Nějakou chvíli trvalo, než se dlouhovlasému muži podařilo dokodrcat se z rozlehlého placu zahrady až k místu, kde se mezitím, co se on utápěl v tíživých myšlenkách, všichni ostatní skvěle bavili. Nejprve si jej skoro nikdo nevšímal, ale když se z méně osvětlené části dostal až tam, kde zářilo mnoho solárních lamp, lampiónků a venkovních světel, si jej pár příbuzných konečně a znepokojeně všimlo. Prošel kolem jednoho ze strýců a absolutně ignoroval fakt, že na něj začal mluvit a říkat něco o tom, že by to s tím alkoholem už neměl přehánět. Dokonce si ani nevšímal ustaraných pohledů ze strany Sasukeho, který černýma očima, tolik typickýma pro jejich rodinu, kmital z něj na prázdnou sklenici od whiskey a zase zpátky. Jediné, co ho zajímalo, bylo, dostat se co nejrychleji za Deidarou a Obitem, který mu vykecával díru do hlavy bůhvíjakými nesmysly.

Kousl se do rtu, když spatřil, jak se jeho bratranec opírá o dřevěnou konstrukci a jednu ruku má až podezřele přátelsky položenou na blondýnkově rameni. Stačil mu jeden jediný rychlý pohled, aby se mu krev v žilách začínala vařit a poháněla jej stále rychleji a rychleji, i když ne zrovna koordinovanou chůzí, dopředu. Trochu vrávoravě prošel kolem vyhřátého bazénu, děkuje Jashinovi, že do něj nespadl, došel až ke dvojici a hned, jak byl u ní, objal svého imaginárního přítele kolem pasu a přišoupl jej k sobě tak blízko, až se Dei nakonec dostal z krátkovláskovi bezprostřední blízkosti, jež se Itachimu mimochodem vůbec, ale vůbec nelíbila.

"Ah, Itachi," zazubil se druhý Uchiha a strčil ruku, jíž předtím Deidaru svíral, hluboko do kapsy černých kalhot, "konečně ses taky rozhodl poctít nás svou přítomností? Už dobrou hodinu jsme si říkali, kde se asi schováváš."

Zpola hlasitý halas konverzací ostatních lidí proťal jeho hrdelní pobavený smích, doprovázený jemným uchechtnutím plavovlasého muže.

Itachi se zamračil a přitiskl si jej k sobě ještě blíž, jako kdyby si myslel, že mu ho chce Obito snad ukrást, nebo co, a jako taktiku používá bezmezné veselí a bělostné zubení. Koutkem oka se periferně podíval na Deie stylem Co je tady sakra k smíchu a pak soustředil pozornost zpět na příbuzného.

"Díky, že ses mi o něj postaral, ale teď už tvoje přítomnost nebude potřeba," ušklíbl se jeho směrem a doufal, že se na základě těch slov vypaří jako pára nad hrncem, aby mohl být s modroočkem sám, ale to se bohužel nestalo.

Místo toho se Dei jemně zachechtal a trochu se od něj odtáhl. "Vůbec jsi mi neřekl, že je tvoje rodina takhle okouzlující. Obito mi vyprávěl o-"

"Dokážu si představit, co všechno ti tenhle šašek musel nakecat, aby tě dostal, ale říkám ti - polovina z toho není vůbec pravda a tu druhou si upravil," zašklebil se naštvaně.

Fiktivní milenec se na něj trochu zaraženě a dosti nechápavě zadíval. Nakrčil obočí, otočil se na Obita a pak zase zpět na Itachiho, obličej stažený do zmateného výrazu. "C-cože? Asi tě nechápu..."

"Ale já jo," promluvil druhý tmavovlásek a přerušil tak tok Deidarových rozladěných myšlenek. Odpíchl se od altánu a přešel tak blízko, až si s Itachim rázem koukali z očí do očí. Oba dva byli přibližně stejně vysocí s dost podobným vzezřením, a sálala z nich úplně ta stejná autorita. U Itachiho podbarvená pachem alkoholu, u Obita špetkou pobavení. Starší se naklonil, tak, aby se skoro dotýkali špičkou nosu a zašeptal: "Tady Itík nám trochu přebral s alkoholem. Možná, že by ses měl sebrat a přestat dělat svojí rodině ostudu. Vážně, Itachi, od kdy takhle chlastáš?"

Tón, jakým to řekl, nebyl nijak agresivní ani provokativní, avšak Itachi ve svém stavu nebyl úplně schopný logicky přemýšlet. Tentokrát to byl on, kdo se k druhému přiblížil snad na milimetr. "A možná, že ty by ses měl přestat srát ostatním do vztahu," zavrčel a rukama do něj strčil takovou silou, až se chudák zapotácel a s hlasitým žbluňk přepadl přímo do bazénu.

"Itachi!"

"Obito!"

Několikanásobný výkřik dvou různých jmen protnulo prozatím pohodovou a klidnou narozeninovou atmosféru. Někteří z těch, kteří ten incident neměli možnost pozorovat od samého začátku, se urychleně a horlivě ptali ostatních, co se to sakra právě stalo. Jiní zas už byli na cestě k bazénu, nebo se zrovna natahovali k úplně promočenému muži ve vodě. Jediný Deidara s rukou překrývající si otevřená ústa kmital pohledem z jednoho, úplně našrot chlapa, na druhého, totálně durch.

"Itachi já tě zabiju!" zařval vztekle Obito, který právě přišel o dokonale nažehlené a na zakázku vyrobené šaty a o velmi drahý telefon, jenž měl ukrytý v kapse od saka, a snažil se za pomoci ostatních vyškrábat ven.

Deidara se kousl do rtu, rozhlédl se kolem a pohledem se zastavil na Fugakovi, který k nim s ne zrovna moc dobrou náladou rázně kráčel.

"Můžeš mi sakra vysvětlit, co to má znamenat?" houkl na něj vztekle, když byl asi dva metry od nich, čekaje na odpověď. Jeho syn ho ale ignoroval a už už si to štrádoval za bratrancem, aby mu mohl jednu vrazit.

Co to ten debil do prdele dělá! zaskučel Dei v duchu a skoro nadzvukovou rychlostí se přesunul ke svému partnerovi. Rychle a pevně jej chytil za paži a začal ho táhnout dovnitř do domu.

"Omlouvám se za něj!" špitl neslyšně těsně předtím, než vyrazili, snad jen pouhým pohybem rtů směrem k rozlícenému tchánovi a trochu zrychlil, aby se z celé té trapné situace co nejdříve vykroutili.

***

Když se Deidarovi konečně podařilo dotáhnout poloomámeného a polovzteklého hudrujícího Itacho až do druhého patra, s bouchnutím za nimi zabouchl dveře a s již notně se podmalujícími koleny jej skoro hodil na postel. S kapičkami potu na čele zhluboka dýchal, aby nabral zpět trochu ztraceného dechu. V životě by si netipl, že je černovlásek takhle těžký.

Když se konečně uklidnil, přešel k lůžku a postavil se nad polodřímajícím Uchihou s rukama složenýma na prsou. "Tak ty mi každej den celej tejden pořád dokola a dokola jak nějakýmu negramotnýmu dementovi opakuješ, abych se držel svojí role a nijak to před vašima neposral, ale očividně to vypadá, že stačí, aby sis trochu čuchnul k alkoholu a dokonale to posereš sám. Co sis jako myslel, když jsi ho tam, strkal, bože?" vyjel na něj naštvaně, div mu z modrých studánek nesršely blesky. "Hráblo ti, nebo co?"

Druhý dlouhovlásek se zamračil a zpražil jej obviňujícím pohledem. "Moc dobře jsem viděl, jak tam na tebe - škyt - sahal!" zavrčel a urychleně, až se mu trochu zamotala hlava, se zvednul, a donutil tak svého "zaměstnance" udělat několik polekaných kroků dozadu. "Nejsem úplnej debil, moc dobře Obita znám! Nakecá každýmu kdeco, jen aby ho dostal do postele a je mu úplně u prdele, jestli je to chlap, ženská, nebo jestli je jeho večerní oběť zadaná!"

Poslední slova zaprskal s nevídaným odporem.

V ten okamžik se Dei zasekl a překvapeně vykulil oči. "Počkat, tak jako o tohle šlo? Myslel sis, že mě tam jako balil, nebo tak?" zeptal se nevěřícně, avšak v další vteřině mu hned došlo něco dalšího. Narovnal se a dlouhými prsty si rozčísl kus zacuchaných blond vlasů. "Ale my spolu ve skutečnosti nechodíme, Itachi. Ty jsi můj klient a já tvůj momentální zaměstnanec. Nic víc!"

Ta odpověď se mu asi nelíbila, jelikož se zakabonil ještě víc a udělal ještě jeden krok dopředu. "A vážně to tak je?"

Dei zavrtěl hlavou a trochu couvl. "Jak to jako myslíš?" zašklebil se, aby zamaskoval momentální nervozitu z té těsné blízkosti.

Uchiha konečně došel až k němu a natiskl ho na zeď. "Myslím, že je mezi námi něco víc, než jen pracovní smlouva a myslím, že ty to taky cítíš," zašeptal, když se naklonil k jeho uchu, trochu víc se na něj namáčkl a definitivně jej uvěznil mezi vlastním tělem a stěnou, "a myslím, že bysme si měli přestat hrát na blbce, co říkáš?"

S posledními slovy jej objal kolem pasu a tentokrát to byl on, kdo se horce a definitivně přitiskl na jeho dokonale vykrojené a rudé rty.

Zdravím!

Omlouvám se, ale moje pravidelnost v Tanci s vlky vzala za své. Jednu zkoušku budu muset dělat napodruhé a to mi úplně rozhodilo veškerý rytmus. Doufám ale, že od konce tohoto týdne by se mohlo vrátit všem do normálu :3

A jelikož dlouho nevyšlo Na oko, rozhodla jsem se dnes pro sepsání další kapitolky, když jsem měla trochu času. 

Itachi to trochu přehnal s alkoholem, dokonce tak, že si začal "menší" šarvátku s bratrancem. Jak bude na tuhle ostudu ráno reagovat Fugaku?

A stane se konečně něco mezi našimi hlavními hrdiny, nebo si Deidara zachová chladnou hlavu a Uchihovi odolá?

Moc děkuji za vaše komentáře a hvězdičky :3 doufám, že velmi brzy již najedu na pravidelný režim a že nebudete muset na povídky tak dlouho čekat :3

Vaše Majo