Pohled třetí osoby

Bylo pozdní odpoledne, slunce svítilo a nikoho by v tuhle chvíli nenapadlo sedět doma. Proč taky, vždyť bylo léto v plném proudu. Paprsky dopadaly na vyhřátou hladinu miliardářova bazénu a v altánku bylo v tu chvíli obzvláště živo. Tony dovolil svému zeťákovi, aby se připojil k prázdninovému pobytu na chatě a tak se zde nakonec seskupili všichni Avengers na velkou oslavu.

„Wade, zlato, mohl bys mi podat pití?" „Bez problému lásko." Wade se natáhnul pro vysokou sklenici s džusem a při podávání do ní nepatrně vhodil kovový kroužek. „Tady zlato." Peter se na něj vděčně usmál a z pití upil. Původní záměr, že dá prsten Peterovi Wade hned se mu zdál chabý a klišé s šampaňským mu přišlo dokonalé. Bohužel Peter odmítal už nějakou dobu pít alkohol a tak přicházel v úvahu jedině džus.

„Přátelé, kamarádi, kolegové. Rád bych vás pozval na oslavu mých narozenin. Už mi bude padesát, není si co nalhávat, a rád bych je oslavil se svou rodinou. Můžete se těšit na nepřerušovaný mejdan po celý víkend v mojí vile." „Naší vile Starku, už dávno to není jen Stark Tower." Clint se posměšně zakřenil a poposednul si blíž svému partnerovi. Pietro ho okamžitě objal kolem ramen a políbil do vlasů. „Fajn, jak chceš. Přidávat se nemusíš. Vy ostatní jste vítaní." Tony se zářivě usmál a posadil se Stevovi na nohy, kde se uvelebil. Peter se nad tím jen usmál a položil si hlavu na rameno svého přítele. Všude, kde jste se podívali, byly samé zamilované dvojišky. Bucky a Sam se rozhodli vyjít se svým vztahem na povrch, ostatně stejně tak i Bruce s Natashou, Clint a Pietro, nebo Wanda s Visionem. Jen Loki s Thorem se stále báli odmítavé reakce, jinak bylo vše jako z románu pro ženy.

Byl už podvečer, když Peter uchopil do ruky opět sklenici s džusem. Slunce už házelo na bazén zlatorudé odlesky a schovávalo se za červánkovými mráčky. Jedním lokem ji vyprázdnil a zaskočeně ji odložil zpět na stůl, aby si mohl z pusy vytáhnout kroužek, co mu v ústech uvíznul. V tu ránu si kleknul Wade na koleno a vzal nebohého zmateného Petera za ruku. „Petere, lásko, jsme spolu už dlouho, skoro rok. Chtěl bych ti vyjádřit svou nesmírnou a neutuchající lásku. Chci, abychom byli svázaní jinak než jen duševně až po zbytek svých životů. Miluji tě z celého svého srdce, tak bych ti jej chtěl darovat a doufám, že mi dáš ty to své. Proto se ptám, vzal by sis mě?" Ten moment, kdy Peterovy rozšířené šťastné oči vyhledaly ty nejisté lískové a ústa se spojila v jedny, by nikdo nedokázal popsat. Peter nadšeně štkal a po tvářích mu tekla jedna slza štěstí, stejně jako Wade se tetelil blahem. „Lásko? Stále jsi mi neodpověděl." „ANO! Ano, ano, ano, ano, ano, ano, ano, ano! Vezmu si tě ty jeden bláznivej šašku!" Přitiskl se na Wadeovy rty a už nikdy se nechtěl tohoto okamžiku vzdát. Kéž by se teď mohl zastavit čas, aby tak setrval po zbytek věčnosti. Přímo tady, mezi usmívajícími se přáteli, překvapenými otci, dojatými tetičkami i strýčky a hlavně s milujícím a věčně oddaným Wadem.

Tak a je to tady, konec příběhu. Vždycky je to pro mě srdcovka, když něco takového dokončuju. Psali jste mi, že byste chtěli pokračování. O nic takového se asi pokoušet nebudu, ale mohli byste se časem dočkat dalšího Spideypool na nějaké další téma, co mě napadne. Doporučte mě i mé příběhy prosím svým kamarádům na Wattpadu, sdílejte na Facebooku, Twitteru a Instagramu. Sledujte mě a pište komentíky! Nezapomeňte ani na hvězdičky a skoukněte i můj druhý spideypool příběh.

Zlatíčka, nezapomeňte, že mi můžete napsat cokoli, co byste po mě chtěli, abych napsala. Vážně mě to potěší, pokud mi vnuknete nějakou inspiraci. Pokud tedy máte nějaký oblíbený ship, neváhejte napsat, já vám odepíšu vždycky. Moc děkuju za všechny komentíky a hvězdičky na tomto příběhu. všechny vás žeru!

Vaše Tiranis!