❤CCXIV.❤
Podíváš se na mě s kulišáckým výrazem na tváři.
Vypadá to jako by jsi se těšil až mi to řekneš.
Až mě pokáráš.
„Protože jsi se se mnou ani nerozloučil. Neřekls mi, že někam jdeš, na jak dlouho. O jakou jde misi. Nic z toho. Také jsem ti vzkázal ať se brzy vrátíš, ale ty ses nevrátil. Koukej jak dlouho jsi pryč. Odmítám čekat na tebe dlouho. To by ses taky nemusel vrátit vůbec. Po tak dlouhé době riskuju, že si tě Písečná zase povolá zpět a my dva nebudeme mít na sebe zase čas."
Divím se, že má kolena nevypoví službu.
Divím se že mé nohy nepřestanou poslouchat.
Divím se, že jsem nespadnul.
Stále stojím.
A koukám na tebe jako na zjevení.
Proč bys něco takového říkal Naruto?
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro