Hermiona

Bylo to pár hodin potom, co jsem vedla debatu s Winky o našich vzájemných problémech. Skřítka se pak musela vrátit zpět k ostatním, no a mě čekal návrat do školní lavice, takže jsem šla po propuštění z ošetřovny zpátky směr kolejní místnost, což zahrnovalo cestu skrz chodbu a pak pohyblivé schodiště. U obrazu Buclaté dámy jsem jen řekla heslo, a vešla jsem pak dovnitř, naneštěstí starou látku jsem měla už opsanou a nějaké ty drobnosti v podobě úkolů taky, teď to jen odevzdat a těšit se na nové učivo.

Po vstupu do společenky Nebelvíru jsem si mohla všimnout, jak se z krbu ještě stíhá mihotat poslední náznak ohniště, někdo tu musel být tak hodinu nazpět, než se rozhodl zase odejít. Pro jistotu jsem krb uhasila sklenicí vody a hurá směr dívčí pokoje pro učebnice a psací potřeby.

Všude byl klid, až to nejednu osobu muselo vyděsit, dokonce i já jsem měla jistou husí kůži po průchodu volným prostorem. Přešla jsem k místu kde jsem spala, z pod postele jsem si vzala učebnice a ze stolku pak brk na psaní a hurá zpátky k točitému schodišti na mou první hodinu, která už byla v rozjezdu. To je snad poprvé, kdy na něco přijdu se zpožděním, ale to nevadí, mě šlo teď o to udělat dojem na to, že jsem zpátky ve hře, čert vem deset bodů, zase je pak pro Nebelvír naženu při hodinách a testech.

Po odchodu z místnosti jsem se rozloučila s Buclatou dámou, co zrovna trénovala svůj operní zpěv, rychle jsem se z toho humbuku nějak vymanila, jelikož to už poslouchali jiné osoby, ale z obrazů opodál, takže jsem u toho fakt nechtěla být, prostě jsem tím místem prošla jako namydlený blesk, a než stačila Buclatá dáma cokoliv říct, už jsem byla v tu ránu o patro a půl níž. Možná že jsem ji tím v tu chvíli urazila, ale to je jedno, mě je přednější učení než mučení mých ušních bubínků.

Ani nevím jak, už jsem míjela osobu Filche a paní Norrisovou jeho kočku a pak nějakého prefekta z Mrzimoru, co odváděl jiné studenty na kdoví jakou jinou hodinu, co zrovna měli na seznamu. Moje osoba měla hodinu přeměňování a pak lektvary a pár dalších drobností, sice jsem počítala, že s mým pozdním příchodem by mohla být Minerva víc shovívavá, ale to by se nemuselo líbit jiným studentům, takže hold ten její trest a strhnutí bodů snesu. No aspoň že to nebyl hned na první ránu Snape, ten by dal dolu víc bodů, než je zvykem, takže to mě jediné utěšovalo, že hodina s ním, přijde až později.

Poté co jsem si utřídila za chodu svoje myšlenky a představy o tom, co by bylo nebo nebylo, jsem stála před dveřmi do učebny přeměňování. Chvíli jsem váhala, zda vzít za kliku nebo ne, ale nakonec jsem to tedy udělala, otevřela jsem dveře a jako baletka jsem naklusala do místnosti, kde se na mě hned obrátily pohledy všech přítomných studentů, včetně profesorky osobně. Jen jsem ji tedy odpověděla na její pozdrav, a zahučela jsem na svoje místo, které tam bylo jako jediné volné. Ron z toho měl radost no a Harry byl taky nadšený, že jsem zpátky, Draco a jeho dva patolízalové, to už brali jinak, hned si začali otevírat pusy, ale bylo jim to prd platné, Minerva jim za to dala body dolu a ještě je "donutila" k tomu, aby jí předvedli svoje dovednosti v přeměňování. Musela jsem se nad tím vším lehce zasmát, ale jen v duchu, jelikož bych měla na sobě zase jejich stupidní pohledy. Ale opravdu se to jevilo jako docela komické představení, hlavně u Goyla a jeho kamarádíčka, Draco ten to bral seriózně, snažil se víc než ti dva tupci, ale zbytečně mu tu jeho snahu kazily, což vedlo k malému ohodnocení té jejich společné práce, takže se pak podrážděně vrátily zpět do lavic, a po celou tu dobu už ani nemukli, natož se na mě nepodívali, aby si to nemuseli zase zopakovat. Jelikož bylo vidět, že se tím nebavím jenom já, ale spousta dalších v mém okolí z různých kolejních studentů.