Peter

„Tak já už půjdu do pokoje, jo?" „Tak dobrou zlato!" Odběhl jsem do svého pokoje a za chvíli už skákal z okna. Na mostě jsem byl asi o půl hodiny později, tak jsem se hned začal rozhlížet všude okolo. Muž v červeném ale nikde nebyl. Sakra, jdu pozdě a on tady už není! Naštvaný sám na sebe jsem si sedl na kraj mostu, jako pokaždé a složil si hlavu do dlaní. Nevím, proč mě to tak vzalo. Asi jsem čekal, že na mě starší počká. Zmýlil jsem se. „Co tak sklesle Spidey? Někdo ti utekl a tys nedošel spravedlnosti?" Překvapeně jsem vzhléhl. „P-poole? Co tady děláš? Myslel, myslel jsem že-„ „Že bych se na tebe vykašlal a odešel? Tak to jsi vedle babe." Sedl si vedle mě a z batohu s Hello Kity si zase vytáhl růžový deníček. Zvykl jsem si, že má muž v červeném rád růžové, chlupaté a věkově nepřiměřené věci, ale i tak mě to vždycky pobavilo. „ Čemu se směješ?" „Tomu notýsku." „Proč? Je na něm něco? Nelíbí se ti snad?" „Je rozkošný." „Děkuju." Vytáhl si propisku a začal si zase čmárat. Dělal to skoro pokaždé, co jsme spolu byli. Povídání a kreslení masochistických obrázků, to je jeho zábava se mnou. „Hele Spidey, tak jsem si říkal, jestli by ses nešel dneska projít, třeba do hospody. Musím něčím zapít špatný zážitek." Špatný zážitek? „Co se stalo?" „Řeknu až s flaškou v ruce. Tak jdeš?" Kývl jsem a nechal se zvedlout. Došli jsme do jednoho zapadlého baru kousek od mostu a nechali se obsloužit. Bylo tady jen pár lidí, z toho zřejmě jen samí opilci. Nikdo se o nás nijak zvlášť nezajímal, i přesto, že jsme na sobě měli komické oblečky. „Tady je vaše objednávka. Ještě nějak posloužím pánové?" „Ne, zatím ne." Deadpool si přebral od barmana dvě flašky Jacka Danielse a jeden džus s vodkou. „Řeknu ti Spidey, že piješ jen samé břečky." „Mě to chutná." Pohodil rameny a napil se z flašky. „Dobře, tak co se teda stalo?" „Dneska jsem potkal starého známého. Byl to pěknej parchant, to ti teda řeknu. Nabídl mi místo v jedné skupině sériových vrahů. Prý pro dobro Ameriky. Pěknej sráč. Střílí žlutý, jen proto, že se jim chce." Poslouchal jsem, jak si Pool vylívá pocity a u toho pomalu dopíjí poslední zbytky první lahve. „A dál?" „Poslal jsem ho do prdele a když nedal pokoj, postřílel jsem mu všechny až na něj samotného. Nechal jsem ho tam s hrozbou smrti, pokud se mě ještě jen dotkne a spěchal jsem za tebou." „C-cože? Tys je pozabíjel?" „Jo. Stejně by padli ve zbytečný válce, tak jsem jim to urychlil." „Jsi vrah!" „A co? Děláš, jako by to bylo trestný." „JE TO TRESTNÉ!" „Tak se uklidni." Natahoval se po druhé flašce, ale já ho předběhnul a vzal si ji sám. Vypil jsem skoro polovinu najednou a pak se málem zadusil. „Sakra, to je hnus!" „Sis pěkně přihnul." Chlap v červeném se mi začal smát a vzal si ode mě flašku. „Blázne, vypálíš si hlasivky." „Neva." Obědnali jsme další pití a postupně se dopracovali až k několika džusům, alespoň pěti flaškám Jacka dvěma lahvím vodky a dvěma skotské. „Ty seš blb! Si jim to měl vpálit do ksichtu!" „Mě to asi nenapadlo, ne? Ale to by nebylo fér a Spiderman musí vždycky hrát fér." „To by mě sralo." „Mě taky. Ale zvykneš si a pak už ti to neladí.........chci říct nevadí." „Ty neladíš pavoučku. Pěkně ses ztřískal." Zasmál jsem se a postavil se na vratké nohy. „Nene, koukej. Jdu normálně rovně." Udělal jsem pět kroků a skončil na zemi. Začal jsem se smát a Deadpool se ke mně samo sebou přidal. „Vidím. Krása. Jako na mole ty moje modelko." „Modelka nebo hysterka, to už je jedno." „Hysterka?" „No tak se mi smějou Avengers, když si myslí, že je neslyším. Jsem trochu větší strašpytel, než oni." „To je hnusný. Měl bys jim to vrátit." „My tam máme všichni přezdívku. Tak třeba thor je vygumovalej Viking, no není to sladký?" „Strašně." Zasmáli jsme se a já se jakýmsi zázračným způsobem dostal zpět na svou židli. „Pánová, moc nerad vás ruším, ale zavíráme. Musíte zaplatit." Deadpool se zamračil a šáhl si za pas. Ten blázen na něj vytáhl pistoli! „Nikam nejdem." „Ale jdem, už jdem. Deadpoole, ihned tu bouchačku schovej!" Rozmrzele zbraň schoval a z batohu vytáhl peněženku s jednorožcem. Zase jsem se musel začít smát a záchvat mě nepřešel ani, když už jsme odcházeli z hostince. „Jsi v poho?" „Jednorožci!" další záplava slz od smíchu. Lapal jsem po vzduchu, ale nemohl se přestat smát. „Pojď, odvedu tě domů." „Tohle si musíme zopakovat. Pití je fakt zábava." „No, uvidíme ráno." Zavěsil jsem se do Poola a nechal se pomalu vláčet ke Stark/ Avengers Tower.

Taková nijaká kapitolka, ale už je to blízko, tak ještě chvíli vyčkejte moji shipeři! Snad se alespoň trochu líbila a dáte hvězdičku!

Vaše Tiranis!