Wade

Ty doteky, ach bože! Chtěl jsem víc. Chtěl jsem toho malého pavoučka. Ach bože, ten mě snad umučí! A ani si neuvědomuje, co dělá, jelikož je nalitý jako doga. Ještě štěstí, že ze mě ty ruce zase rychle stáhnul. A pak mě napadlo, jak je na tom vlastně on? Není jako já, takže se mu rány hojí pomaleji, i když pořád o něco rychleji, než normálnímu člověku. Ani ve snu bych si nepředstavil, že by si snad mohl sundat oblek, abych se podíval. Ale když už to udělal, tak proč si to neověřit. Sehnul jsem se k zčervenalým bolístkám a přejel po nich prsty. „Bolí to?" Ach bože, já jsem ale debil. Řekl jsem to jak nějaký nadržený čtyřicátník, co se chystá ohnout pěti letou holčičku o stůl. Teď stopro uteče. Já jsem ale takový debil! „N-ne. Je to v pohodě." Slyšel jsem správně? Nebude po mě řvát? „Vážně?" „Jo." Sakra, ten mě asi zabije. Jak může být pořád tak milý nevinný chlapeček? Doslova si o to žádá!

Začal jsem se cítit dost divně a nechtěl jsem ho vyděsit, tak jsem raději ruku začal stahovat. Ještě si bude myslet, že ho osahávám, nebo něco.

Peter

Deadpool ruku sundal z mého těla a já se najednou cítil tak nějak prázdně. Chtěl jsem, aby ji vrátil zpátky. Chtěl jsem ho blíž sobě. Chtěl jsem........já vlastně ani nevím co, ale něco jo a to rychle! V zoufalé touze po tom doteku jsem ho za ruku chytl a vrátil ji zpět. Vůbec jsem nechápal sám sebe. Co to se mnou je?! Wade se na mě podíval. Co mám dělat?! Musí si připadat strašně divně. Já mu musím připadat jako gay. Ale já přece nejsem teplý, nebo že by? „Co to děláš Petere?" „Já nevím." Posunul jsem se k němu ještě blíž. Tak blízko, že jsme si navzájem dýchali do obličeje. Slyšel jsem svůj splašený tep a slyšel jsem.......... Jeho? Vážně se mi právě nezdá, že mu srdce splašeně bije a dech se zadrhává v krku? Srdce mi poskočilo. Zavřel jsem oči a zmenšil místo mezi námi na nepatrnou mezeru. „Wade." Zašeptal jsem ztěžklým hlasem. Otevřel jsem oči a setkal se s pohledem tmavých hnědých očí. „Tohohle budeš litovat." Pool se nahnul ještě blíž a zrušil tak mezeru mezi námi. Dotkl se mých rtů a já v tu chvíli myslel, že snad lítám v jinem vesmíru. Vyšel jsem mu vstříc a otíral se rty o ty jeho. Sakra, bylo to dokonalé. Ruce jsem mu položil za krk a držel si ho u sebe, kdyby ho náhodou napadlo se odtáhnout. Ucítil jsem ruce na svých bocích, jak mi začínají putovat po těle. Byl to tak skvělý a tak nový pocit. Chtěl jsem být už navždycky právě v téhle chvíli. Zamručel jsem spokojeně do druhých úst a rukama začal bloudit po druhém těle. V jednu chvíli jsem seděl na gauči a v té druhé už visel ve vzduchu opřený o stěnu. Pod náraze jsem zalapal po dechu a vzdychnul. Oblek z mého těla zmizel a já tak visel ve vzduchu skoro nahý a nechával se Deadpoolem drsně líbat. Neotálel jsem a taky mu začal stahovat oblek. Stejně jako já ho měl i on na primitivní zapínání a tak skončil na podlaze vedle toho mého. Wade mi jezdil dlaněmi po těle a pod těmi perfektními doteky jsem musel občasně zavzdychat. „Nechci ti ublížit." Pool odpojil naše rty od sebe. Byl jsem z toho strašně zmatený. Proč toho nechal? Vždyť to bylo tak hezké? Ale hned na to jsem slastně zaklonil hlavu. Poolovy rty mi začaly opečovávat každý centimetr krku. Ruce mi vystřelily samovolně do stran a zaryly se do zdi. DO prdele! Od kdy mám takovou sílu? Wadeovy rty se posouvaly přes bradavky, hruď a břicho pořád níž. Postavil mě na nohy a začal mě pozpátku strkat do ložnice. Rád jsem mu vyhověl a nechal se navigovat tak dlouho, dokud jsem nenarazil do rámu postele a nepřepadnul do peřin. Popolezl jsem na posteli výš a u toho si i stihnul sundat ponožky. Byl jsem neskutečně nadržený a alkohol v těle mi odbourával zábrany. I když bych se měl bát, teď to prostě ani nešlo. Wade přelezl do postele za mnou a znovu se začal věnovat mému tělu. Zabořil jsem ruce do jeho vlasů a tahal ho za ně pod náporem slasti. „Ach Wade!" Z přivřenýma očima a pootevřenými ústy jsem rychle a přerývavě dýchal. Nedokázal jsem si představit lepší chvíli v celým životě, než byla právě tahle. Jeho drsné ruce mi začaly stahovat prádlo. Přitáhl jsem si ho k sobě a hladově ho políbil. Musel jsem ho mít co nejblíž. Potřeboval jsem ho jako člověk potřebuje k životu vodu. „Ne tak surově pavoučku, nebo se s tebou taky nebudu mazlit." Zajel jsem dlaněmi pod jeho boxerky a prohnětl jeho zadek v dlaních. Odměnou mi byl táhlý sten. „Ty parchante." Černé spodky letěly k zemi rychlostí blesku. Pool si strčil do pusy dva prsty a o chvíli později je začal strkat někam jinam. Prvně to byl zvláštní pocit a později to začalo celkem štípat a bolet. Pool s prsty párkrát pohýbal v mém nitru, než je vytáhl. Hned chvíli nato je nahradil ale něčím o hodně větším. Polknul jsem výkřik a snažil se tu bolest vypudit z hlavy. Po tvářích mi začaly stékat slzy. Wade se do mě zasunul až na doraz a čekal. Byl jsem mu za to vděčný. Díval se na mě s takovým zvláštním smutkem v očích. Že by starost? „Petere? Jsi v pořádku?" Jen jsem zamručel a neznatelně kývnul. Bylo těžké se přes bolest přenést, ale po chvíli začala ustupovat. Odhodlal jsem se udělat první krok a pohnul jsem se. Wade hlasitě zasténal a přitlačil mi boky k matraci postele. Posunul se pomalu dopředu a mě se z toho až zatočila hlava. „Wade!" Vítězně se usmál a začal se ve mně posouvat. Téměř okamžitě jsem začal vzdychat a sténat jeho jméno. Vzpínal jsem se a křečovitě svíral prostěradlo v prstech. Obě naše těla se leskla potem a Wade se posouval čím dál rychleji. Přirážel do mého nitra, než narazil na moje místečko. Vzepjal jsem se a zakousnul se do polštáře ve snaze utišit zvířecí výkřik. Hned co to místo našel, už se nezaměřoval nikam jinam. Nutilo mě to doslova žadonit o víc. Tohle jsem nemohl zvládnout dlouho. „Ach Petere! Vydrž broučku!" Pokusím se. Byl to nepopsatelně úžasný pocit. Doslova jsem se zmítal v euforii. Obmotal jsem nohy kolem Wadeova těla a pažemi si ho přitáhl blíž. Prsty jsem mu způsoboval jistě bolestné hluboké šrámy na zádech a možná bude mít i modřiny na kyčlích. Po tom jak dopadla ta zeď, raději nechci vědět, jak dopadnou záda Deadpoola. Wade protáhl mezi našimi těly ruku a do už tak zběsilého tempa začal rychle třít můj penis. Tohle už jsem prostě nedokázal a s výkřikem se udělal na jeho ruku. Wade se ve mně ještě párkrát pohnul, než mé nitro zaplnilo teplé sperma. Dopadl do peřin vedle mě a těžce oddechoval. Sám jsem klidnil splašený dech a vydýchával ten šílený zážitek. Bože, vždyť já se vyspal se svým kamarádem! A co když mě za to bude nesnášet! Nebo se mi bude třeba smát? Byl jsem vůbec k něčemu? Síla pochybností mě zcela ovládla. Přetočil jsem se na bok a kouknul se na nahého zjizveného muže vedle mě. „W-wade? Já......" „Ano lásko?" Zarazil jsem se uprostřed věty. Jak mi to právě řekl? S-slyšel jsem správně? „Ehm.........s-stál jsem za něco?" Čokoládově hnědé studánky mě propálily pohledem. „Byl jsi naprosto nepřekonatelný." Celý jsem zrůžověl. Wade na mě stále upíral svůj čokoládový pohled. V těch očích by se jeden i ztratil. „Děje se něco?" Zkoumavě si mě prohlížel. „N-ne nic, já jen.........b-bojím se." „Čeho zlato?" Wade se přetočil na bok a přitáhl si mě za bok těsně k sobě. „Nebyla, nebyla to ch-chyba? Já ani nevím, jestli jsem vlastně na kluky a ty..........máš určitě někoho svého a to všechno............mám divný pocit." Wade se stáhnul, ale zase ne moc. Stále se na mě koukal. „Tobě se to nelíbilo?" „C-co?! Líbilo! Moc!" „Pak nemůžeš říct, že nevíš." „A-a-a-ale-„ „Co se mě týká, tak já nikoho nemám. Už jsem ti přece říkal, že Vanessa mě opustila." Nevěděl jsem, co říct, vážně ne. Měl vlastně pravdu. Líbilo se mi to, on se mi líbil. S holkou mi to nikdy nevyšlo a jestli nikoho nemá....... Zkusím to. Naklonil jsem se blíž a spojil naše rty v nejistém krátkém polibku. „Budu to brát jako dobré znamení." Zasmál se Wade a přitáhl si mě blíž.

Tak je to tady. Netuším, co přesně si o tom myslet. Je těžší napsat něco z pohledu 18ti letého panice, ale zkusila jsem to a snad se to i líbilo. Dejte vědět!

Vaše Tiranis!