Ino opravdu přijela i s Hinatou. Přivezli chlapcům nákup a Ino se hned vrhla na dojení krav, když jí k nim Naruto dovedl.

Hinata se zase bez řečí odebrala ke Kushininým záhonkům, které začala hned opečovávat.

,,Přišli by pomoct i kluci, ale víš jak," zazubila se blondýnka, když jí zavedl do chlívka ke krávám.

,,Jak jsou na tom?"

,,Ale jo, docela dobře. Shikamaru sice skučí, ale dělá, jako kdyby měl žebra zlomený poprvé v životě." protočila Ino očima.

Naruto se zlehka uchechtnul.

,,A jejich rodiče... Řešili to nějak?" zajímal se.

,,Ne. Však znáš Kibu, chodí domů zmalovanej skoro každej tejden. Je to horká hlava, takže si jeho máma už zvykla. No a Shikamarovi rodiče zase moc dobře ví, že když se Kiba do něčeho zaplete a jste po ruce vy dva, že se samozřejmě přidáte." zubila se na něj.

Blonďák se zasmál. Jo, to byla vlastně pravda. Ti tři při sobě stáli vždycky. Bez keců se porvali za toho druhého, nebo se do rvačky přidali, aniž by třeba znali podrobnosti. Byli to kámoši na život a na smrt.

,,Jasný. No... Nebudu tě už zdržovat, musím nakrmit zvířata." loučil se Naruto.

,,Počkej, neblbni. Nemůžeš se furt ohýbat. Pár dní by sis v tom měl dát oraz."

,,A kdo to za mě udělá? Sasuke asi těžko. Ten je taky rád, že chodí." zamračil se.

Bral svoje povinnosti vůči farmě vážně.

,,Dohodly jsme se s Hinatou, že sem každý ráno a navečer přijedeme a se zvířaty ti pomůžeme," usmála se na něj.

,,Vážně? Tak to jste úžasný!" vypískl radostně Naruto.

Pak se ale se zaúpěním chytnul za bok.

,,Jauvajs, žebra zkurvený," plivnul vztekle.

Ino jenom s úsměvem kroutila hlavou.

º•º•º

,,Zůstanete na oběd?" zajímal se Naruto, když byla práce skoro hotová.

Zbývalo už jenom posekat zahradu, ale věděl, že zrovna to zvládne.

,,Jo, klidně," souhlasila Ino, když se podívala na Hinatu, která mlčky s ruměncem na tvářích přikývla a pohledem těkala všude možně, jen ne po Narutově polonahém těle.

,,Super, sedněte si venku, donesu to," a zmizel zase vevnitř.

,,Počkej, pomůžu ti," zvedal se Sasuke z lavičky.

º•º•º

Po skvělém obědě se Ino a Hinata rozloučily. Slíbily, že se zastaví k večeru, aby pomohly znovu se zvířaty.

,,Ta holka po tobě děsně jede," prohodil Sasuke, když se díval za mizejícím autem.

,,Jaká? Hinata?" zeptal se překvapeně Naruto.

,,Jo,"

,,To je blbost," uchechtnul se Naruto.

 ,,Bože, jak můžeš bejt tak nevšímavej? Copak nevidíš, jak se na tebe dívá?" vydechl překvapeně Sasuke.

Naruto po něm hodil nechápavým očkem a pohodlněji se usadil na dřevěné lavici.

,,Sotva se mnou promluví," namítnul.

,,Ty seš fakt ubožák, kluku! Nepromluví s tebou, protože se stydí, ne?! Když si je zval na oběd, byla rudá, jak rajče a nedívala se na tebe jenom proto, žes byl do půl těla. Kdyby se na tebe dívala, kdoví co by jí to udělalo s rozkrokem." uchechtl se Sasuke.

,,Chodím do půl těla v létě skoro pořád, neviděla mě takhle poprvé," namítnul opět Naruto a zavřel oči.

Nechával sluneční paprsky, aby jej příjemně hřály.

,,Navíc nevím, co by na mě viděla tak zajímavýho," zabručel nesouhlasně.

Sasuke se uchechtnul.

,,Já nevím... Třeba... Pěkný vypracovaný opálený tělo? Kérku na břiše, která to jenom podtrhuje a nutí dotyčného na tebe zírat? Blonďatý rozcuchaný vlasy a úžasně modrý oči?" vypočítával Sasuke, ale za slovo úžasně, by si nejraději nafackoval.

Naruto po něm hodil očkem.

,,Takže přiznáváš, že na mě zíráš, když chodím polonahý?" rejpnul si potěšeně.

Sasuke lehce zrudnul.

,,Blbečku... Prostě po tobě jede a tečka, jen se nemůže vymáčknout," zakončil to Sasuke.

Naruto chvíli mlčel, než odpověděl.

,,Stejně bych jí zklamal,"

,,Proč?"

Naruto se slabě ušklíbnul a vstal. Posbíral nádobí a naskládal ho na tác pod Sasukeho nechápavým pohledem.

,,Nejsem na ženský," prohodil jakoby nic a odešel domů.

Sasuke tam zůstal zaraženě sedět.

,Nejsem na ženský,' opakoval si v hlavě Narutovy poslední slova.

º•º•º

Zbytek dne strávili poměrně lenošením. Na střídačku posekali trávník.

Naruto byl upřímně potěšen, když se Sasuke nabídnul, že půlku zahrady poseká on, aby se tolik nenamáhal. V těch slovech nebyla špetka sarkasmu ani ironie.

Pak si roztáhli na čerstvé posekaném trávníku deku a opalovali se. A kupodivu si i povídali.

,,Ještě tě čeká padesát osm dní," prohodil Naruto s uchechtnutím.

,,Pche, ani mi to nepřipomínej," zamručel Sasuke.

Naruto neznatelně posmutněl, když uslyšel jeho odpověď.

,,To je to tu vážně tak špatný?"

,,Neřekl bych špatný, ale uvědom si, co se za ty čtyři dny, co tu jsem stalo. Dvakrát jsme se porvali. Dvakrát... Prostě... Prostě sem nezapadám," zavrtěl hlavou.

,,Spíš bych řekl, že si tomu nedal pořádně šanci... Dřív jsme tě odtud nemohli dostat."

Sasuke na to neodpověděl.

,,Rvačky jsou tu skoro na týdenním pořádku. Jsem na to zvyklej, není to nic neobvyklýho." prohodil potom zase Naruto.

,,Všimnul jsem si, že ses nerval asi úplně poprvé," souhlasil černovlásek.

,,Ne, to opravdu ne. Dá se říci, že se pravidelně rvu od svých dvanácti." zasmál se lehce uvolněně.

,,A to jsi pak schopnej jako druhej den vstát a jít makat jako by se nic nestalo?"

,,Nic jinýho mi nezbývá. Proto jsem se naučil taky jednu zásadní věc. Nikdy neprohrát. Jsem ochotnej přistoupit maximálně na remízu, nebo na to, že mě někdo odtáhne. Ale hlavně neprohrát." říkal přesvědčivým hlasem.

,,Jenže včera to snad ani remíza nebyla,"

,,Byla, odpadli jsme vyčerpáním... Ale upřímně to považuju za prohru, protože takhle děsně jsem se dlouho necítil,"

Sasuke se uchechtl.

,,Nápodobně,"

,,Ty ses ale poprvé taky určitě nepral,"

,,Ne, nepral. Já rvací konflikty moc nevyvolávám, jelikož ne každej se mi vzpouzí tak, jako ty. Většinou ty rvačky vyvolávají Suigetsu a Juugo pro pobavení. A já se prostě přidám." pokrčil rameny Sasuke.

,,Já, že se ti vzpouzím?"

,,Jo... Většinou stačí, abych zvýšil hlas nebo se zamračil, a všichni se můžou posrat, ale ty a ta tvoje banda ne. Hlavně ty ne."

Naruto se potěšeně usmál.

,,To víš, nejsem jako každej druhej. Na mě ty tvoje pohledy a výhružky fakt nepůsobí. Tohle je vesnice, Sasuke. Tady jsme na to zvyklý. Zapamatuj si, že tohle je moje teritorium, moje území."

º•º•º

Kolem čtvrté hodiny se na farmě zastavil i výčepní z vedlejší vesnice, Asuma, se svojí dodávkou, na kterou si naložil dvě kvičející prasata, na kterých byl domluven s Minatem.

,,Pak dovezu jitrničky, slaninu a maso," sliboval Narutovi.

,,Už se nemůžu dočkat," zasmál se blonďák.

,,Vyřiď tátovi, že děkuju a že doufám, že jim to auto brzo opraví,"

,,Jasně, díky,"

A Asuma zase spokojeně odfrčel.

º•º•º

K večeru uslyšeli zvuk přijíždějícího auta, které zastavilo kousek od domku. Dveře se otevřely a vylezla Ino, Hinata, Shikamaru i Kiba.

,,Neměli byste ležet?" zasmál se na ně Naruto, ale byl rád, že je vidí a může se tak ujistit, že jsou relativně v pořádku.

,,Seš blázen ne? Takový hezký počasí venku a já bych měl ležet doma? Unudil bych se." protočil očima Shikamaru.

,,Jo no. Otřes ne otřes, máma mě hned ráno zaúkolovala, takže co bych nepřijel." mávnul nad tím Kiba rukou.

Sasuke na to jenom překvapeně zíral. Byli schopní i po rvačce přijet a pomoci, i když jim evidentně nebylo zrovna nejlépe. Vzpomněl si, jak si v druháku zlomil ruku a nohu při pádu ze schodů, když se domů dostal po propařené noci totálně na mol. Zkejsnul doma dobré dva měsíce a ti idioti nebyli schopný se za ním ani stavit a zeptat se jak se má a jestli něco nepotřebuje. Jo, Karin mu psala každý den a vlastně ona jediná se za ním stavila a donesla mu zápisky ze školy, aby si je ofotil. Jenže Karin byla do něj udělaná dlouhou dobu a jenom se mu chtěla zalíbit. On o ni ale nestál. A teď tu vidí jednoho kluka s otřesem mozku a druhého kluka se zlámanými žebry, jak sem přijeli.

,,My jdeme na ty zvířata," rozhodla Ino a už sebou táhla Hinatu pryč, která nebyla schopná ani pořádně pozdravit.

,,Je potřeba s něčím pomoci?" zajímal se Kiba, kterému černovlasý hoch nestál ani za pohled.

,,Ne, všechno jsme už tak nějak zvládli. A vy doma?" odpověděl Naruto.

,,Všechno hotový," řekl.

,,Dáte si pivo?" nabídnul Naruto.

,,Jo, to by bodlo," zasmáli se oba chlapci.

,,Pomůžeš mi?" podíval se blonďák na černovláska.

Ten jenom přikývnul.

,,Tak my tu dřeme a vy tu chlastáte?" ozvalo se po chvíli se smíchem.

,,Neodmítnu nabízené ochlazení," zazubil se Kiba.

,,Přihraj mi taky jedno, Naruto," Ino si přisedla.

,,Už se to nese. Chceš taky, Hin?" podíval se na ní upřeným pohledem.

Dívka zrudla a rychle zavrtěla hlavou.

,,N-ne, děkuju, Na-Naruto...."

,,Tak kafe, čaj, limonádu?" nabízel jí dál.

,,Li-limo-nádu," koktala.

Naruto přikývnul a zmizel opět vevnitř, zadumán nad Sasukeho slovy, že po něm Hinata jede. Možná to byla pravda. Možná se jí opravdu líbil. Ale jak řekl Sasukemu, bohužel měla smůlu, nebyl na ženský. Zjistil to asi před dvěma lety, kdy měl první zkušenost se stejným pohlavím, která mu otevřela dveře do čtyřprocentního světa.

,,Uhm, chtěl... Chtěl bych se vám omluvit," začal Sasuke polohlasně.

Tatam byl ten namyšlený arogantní spratek.

,,Za to, co se stalo předevčírem a včera," dodal a těkal pohledem z Kiby na Shikamara a naopak.

Neměl ve zvyku se omlouvat. Ale opět cítil ten zvláštní pocit, že je to tak správně.

,,Co se stalo, že pan Velkoměsto uznal chybu?" rejpnul si krátkovlasý chlapec.

,,Kibo! Jestli chceš mít ten otřes mozku silnější, tak klidně pokračuj," zavrčela na něj Ino.

,,Uznávám, že jsme za to mohli my. Suigetsu s Juugem rádi vyvolávají konflikty." pokrčil rameny Sasuke.

,,Jo, to jsem si všimnul, ale to ty taky," Kiba nedal a nedal pokoj.

,,Myslím, že ty máš tak, co říkat," přimhouřil Sasuke černé oči.

,,Hele, tak dost. Omluvil se vám, tak buď to berte, nebo to nechte být, ale dneska na nějaký potyčky vážně nemám náladu." vmísil se do toho Naruto pevně.

,,Já to beru. Všechno dobrý." kývnul Shikamaru a natáhnul k Sasukemu ruku.

Ten si s ním potřásl.

Pak se pohledy stočily na Kibu.

,,Šmarjá, vy z toho naděláte... No jo, všechno dobrý, spokojený?" prsknul vztekle, ale všichni věděli, že to jenom hraje.

Naruto si neznatelně oddychl. Pohroma zažehnána.

º•º•º

Poseděli a poměrně příjemně se pobavili až do doby, než slunce zapadlo.
,,My jedeme, tak zítra, nějak ve stejný čas jako dneska," mrkla na blonďáka Ino.
,,Ještě jednou moc děkuju. Nevím, jak ti to oplatím." usmíval se na ní vděčně Naruto.
,,Však ono se něco najde," zasmála se.

º•º•º

,,Díky," zamumlal toho večera Naruto, když leželi každý ve své posteli.

,,Za co?" nechápal Sasuke.

,,Že si se omluvil," vysvětlil blonďák.

,,Byla to naše vina, uznal jsem to,"

,,Všechny to mile překvapilo. Nikdo to totiž nečekal."

,,Občas lidi překvapím," pokrčil rameny Sasuke.

,,A je to fajn pocit ne?"

,,Co jako?"

,,Někoho překvapit,"

,,Podle toho, co je to za překvapení," usoudil Sasuke.

,,Jo, to je fakt," zasmál se tiše Naruto a zhasnul lampičku.

Pokoj se ponořil do tmy.

,,Dobrou, Sasuke,"

,,Dobrou, Naruto,"

º•º•º

Brzy ráno se spustil liják a poměrně výrazně se ochladilo. Nebe bylo skoro černé a studené kapky, které padaly z mraků, se rozprskávaly na zemi.

Naruto se již v obvyklý čas vydal do kurníku ke slepicím posbírat snesená vajíčka.

Sasuke vstal o chvilku dýl a přesunul se po ranní očistě do kuchyně.

,,Dneska je budeš pouštět taky na pastvu?" zajímal se, když se tam Naruto objevil promoklý skoro na kost.

,,Ne dneska ne. Když prší, necháváme je zavřený. To by muselo pršet delší dobu, abychom je vypustili, ale o to víc je náročnější je pak nahnat zpátky a trochu vysušit. Uvidíme, jak dlouho bude pršet." odpověděl mu.

Sasuke jenom přikývnul.

,,Ino tu za chvíli bude. Nakrmím s ní zvířata a pak... Pak netuším, co budeme dělat. Dokud prší, máme relativně volno. Jen budu muset zkontrolovat ještě pro jistotu stodolu, zda ta záplata opravdu pořádně drží."

,,Budeš lízt na střechu?"

,,Jo,"

,,Já to udělám,"

,,Ty?"

,,No... Jo... Máš naražený žebra Naruto, nebudu riskovat, že ti to někde ujede a stane se ti něco horšího."

Narutovo srdce se rozbušilo. On o něj má snad strach?

,,Jak chceš," pokrčil rameny.

º•º•º

,,Ten liják se nějak zhoršil ne?" vztekal se Sasuke, když dorazil domů promoklý až na kost.

Naruto byl v závěsu za ním.

,,Možná jo," zatřepal hlavou, aby z ní dostal vodu.

,,Je tu docela chladno," zatřásl se Sasuke zimou.

,,Jestli chceš, můžu zatopit v krbu," nabídnul blonďák ochotně.

,,To by bylo fajn... Kam zase jdeš?"

,,No pro dřevo ne?" otočil se na něj s úsměvem blonďák a zmizel zpět do deště.

Sasuke se zmizel nahoru usušit a převléct do suchého. Pak sešel dolů do obývacího pokoje, kde sídlil krb, ale Naruto tam stále nebyl. Zachvátil ho pocit nervozity. Už přece musel být zpátky, ne? Nedalo mu to a vykouknul ven kuchyňským oknem, aby lépe viděl na dvorek. Viděl Naruta rozpláclého na zemi na zádech s polínky rozsypanými kolem něj.

,,Sakra!" zaklel Sasuke a vyběhl ven.