Odvážím se znovu promluvit.

„Kankuro ho má také rád. Poznám jeho změny chování. Navíc mi to jednou nepřímo potvrdil."

Vysvětlím ti.

Abys měl přehled.

Přikývneš.

„Jen..."

Začnu.

Ale nevím jak pokračovat.

„Nic jim neříkej. Tohle si musí vyřešit sami. Musí si na to přijít sami, že to mají stejně."

Proč ti to říkám?

Protože se zase rozvášníš a vše vyžvaníš.

Není to urážka.

Neurážím tě.

Ale znám tvou povahu Naruto.