Vaše komentáře mě hřejí u srdíčka ^-^ Fakt jste úžasní lidi! Nečekala bych, že zrovna tohle bude mít takový ohlas, tak jen doufám, že vás nezklamu v dalších kapitolách. No... I když kdo ví, jak se to vyvine, že? :D ^-^

,,Troš-ku m-mi to pod-jelo... Nem-ůžu... Vstát..." hekal Naruto, když k němu Sasuke splašeně doběhl, div, že jemu samotnému nepodjela noha na blátě.

,,A musel si toho tahat tolik, ty magore? Neumíš jít pomalu?!" vztekal se, ale spíše z jeho hlasu čišel strach, než zlost.

,,Nech-těl jsem... Abys mi zmr-znul," vydechl ztěžka.

,,Pitomče," zavrtěl hlavou Sasuke.

Sehnul se k němu a vzal ho opatrně do náruče. Byl poměrně lehký. 

Naruto si instinktivně omotal ruce kolem Sasukeho krku a on ho odnesl zpět dovnitř. 

,,Počkej tady, dojdu pro to dřevo já," přikázal mu, když ho posadil na židli.

º•º•º

Za chvilku se objevil s rukama plnýma naštípaných polen, které složil v obýváku u krbu a pak se přihnal do kuchyně, kde na něj promočený Naruto čekal. Opět ho chytil do náruče.

,,Kde je tady dole koupelna?" zajímal se.

,,Pod schody... Doleva..." syknul blonďák.

,,Bolí tě žebra, viď?"

,,J-jo, ale... Zlom-ený nebudou..."

Sasuke jej donesl do koupelny. Opatrně jej posadil na pračku a rychlým pohybem roztrhl jeho tričko.

,,To bylo... Moje oblí-bený," zamručel Naruto.

,,Koupím ti nový," protočil očima Sasuke.

Sundal mu boty a jal se mu rozepínat poklopec a zip na kalhotech.

,,P-p-počkej... Co to jako děláš?" vydechnul Naruto zmateně.

,,Musím to z tebe dostat, ne? Teď nejseš ve stavu, aby sis to mohl svlíknout sám," zabručel Sasuke.

Naruta polil ruměnec. Už jenom ten pocit, když viděl, jak mu Sasuke roztrhl triko, mu vlil do žil hřejivý a vzrušený pocit.

,,Nadzvedni se trošku," poručil mu jemně Sasuke.

,,Po-počkej... Já... Já... Nemám to... To-tiž, no..." Naruto byl najednou rudý jako rajčátko.

,,Co nemáš?" nechápal Sasuke.

Naruto si nervózně zkousnul spodní ret a uhnul pohledem na stranu.

,,No... To... Eh, trenky," zadrhával se jako gramofonová deska.

Sasuke se potěšeně ušklíbnul.

,,Jsi naostro?"

Naruto se na něj poníženě podíval.

,,Ráno mi ty zkur-vený trenky neš-nešli natáhnout... Tak jsem se na ně... Vykašlal,"

,,A? Pořád nechápu, kde je problém," dobíral si ho Sasuke a nepatrně víc se k němu nahnul blíž.

Bylo na něm dost vidět, že se celou situací více, než baví. 

Blonďák plně nasál nosem Sasukeho omamnou vůni, která mu v hlavě dělala zmatek. Teď si nadával do idiotů, že mu prozradil, že je na kluky. Kdo ví, co si o něm vůbec myslí.

,,Nechci, a-abys mě viděl na-hýho," polknul nervózně a snažil se zklidnit svůj přerývavý dech.

,,Proč? Budeš se snad za něco stydět?" zavrněl mu opět do ucha.

Tušil, že ten pohled, na úplně nahé Narutovo tělo ho bude strašit ve snech. Stačilo mu, když ho viděl přede dvěma dny v upnutých trenkách, které krásně obkreslovaly jeho mužství, a opravdu nebylo k zahození. A Sasuke umíral touhou vidět ho nahého.

,,J-jasně, že se nemám za co stydět, ttebayo,"

Polévalo ho horko. Sasuke byl moc, moc blízko. A jeho horký dech, co mu ovíval ucho, ho také nenechával úplně chladným. Neměl sex už dlouhou dobu a bylo dost jednoduché ho vzrušit.

,,Tak se prostě nadzvedni, ne?" požádal ho zastřeným hlasem Sasuke.

Naruto s polknutím tedy tak učinil a Sasuke mu rychle stáhnul kalhoty pod zadek, aby nemusel dlouho držet svou váhu na rukách. Jindy by mu to zřejmě nedělalo problém, ale teď nebyl úplně fit. Pak mu je stáhl i z nohou a Naruto se před ním ocitl, tak jak ho Bůh stvořil. Úplně nahý a... Vzrušený... 

Sasuke sjel pohledem do Narutova rozkroku a nevědomky si olízl rty. Pohled, který se mu naskytl, byl více než uspokojivý a on sám cítil, počínající vzrušení. Beze slova jej vzal opět do náruče a posadil ho do vany. Ušklíbl se nad jeho nervozitou a rudou barvou v obličeji. 

,,Osprchuj se jo?" podal mu sprchovou hadici, ,,Skočím ti pro suché oblečení," a zmizel.

Naruto seděl ve vaně se sklopenou hlavou. Skenoval modrým pohledem svoje vzrušení, které nechtělo opadnout.

,Sakra! Sakra! Sakra! Sakra!' vztekal se v duchu.

Cítil se dost poníženě. Sasuke ho viděl nahého a vzrušeného... A věděl, že je gay... Tušil, že teď jeho ego musí být minimálně tak vysoké, jako jejich dům. Měl ho v hrsti. Fakt, že jo.

º•º•º

Sasuke se nahoře sám musel převléknout. Měl na sobě stále promočené oblečení z toho, jak byl venku pro Naruta a pro dřevo. Stáhnul ze sebe kalhoty s trenkami, přetáhnul triko přes hlavu. Vzal na sebe suché oblečení, nehledě na to, že i jeho vzrušení se hlásilo o pozornost. Nemohl ten pohled na vzrušeného blonďáka, sedícího na pračce v koupelně, dostat z hlavy. Vytáhnul ze skříně nějaké Narutovo oblečení, popadnul jeho ručník v koupelně a vydal se dolů po schodech. Bez klepaní vešel do koupelny, přesně v ten moment, kdy Naruto vypínal sprchu. Položil suché oblečení na pračku a podal mu ručník.

,,Díky," zabručel Naruto, ale pohledem o něj nezavadil.

,,Pomůžu ti vylézt," oznámil Sasuke.

,,Zvládnu to," namítal blonďák.

,,Chceš se smeknout a rozbít si hubu ještě ve vaně?" pozdvihl obočí.

,,Ne," vzdychnul Naruto.

,,Tak neremcej," ušklíbnul se Sasuke a sklonil se k němu.

Vytáhnul ho z vany a opatrně postavil na zem.

,,Vzal jsem ti raději košili než triko," kývnul k hromádce oblečení, ,,myslím si, že to bude lepší, než aby si teď zvedal ruce,"

,,Jo, máš asi pravdu," kývnul Naruto.

Sasuke sebral jeho trenky s kraťasy a kleknul si před ním.

Naruto z toho pohledu okamžitě zase zrudnul.

,,C-co to dě-láš?" zakoktal se.

,,Zvedni nohu," poručil Sasuke.

,,C-co?"

,,Zvedni nohu, povídám," zvýšil trochu Sasuke hlas.

Naruto se jednou rukou opřel o pračku a zvedl nohu. 

Sasuke mu na ni natáhnul jednu nohavici trenek, a když Naruto nohy vyměnil, natáhnul mu i tu druhou. Pomalu, zákeřně pomalu s nimi postupoval nahoru a pomalu se s nimi zvedal.

Naruto třímal v bocích ručník tak pevně, že mu bělaly klouby na rukou.

,,Zahoď to," protočil Sasuke očima.

Blonďák absolutně podmaněn černovláskovým hlasem, upustil ručník a sledoval ho zastřeným pohledem, jak se zpomaleně narovnal a natáhnul mu trenky. Nemohl nepostřehnout to, jak se určitě schválně, dotkl rukama jeho odhalených půlek. Nasucho polknul.

,,S-Sasu-ke," vydechl poblouzněně Naruto.

,,Hn?"

Černovlásek stál naproti němu, opět tak strašně blízko. Ruce měl položené na jeho bocích.

,,J-já...," zakoktal se znovu mladší z nich.

,,Hn?" černovlásek se přiblížil obličejem ještě blíž.

Pohledem sjel na jeho rty a z nich se podíval zpět do jeho očí. 

A Naruto to to už nevydržel. Cuknul lehce hlavou dopředu a přitisknul se jemně na Sasukeho rty. Ucítil, jak ho Sasukeho ruce sevřely na bocích pevněji a on se svým tělem natisknul víc na to jeho. 

Sasuke s příjemným zamručením objel konturu Narutových rtů špičkou svého jazyka. Ten dotek vyslal oběma do těla elektrický impuls. A možná právě to, Naruta vytrhlo z poblouznění.

,,P-promiň... Já-já..." odtrhnul se od těch lákavých úst a uhnul hlavou, ,,Omlou-vám se... Už se to nestane," sklopil pohled na zem.

Sasuke pocítil zklamání, ale nedal to najevo. Chtěl to udělat znovu, chtěl ho znovu políbit, ale neudělal to. Místo toho mu beze slova pomohl nasoukat se do kraťasů a oblékl mu košili. Pak se vydali do obýváku.

Venku pořád šíleně lilo.

Naruto zatopil v krbu a Sasuke zamířil do kuchyně, ohřát jim ještě zbytek masa, které zbylo ze včerejška.

V tichosti se naobědvali.

º•º•º

,,Chceš víno?" zeptal se tiše Naruto.

,,Máš?" pozdvihl Sasuke obočí.

Naruto přikývnul.

,,Dojdu pro něj," posbíral nádobí a odnesl ho do kuchyňského dřezu, ,,Jdi zatím do obýváku. Už tam bude příjemně teplo. A přilož, prosím, pokud bude potřeba." požádal ho.

Sasuke v tichosti vstal a učinil tak, jak Naruto řekl.

V obýváku už bylo opravdu příjemné teplo. Na to, že bylo teprve velmi brzké odpoledne, bylo venku temno. Navozovalo to příjemnou atmosféru.

Naruto se vrátil s lahví červeného vína a dvěma sklenkami.

,,Červené polosladké, nevadí?"

,,Nevadí, mám radši červené," kývnul Sasuke.

Naruto zkušeně rozdělal láhev a oběma nalil. Láhev položil na stůl, vzal si deku z gauče a i se sklenkou se přesunul blíže ke krbu. Posadil se na zem do tureckého sedu a přehodil si deku přes ramena.

Sasuke se k němu tiše přidal.

,,Co žebra?" zeptal se ho.

,,Už je to lepší,"

,,Nechceš zavolat Ino, aby tě hodila pro jistotu na kontrolu?"

,,Ne, to je dobrý. Nechci ji zatěžovat víc, než je nutný. Už teď toho dělá dost." zamítnul Naruto.

Tichým pokojem se rozezněla vyzváněcí melodie Sasukeho telefonu. Vytáhnul telefon a když zjistil, kdo volá, hovor típnul a založil ho zpět do kapsy.

,,Ty to nezvedneš?" vydechl překvapeně Naruto.

,,Ne. To je Suigetsu. Nemám na něj náladu." odpověděl.

Naruto ho počastoval pozvednutým obočím.

,,Víš, možná naši mají pravdu v tom, že na mě mají hlavně ti dva špatný vliv. Karin je jenom zabouchnutá nána." povzdechl si Sasuke a sám nevěřil tomu, že to skutečně říká.

,,Co se děje, žes to přiznal?"

,,Nevím, asi jsem si to uvědomil včera, když za tebou přijel Kiba a Shikamaru. I přes to, jak byli zranění, přijeli se na tebe podívat a zjistit, jestli pro tebe můžou něco udělat. Upřímně jsem trochu žárlil, protože tohle by Juugo ani Suigetsu neudělali." povzdychl si zamračeně.

Naruto se zlehka napil červeného vína.

,,Většinou mě do průserů zatáhli právě oni. Nic neřeší. Jsou bohatí stejně jako my, takže mají to, na co si ukážou. A taky mají ke všemu přístup dá se říct. Jejich rodiče jsou dost mírní, takže jim akceptují to, že domů chodí opilý a občas zdrogovaní. Nejsou jak naši. Já měl z toho akorát tak vždycky průser. Možná jenom díky klukům jsem si vtlouknul do hlavy to, že se ze mě musí nutně každej posrat a padat na kolena." zapřemýšlel tiše Sasuke.

Seděli vedle sebe. Přes deky se dotýkaly rameny a oba dva hleděli do praskajícího a příjemně hřejivého ohně.

,,Uznávám... Nebylo to se mnou od začátku střední jednoduchý... Vodil jsem si domů známosti na jednu noc a když to naši zatrhli, šukal sem s nima, kde se dalo. Nikdy jsem dlouhodobý vztah neměl a možná to byla právě ta chyba. Nepoznal jsem pořádně tu lásku, nepoznal jsem nikoho, kdo by mi otevřel oči a dokázal mě třeba zkrotit a přivést na správnou cestu. Kluci mi pořád vštěpovali do hlavy, že prachy jsou všechno a díky nim dostaneš všechno. Respekt mezi vrstevníky je důležitá součást života." odmlčel se.

Nechápal sám sebe, že se najednou tak otevřel a rozpovídal. Ale cítil se v Narutově přítomnosti tak nějak uvolněně.

,,Jenže mezi městem a vesnicí je rozdíl. Hlavně v tom, že tady, pokud s tebou má někdo problém, si to vyřídíš pěstma a ne tím, že si ho zablokuješ na sociální síti." pokračoval a ušklíbnul se.

,,S tím nemůžu jinak, než souhlasit," zasmál se Naruto.

,,Tys... Tys měl nějakou lásku?" zeptal se Sasuke najednou.

Docela ho to zajímalo. 

Naruto se smutně uchechtl.

,,Jo měl... Byl to kluk z vedlejšího města... Jezdil k nám dost často pro mléko a ovčí vlnu. Dali jsme se postupně do řeči a zamilovali se do sebe. Našim to nijak nevadilo. Respektovali moje rozhodnutí nebo spíše mojí orientaci. Možná máma chvíli remcala, že se takhle v životě nedočká vnoučat, ale pak jí to přešlo. Pro ní je důležité, abych byl šťastný... Jenže, jak si řekl. Mezi městem a vesnicí je rozdíl. Postupem času mu začalo vadit, že mám pořád tolik práce a nehodlám se na ní vykašlat, že s ním nemůžu trávit tolik času a že s ním nechci jet třeba na víkend do města... I když mě naši nutili, ať jedu a trochu si odpočinu. Pak za mnou jednoho dne přijel s tím, že to ukončíme. Že takovýhle vztah nemá smysl a že se nehodlá stát vidlákem kvůli mně, aby po zbytek života krmil dobytek a staral se o farmu." 

,,To mě mrzí,"

,,Není důvod... Stejně jsem pak asi po týdnu zjistil, že mě skoro celou dobu podváděl..." uchechtl se.

,,Jaký to je, když se do někoho zamiluješ?"

Naruto se na něj zvědavě podíval.

,,Pořád na něj myslíš, když nejste spolu. Usínáš s myšlenkama na něj a ráno se probudíš a tvoje první myšlenka patří jemu. Těšíš se, až se spolu uvidíte. Těšíš se na každý jeho dotek, polibek. Nehledáš na něm chyby ani rozdíly. Bereš ho takového, jaký je. Každý jeho dotek v tobě nechá stopu, rozvibruje tvoje tělo, všechny buňky a nervy v něm. A když spolu trávíte volný čas, přijdeš si jako ten nejšťastnější chlap na světě." zamyslel se Naruto.

,,Hn, vypadá to jako fajn pocit,"

,,Jednou ho třeba zažiješ... A já snad zase taky," pousmál se smutně blonďák a podíval se mu do očí.

A v tu sekundu se skoro v těch temných hloubkách utopil.

A tentokrát to byl Sasuke, kdo udělal ten pověstný první krok. Přiblížil se a za dnešek podruhé se jejich rty spojily.

,,Neuhýbej, prosím," zašeptal mu tiše do rtů, když vycítil, jak tělo vedle něj ztuhlo.

Opatrně, opravdu opatrně jej donutil, aby si lehnul a on se nad něj naklonil. Dával si pozor, aby na něj nenalehnul, protože to by mu mohlo způsobit bolest. Jemně zkoumal jeho měkké rty, jazykem obkružoval jejich konturu a přiváděl tím blonďáka pod sebou do poblouznění.

Naruto s tichým stenem pootevřel pusu a nechal dovnitř vklouznout Sasukeho jazyk. Rukama mu vjel do vlasů a přitisknul se pevněji na jeho rty. 

,,Naruto," vydechl tiše Sasuke a rukou sjel po jeho boku, na jehož konci se zasekl a pevněji ho zmáčknul.

Na to ho Naruto jemně kousnul do jazyka, což v Sasukem příjemně zavibrovalo. 

Z dalšího možného postupu je vyrušilo naléhavé zaklepání na dveře a zvolání Narutova jména. Byla to Ino.

,,Dojdu tam," zavrčel tiše Sasuke a slezl z lehce zrudlého blonďáka.

º•º•º

,,Uh, Sasuke," podivila se Ino, když ji otevřel černovlasý mladík.

,,Dneska ti pomůžu já, ať to máme rychleji. Naruto před obědem venku na dešti spadnul a necítí se moc dobře," vysvětlil Sasuke a vyšel ven.

,,Je v pořádku?" strachovala se hned Hinata.

,,Jo, jen nechci, aby se teď namáhal, praštil se nejspíš do žeber,"

,,Nemám ho raději odvézt do špitálu?" ptala se Ino.

,,To bylo první, na co jsem ho upozornil. Prý není potřeba, nechce tě zatěžovat."

,,To není zatěžování," namítla podmračeně blondýna.

Na to Sasuke pokrčil jenom rameny a otevřel vrata od stodoly. Déšť pomalu ustával, už nebyl tak silný jako odpoledne, ale stále pršelo.

,,Kdyby cokoliv, zavolejte mi. Není problém ho odvézt." připomněla Ino a Sasuke jenom přikývnul.

Ale skoro jí stejně nevnímal. Pořád byl myšlenkami u druhého polibku. Brněly ho příjemně rty a toužil znovu si to zopakovat. Doufal, že k tomu zase dostane příležitost.