Winky

S poklidem dál podřimovala pod dohledem lékouzelnice Poppy, zatímco Kratiknot vedl v její blízkosti debatu s příchozím Brumbálem, který chtěl, stejně jako kde kdo vědět, kdo ti lidé byli a proč na ní zaútočily a co tam vlastně dělala.

Prozatím nevěděla o jejich přítomnosti, ale kdosi druhý to už vnímal jinak.

Hermiona

Spala jsem, zprvu to bylo osvěžující a vše jiné, jenomže pak jsem se skrze to vše pěkné probudila, byla jsem krapet rozmrzelá a sotva jsem pobírala kde to vlastně jsem, a co víc, nebyla jsem v místnosti sama, slyšela jsem různorodé hlasy, jenomže ten největší šok byl ten, že kousek od mého lůžka seděl na židli profesor Snape, a propaloval mě pohledem na jaký snad nikdy nezapomenu. To mě automaticky přimělo k tomu, abych na něj upřela překvapeně zrak a něco taky řekla, ať už to bude cokoliv.

"Ehh..pa..pane..profesore?? Tedy ..zdravím pane profesore, co tu děláte, trápí vás snad něco?"

~Bože co to žvaníš, co by ho jako mělo trápit, tomu to je všechno jedno, je to nerudný a protivný netopýr, takže co by ho mělo trápit nebo kdo??~ povědělo mi moje svědomí automaticky, takže jsem se v duchu praštila do čela a jen jsem si povzdychla, jelikož jsem asi nezačala kdoví jak mile, vzhledem k jeho výrazu na tváři. Už jsem si myslela, že jsem snad předchozí den zapomněla na to, že mám mít u něj hodinu, ale pak mi došlo, že o tohle asi nepůjde, takže půjde nejspíš o tu scénu na Astronomické věži, to mu nejspíš sedí na mysli a nějak ho to trápí.

"Ahh Grangerová, rozhodla jste se konečně probrat, už jsem chtěl použít lektvar na buzení, ale to už není potřeba jak je vidět a taky slyšet." řekne prvně a pak přejde pohledem k místu kde byl Kratiknot a spol.

"Povězte mi Grangerová, co jste dělala na té věži v dobu, kdy jste měla mít hodinu s profesorkou Trelawneyovou?"

"No..já..nevím jak bych začala."

"Co třeba od začátku Grangerová, ať v tom máme všichni jasno." dopoví za mě a zvedne jedno obočí nahoru a pak ho zase dá dolu.

"No dobře, takže...." prostě jsem mu všechno začala nějak kousavě převypravovat, aby to chápal což asi nebyl jeho problém, jelikož to vrčením dal najevo, že není vůl. Ale tak znáte mě, ráda něco přeháním nebo někoho popichuju sice nevědomky, ale i tak. Ani se mu nedivím, že ze mě dělá šprtku a někoho kdo ví vše a zná vše, zatímco mi mu říkáme kdoví jak různě, ještě že to neví, ale zjistit by si to mohl snadno, kdyby mi nahlédl do mysli, Kdoví jak dobrou nitroobranu nebo nitrozpyt nemám. Takže by to pro něj byla hračka, ale přeji si pravý opak, aby to zůstalo tak jak to je.

Jednoduše jsem mu vše řekla až do části kdy se objevil tady, a to ostatní už ví sám nebo si to může domyslet.

"Hmmm zajímavé..takže říkáte, že nevíte kdo nebo co to bylo za lidi?"

"Ano přesně tak, vím jen to, že se pokusily napadnout tu skřítku támhle vzadu, nevím proč, ale očividně k tomu měli důvod, a nebo to byl fakt nepovedený vtip, co mohl skončit smrtí někoho z nás nebo z nich, pokud se tedy jednalo o někoho ze školy. Myslím tím studenta a ne učitele, jelikož jejich hlasy byli ..tedy zněli mladě, ale ne až tak mladě, takže pokud by to byl někdo od nás, tak jedině šestý či sedmý ročník, to ostatní k tomu nesedí." dodám ještě pro jistotu, ale tohle ho už moc nebralo. To co potřeboval měl, takže se přemístil k místu kde byl Brumbál a Kratiknot co tam vedli debatu s trochu ustrašenou Winky.

Kdybych ji tak mohla pomoct, ale nemůžu, nevím jak, a ani nevím jak se skřítci dají uklidnit, ale bylo mi ji líto, tak snad na ní nebudou moc přísní. Ona za to přeci nemůže, prostě si chtěla jen užívat své osobní volné chvilky mimo dohled jiných skřítků.

Ještě než profesor Snape odešel z mého dosahu jsem na něj urychleně promluvila.

"Ehh pane profesore?? Mohl by jste ještě na moment?" pokusím se na něj udělat psí oči, ale tohle tady jaksi a hlavně na něj nijak nezabírá, i tak se ale zastavil a odpověděl.

"Ano slečno Grangerová?" dodal zády ke mě.

"Já jen..chtěla jsem vám říct, že vám děkuju za ..eh..za pomoc..za..záchranu.." nevěděla jsem jak to správně interpretovat, vždyť o nic ani nešlo, prostě mě jen přenesl v doprovodu Kratiknota sem, a to je všechno, nic víc na tom hledat nikdo nemusí.

"Nuže...takže co?" otáže se znova nevrlým hlasem.

"Prostě jsem vám chtěla poděkovat, za to, že jste mě sem s profesorem Kratiknotem odnesli, to je všechno." řeknu urychleně, abych dál nepřesahovala míru jeho trpělivosti, on jen zády pokynul hlavou obohatil to o "Hmm" a odešel za Brumbálem, aby mu tam přetlumočil vše co jsem na něj během těch pár minut svého bdělého stavu vysypala.