°Kocour°

Bylo mi hned jasné, že to všechno dělá Beruška naschvál. Vůbec se mi její chování nelíbilo, takhle se mnou nikdy nejednala... Horší však bylo, když se tam začala docela žhavě líbat s Lukou. Myslel jsem, že mé srdce vyskočilo právě z mé hrudi a prosí o život. Úplně mě ubíjelo se na ty dva dívat. Oba dva si to ale perfektně užívali, za to my dva jsme měli slzy na krajíčcích.
„Jsi ochotná se se mnou líbat?" Zašeptal jsem Marinette do ucha.
„C-Cože?" Měl jsem tušit, že do toho Marinette nepůjde. Najednou však Luka nechutně mrknul na Marinette, což zřejmě Marinette přesvědčilo k razantnímu rozhodnutí. „Tak fajn." Byl jsem příšerně nervózní. Tohle je moje první doopravdické líbání s holkou! Lehce jsem si Marinette obmotal kolem pasu a díval se jí do očí, ty dva jsem radši ani nevnímal. Podívali jsme se na sebe a přiblížili jsme se k sobě nejblíže, co to šlo. Najednou to vyplynulo samo. Líbali jsme se, ale ne tak obyčejně. Líbali jsme se s citem...
Po chvíli jsme se od sebe odtáhli a nevěřícně na sebe koukali. Tohle byla tak krásná chvíle, navíc Marinette umí líbat skvěle, aspoň teda myslím.
„Ach, myslela jsem, že se na nás díváš, Marinette. Mohla jsi mi pomoct, jak ho mám líbat tak, aby to bylo romantické..." Řekla rychle Beruška. Luka se na Marinette nevěřícně díval a já vlastně taky. Najednou však konečně přišel číšník a donesl nám jídelní lístek.
„Dáš si salát, broučku? Určitě by ti chutnal tady ten." Řekl jsem podle fráze, kterou jsme si s Marinette připravovali.
„Marinette moc saláty nemá ráda, jednou jsme byli v jedné restauraci a málem se jí z něho chtělo zvracet... Objednám ti kačenu, co ty na to, štěstíčko?" Luka mě začal hned poučovat. Začíná se mi silně nelíbit!
„Objednám si sama, Luko, nepotřebuji tvojí asistenci. Navíc, salát si dám ráda, hlavně tenhle. Ty mě prostě znáš ze všech nejvíc, číčo." Ukázala prstem na ten stejný salát, co jsem jí nabízel.
„Když myslíš..." Luka se na mě hned díval s opovržením. Beruška se stále dívala do jídelního lístku a když jsem jí chtěl poradit, co si má dát, hned do toho skočil Luka. „Nedáme si špagety, lásenko? Je to takové romantické..." Podle mě se choval úplně nemožně. Nechápu, jak ho může Beruška milovat místo mě!
„Jasně, modráčku." Už zase by ho začala líbat, kdyby nepřišel ten číšník.
„Tak, co si dáte?" Obrátil se ke mě.
„Dvakrát ty zamilované špagety, prosím." Řeknu. Marinette na mě hodí krátký vyděšený pohled a pak se zase usmívá. Najednou Luka začal něco šeptat Berušce do ucha, což mě trochu znepokojilo.
„Omluvíte nás? Potřebujeme si něco... Zařídit." Beruška se začne roztomile chichotat, tak jak to umí jenom ona.
„Všiml sis, jak se snaží vyvolat konflikt? Nepřijde ti to trochu divné?" Hned jsem na Marinette poznal, že je naštvaná.
„To je blbost. Asi jenom neví, o čem mluvit, ostatně jako my dva." I přes to na Marinette bylo poznat, že je naštvaná.
„Jsi tak moc zamilovaný, že nevidíš, jak si s tebou jenom hraje. Dělá si z tebe jenom boxovací pytel, víš? A ty jí na to vždycky naletíš..." Marinette vstala od stolu a šla stejným směrem, jako Luka s Beruškou, zřejmě teda na záchod. Za pár chvil se však vrátila.
„Už jdou?" Zeptám se nedočkavě. Tohle mělo být skvělé rande a spíš je to velký trapas.
„Utekli, co jiného bys čekal?" Řekla Marinette, aniž by se aspoň trošku divila.
„Tobě to nepřijde aspoň trochu divné?" Zdálo se mi, jakoby byla trochu smutná. Najednou se jí však po tvářích klouzali slzy a já vůbec nevěděl, co mám dělat.
„Tohle udělal i se mnou, proto mi to nepřijde divné, víš?" Sednul jsem si k ní blíž a pořádně se k ní přitulil. Čekal jsem, že Marinette přestane brečet, jenomže se rozbrečela ještě víc.
„Co se děje?" Podívám se jí do obličeje.
„To Beruška... Ona mi ho vzala."

Ahoj lidi!
Asi to už každého štve, ale i tak: Šťastný nový rok!! 🎊🎉
Co se týče knihy, už jí budu mít dopsanou, takže se vás ptám: Mám vydávat každý den novou kapitolu a nebo jak to dělám teď, tedy každý týden jednu? Budu moc ráda, když se k tomu vyjádříte! 🙂😍

🐱Nell🐞