Peter

Seděl jsem v Avengers tower na společném patře asepisoval informace o misi. Nezapomněl jsem se zmínit o maskovaném útočníkovis vlastním záměrem. Připsal jsem i číslo taxíku, který ho odvážel adigitální fotografii taxíku i jeho samotného. Pak jsem celou zprávu vložil doobálky a hodil ji na stůl k ostatním správám, které sepsal Steve. Však onuž ji odnese, až půjde za Furym. Zvedal jsem se k odchodu. Když mě zezadupřimáčkly do pohovky dvě silné paže. „Ahoj strejdo Thore, co potřebuješ?" „Achzdravím Petere, měl jsem jen malou prosbu. Potřebuju si s někým promluvita nenapadá mě nikdo, kdo by se mým záměrům nevysmál." „Chceš si promluvit semnou? No klidně, času mám dost, jen bych to řešil někde jinde. Co takhle můjpokoj? Za deset minut? Potřeboval bych se ještě převléct." Thor se na mě mileusmál a pokýval hlavou. „Tak za deset minut ve tvých komnatách. Budu tam."S těmi slovy se zvednul a odešel. I já jsem se zvedl a šel do svéhopokoje. Jak jsem řekl, převlékl jsem se a zařídil si nějakou tu základníhygienu. Ještě s mokrou hlavou a kartáčkem v puse jsem vpustilnedočkavého strýčka dovnitř. „Dej mi minutu, hned jsem u tebe." Ani netušíte,jak těžké je mluvit s pusou plnou pasty. Vypláchl jsem si ústa a odložilručník. „Tak, o čem jsi to chtěl mluvit?" Thor už seděl na židli u psacíhostolu a mnul si ve stresu prsty tak, že mu až bělely klouby. „Možná by ses nato měl posadit chlapče." Přikývl jsem a sednul si na pohodlnou postel. „No,nevím, jak bych začal. Pamatuješ si bitvu o New York?" Přikývl jsem. „Tu jaktam tvůj bratr málem zničil město s armádou vesmírných potvor a potom hozvládnul skolit strýček Bener?" „Ano, přesně tuhle." Strejda frustrovaněvydechl přebytečný vzduch a zajel si rukou do dlouhých kadeří. „Tenkrát jsemLokiho odvedl na Asgard a zavřel ho do nej neproniknutelnější cely. Vše se mutam donáší malým okénkem a návštěvy fungují jen jako iluze. Vím, že bys tím tví tátové nesouhlasili, ale..................chtěl bych ho pustit." Vyvaliljsem překvapením oči. „Chceš svéhobratra pustit na svobodu? Vždyť je to nebezpečný zločinec! Co když nás zasenapadne!" Strýc pokroutil skloněnou hlavou. Od doby, co o tom začal mluvit, sena mě ještě ani nepodíval. „On se změnil. Není takový jako tehdy. Ovládal hoten teserakt. Teď je zase takový, jako předtím a slíbil mi, že by se nechal ihlídat." Chvíli byla pauza kde nikdo z nás nic neříkal. Možná bych mohlněco namítat, ale zdálo se mi, že strejda má pořád ještě něco na srdci, a takyže jo. „Popravdě bych ho chtěl dostat zpět na midgard. Přál bych si, aby sek nám připojil, jako jeden z členů této skupiny." Tentokrát už jsemněco říct musel. „TY CHCEŠ PŘÍJMOUT LOKIHO DO TÝMU AVENGERS?!?!?!" Pokývalhlavou, ale ke slovu se neměl. „Ale, co když se nás pokusí nějak zabít? Vždyťje to bůh lsti!" „Je to především můj bratr a já mu věřím. Jak říkám, změnil sea je teď přínosem pro společnost. Fury by proti tomu nic neměl, takže mi stačípřemluvit jen vás." Zase jsme seděli v trapném tichu a nevěděli co říct.Jak může chtít, abych mu odsoudil sebevraždu?! Vždyť je to Loki pro všechnysvaté. No nic, stejně bych mu to nevymluvil, ale budu si to muset promyslet,možná i Lokiho vidět a na vlastní oči se přesvědčit o Thorových slovech.„Dobrá, promyslím to. Nemohl bys mě vzít na Asgard, abych si s ním mohlpromluvit?" Chvíli asi přemýšlel, ale potom neochotně přikývl. Usmál jsem se oducha k uchu a poplácal ho opatrně po rameni. „Tak kdy vyrážímě?" Zazubiljsem se na něj a nasadil svůj nejroztomilejší kukuč. „Klidně hned, pokud budešchtít, jen potřebujeme na střechu, abychom nezničili Starkovi kus budovy."Radostně jsem pokýval hlavou. „Tak na co ještě čekáme! Vzhůru na Asgard!"Schody ke střešním prostorám jsem vyběhlpo dvou hned v závěsu se strejdou Thorem. Stoupl jsem si na kus volného prostorua strejda mě pevně chytl kolem ramen. „Heimdalle, otevři bifrost."Z oblohy se snesl duhový prstenec a pohltil nás. Všude kolem se to míhalobarevnými jiskrami a poslední co jsemcítil, bylo rychlé tvrdé trhnutí svého těla.

Tak jo. Tady je třetí část. Snad se líbí a líbit i bude. Budu ráda za komenty i hvězdičky!

Vaše Tiranis!