš i teď," namítl Blaise a za svá slova byl zpražen přísným pohledem.
„Pokud ale Nott dosáhne toho, čeho chce," odvážila se zeptat Pansy, „co budeš dělat potom?"
Aristokrat se dumáním zamračil. „Pak budu přemýšlet o tom, jak Pottera co nejlépe využít ve svůj prospěch," odvětil nakonec.
Hermiona s pomocí Ginny útočí! Co myslíte, vyjde její plán? U Zmijozelů je hrozba Notta stále za dveřmi, tak uvidíme, jak se s ním Draco popere (a třeba i doslovně, kdo ví). ;D Děkuji vám za každý komentář i hvězdičku, moc to pro mě znamená! :)
Makkakonka
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro