V pondělí ve škole to Sofi nevydržela a vzrušeně svým kamarádkám o Charliem řekla. Na tvářích se jí při tom vytvořil rumělec a skoro se Emily a Caren nedokázala dívat do očí, jak se obě rozzářily.

„Sofi se nám zaflákla!" zapištěla nahlas Caren a polovina jídelny se na ně ohlédla. Zrzka litovala, že s tím nepočkala, až budou venku.

„Já to věděla! Ta párty byla osudová! A my s Caren máme tu zásluhu, že jsme tě tam vzaly," těšila se hrdě Emily.

Ethan a Cody se pošklebovali. „Že by se to fakt podařilo? Že by pochodeň konečně vzplála?" Poukazovali tím na její nezkušenost ve vztazích a barvu vlasů zároveň, takže je Sofi sťala pohledem.

Tommy jí věnoval povzbudivý úsměv, jako by byl šťastný za ni. Sofi mu ho oplatila zrovna, když se jí v batohu ozval mobil. V první vteřině ji napadlo, že je to máma. Hned nato ale vytáhla hlavu z oblak a pro sebe zavrtěla hlavou.

Ahoj, jak je? Jen jsem se chtěl zeptat, pokud už jsi na mě nezapomněla, jestli by ses někdy nechtěla zase vidět. Co říkáš? :)

-Charlie

Emily jí zastínila výhled na obrazovku svojí hlavou. Pak natěšeně vypískla: „Chce se s ní sejít!" A všichni u stolu propukli v jásot. Sofi si nechala spadnout vlasy do obličeje a svezla se po židli dolů, takže na ní prakticky ležela. Usmívala se jako sluníčko.

Nikdy předtím vztah neměla. Pokud nepočítala ty v mateřské školce, na které si už skoro nepamatovala. Tenkrát to spočívalo v tom, držet se s usmrkaným chlapečkem za zapatlanou ručičku a občas si dát mlaskavou pusu na tvář. Sofi předpokládala, že teď už je to trochu jinak.

S Charliem se domluvili na zítřku ve tři hodiny v místní kavárně. Neustále přemýšlela o tom, jestli to bere jako rande. Pokud ano, bylo by její první. Jenže co když se chce jen přátelit? A jak to pozná? V každém případě se těšila.

Ještě ten den si vyměnili hned několik esemesek a zdál se být milý, dokonce se jednou při pohledu na jeho odpověď začala podivně chechtat a máma s Gregem se na ni zrovna tak podívali. V té chvíli si připadala trochu jako Madison.

Madison bylo dvacet tři a Sofi nechápala, jak může být Gregova dcera. Nejspíš podědila sto procent vzhledu po matce. Zatímco Greg byl plešatý, obtloustlý a nápadně malý, Madison měla dlouhé hnědé vlasy, pas tenký, jako by pořád nosila korzet, vysoká byla tak akorát a prsa jí neustále koukala z výstřihu. Sofi ji nikdy neviděla bez umělých řas a křiklavé rtěnky.

Za celé dva roky, co se znaly, Madison nebyla single na víc než pár dní, takže se Sofi zdálo, jako by se tahala s každým, kdo jí přišel pod nos, což jí připadalo všechno, jen ne sympatické. Nejspíš by nenašly jediné společné téma. Od doby, kdy se spolu máma a Greg začali vídat, si neřekly ani jednu celou větu. Madison na ni jen občas zírala korálkovýma očima, přejížděla si gelovými nehty po rameni a Sofi si připadala, jako by chtěla říct: „Nikdy nebudeš moje sestra." Očividně nestála o to, aby se sblížily, takže se Sofi radši co možná nejvíc vyhýbala kontaktu s ní.

Jedno měly ale určitě společné - máminu a Gregovu radost z nadcházející svatby s nimi nesdílely.