4. Tohle tady trpět nebudu!
Ty jo, koukám, že Wattpad má opět nějaké problémy, jelikož se mi neukazuje vůbec čtivost povídek :/ Mám tu míň zobrazení než hvězdiček, což je trochu nelogické... No nic, snad to brzy opraví, užijte si část :D
P.S.: Připravím si pro vás takový dotazníček, byla bych moc ráda, kdyby se ho účastnilo, co nejvíce z Vás, protože to bude vlastně pro Vás ^-^
Druhý den probíhal přesně tak, jak Naruto řekl.
Ráno v půl šesté, zcela připravený odcházel z pokoje, kde Sasuke ještě spokojeně pochrupával. Posbíral vajíčka, které slepice snesly a odnesl je matce do kuchyně. Pak opět namíchal ve stodole žrádlo pro zvířata a všechny poctivě obešel.
º•º•º
Když se na půl osmou vrátil do kuchyně, kde už voněla snídaně, s úšklebkem zjistil, že Sasuke už sedí připravený u stolu.
,,Dneska nehajáme do půl jedenáctý?" ušklíbnul se na něj.
,,Sklapni," ucedil Sasuke skrze sevřené rty.
Naruto se tiše a krátce zasmál a usadil se naproti otci. Přitáhnul si konvici s překapávanou kávou a nalil si jí do připraveného hrničku. Přihodil dvě lžičky cukru a zalil jí trochou mléka. Zamíchal a usrknul. Naložil si na talíř dva čerstvé rohlíky, namazal si je máslem a nandal na ně šunku a sýr. Hladově se do jednoho z nich zakousnul.
,,Dneska bude potřeba konečně opravit tu střechu na stodole. Na víkend hlásily, že bude pršet, pomůžeš mi s tím?" podíval se Minato na svého syna, který měl plnou pusu obloženého rohlíku.
,,Jhasnhě thati," zahuhlal s plnou pusou.
,,Naruto! S plnou pusou se nemluví!" otočila se na něj od sporáku Kushina.
Sasuke se jenom ušklíbnul.
,Křupan,' pomyslel si.
,,Nho jo, phosim ťhe," zahuhlal odpověď a tím si vysloužil malého lepáka od matky, která právě na stůl položila kastrůlek s míchanými vajíčky, které Naruto dneska ráno nasbíral.
Naruto se na ní zašklebil.
º•º•º
Sasuke se objevil ve stáji přesně v tu dobu, kdy už Naruto cpal do boxů čerstvou a novou podestýlku. Jako kdyby to měl přesně načasované. Sledoval blonďáka jak zpoceně rozprostírána seno po posledním boxu.
,,Platí večer to pivo?" zeptal se ho opět bez pozdravu.
Trocha alkoholu by mu bodla.
,,Co si pamatuju, nepozval jsem tě," ušklíbnul se blonďák a prošel kolem něj ke zdi, kde měl postavené kýble s čistou vodou.
Sasuke protočil očima, ale v duchu musel uznat, že tahle jeho nepřístupnost ho na jednu stranu neskutečně přitahovala. Měl rád nedobitá území.
,,Stěžuješ si na to, že jsem věčně pesimistickej a negativní a ty se přitom ke mně nechováš zrovna přátelsky," zamručel.
,,Chovám se k tobě tak, jak si zasloužíš. Teda... Chovám se k tobě líp, než si zasloužíš." odvětil Naruto s nezájmem a nalil vodu do žlábku.
,,Prosím?!" vydechl uraženě Sasuke.
,,Slyšel si. Bejt já tvůj fotr, namlátím ti tak řemenem na zadek, že bych ti tu tvoji namyšlenost vyhnal z hlavy."
Sasuke se ušklíbnul.
,,Díkybohu můj otec nejsi... Navíc nemám nic proti naplácání, ale upřednostňuji ruku, než řemen." odvětil jakoby nic.
Naruto sebou lehce trhnul.
,,Jestli chceš, klidně tě seřežu i rukou, nemám s tím absolutně problém," pokrčil rameny nehledě na narážku, kterou ho Sasuke počastoval.
,,Hm, to by se mi možná líbilo, ale věřím pevně v to, že bych já byl ten dominantnější," zamručel líbezně.
Naruto k němu přišel s dalším kbelíkem v ruce. Tentokrát neignorujíc jeho narážku.
,,Být tebou, tak si tak jistej nejsem," sladce se na něj usmál a přešel do prostředního boxu.
Sasukeho to lehce vyvedlo z míry, že kdyby na něj teď koukal, jistě by to poznal. Díkybohu k němu byl otočený zády, proto se rychle uklidnil.
,,Takže... Co to pivo?" zeptal se.
,,V osm odtud vyrážím... Pěšky,"
º•º•º
Sasuke seděl na dřevěné lavici a upřeně skrze sluneční brýle pozoroval dvě polonahá mužská těla pohybující se na střeše stodoly. Samozřejmě jeho pohled upoutal hlavně ten mladší z nich. Jistě, Minato na svůj věk taky nebyl k zahození, taky měl příjemně vypracované tělo, ale za prvé byl o mnoho starší než Sasuke a za druhé, byl šťastně ženatý. A Sasuke si s ženatými neužíval. Striktně se tohoto pravidla držel.
,,Nemáš žízeň?" objevila se u něj Kushina s tácem, na kterém byl džbánek opět domácí limonády a čtyři skleničky.
,,Dám si, díky," zamumlal Sasuke a odvrátil pohled od těch dvou.
,,Dřív si to tu měl hrozně rád," sedla si vedle něj a oběma nalila do skleniček.
,,Hm, matně si vzpomínám," souhlasil Sasuke.
,,Kolikrát si i brečel, když si pro tebe vaši přijeli na konci víkendu," zasmála se lehce.
Sasuke se na ní překvapeně podíval.
,,Vážně?"
Tohle si moc nepamatoval. Vzpomínky na farmu skoro vytěsnil z mysli. Všechno měl jako v mlze.
,,Jo. Ale jenom párkrát. Poprvé to bylo, když vám bylo s Narutem šest a on spadl ze stromu. Pěkně si natloukl. A ty ses od něj odmítal hnout. Když pro tebe přijeli vaši, brečel si, že ho teď nemůžeš opustit, že tě potřebuje." usmívala se na něj.
Sasuke se ušklíbnul.
,,To je už dávno," prohodil.
,,To máš pravdu. Hodně jste se tady nadováděli." zavzpomínala s úsměvem.
Sasuke odložil sklenku, ze které se napil a znovu se zahleděl na střechu stodoly.
,,Oba jsme se změnili," pronesl zamyšleně.
,,To jistě. Oba jste taky hlavně hrozně rychle vyrostli."
,,Proč se Naruto vykašlal na školu?" zeptal se na věc, nad kterou přemýšlel od doby, kdy mu to blonďák řekl.
Kushinin úsměv lehce povadnul.
,,Přede dvěma roky dostal Minato zápal plic. Bylo to dost vážné a nevěděli jsme, jestli to vůbec zvládne. Dlouho ležel v nemocnici a já zbyla na farmu sama. Nezvládla bych to tu a tak se Naruto nabídnul, že mi tu pomůže. Byl teprve v prváku a bylo krátce po Vánocích. Samozřejmě jsem s tím souhlasila. Než se Minato úplně zotavil, všechno jsme tu s Narutem dělali sami. Starali se o zvířata, jezdili na trh prodávat věci, opravovali poničené věci. A pak, když už byl Minato schopný znovu převzít svoji práci, Naruto nám oznámil, že se do školy nehodlá vracet. Že mu to takhle vyhovuje. Pamatuju si to doteď. Byl konec března a venku děsně lilo. Pohádali jsme se kvůli tomu, protože jsme s Minatem chtěli, aby školu samozřejmě dodělal. Jenže po mě zdědil svou tvrdohlavost a zapálenost do věcí a trval prostě na svém. Prásknul dveřma a utekl do deště. Minato za ním chtěl vyběhnout, ale já ho zarazila. Nechtěla jsem, aby se zase nachladil. Vyběhla jsem za ním sama. Hledala jsem ho v dešti asi dvě hodiny, než jsem ho našla sedět u rybníka. Idiot v dešti a bouřce seděl pod stromem," zavrtěla s úsměvem hlavou.
Sasuke ji poslouchal, ale zrak od toho blonďatého a zřejmě dost zpoceného ďábla nespouštěl. Sluníčko pěkně pařilo a jemu samotnému bylo dost vedro.
,,Křičel na mě, že do školy prostě nepůjde, že nás tu jen tak nechat nemůže. Co kdyby se zase něco někomu stalo. Dotáhla jsem ho pomalu za flígr až domů a tam jsme se dohodli, že nastoupí do školy až v září... No a nenastoupil. Nakonec jsme to přestali řešit, nechali jsme mu prostor. Shodli jsme se na tom, že až to uzná za vhodné, tak školu dodělá." ukončila krátký příběh.
,,Hn," přikývnul Sasuke chápavě.
Když mu Naruto tuhle zprávu oznámil, nejprve si o něm myslel, že to byl jenom línej lempl, obyčejný vesničan, neschopný rozšířit svoje vzdělání. A teď zjistil, že skončil se školou právě kvůli rodině. Obětoval školu jen proto, aby rodičům pomáhal na farmě.
,,A... Nelezete si náhodou na nervy, když spolu trávíte každý den? Mě by asi doma hráblo."
,,Ne. Kolikrát se třeba nevidíme až do večera, když je plno práce. Což je jako, kdyby Naruto byl ve škole a večer se vrátil. On má svoje povinnosti, které si vybral a my zase svoje. Občas se stane, že nám takhle vypomůže, ale pak jsou taky dny, kdy ho vidím jenom u jídla."
º•º•º
,,Ty kráso, jsem zplavenej jako prase," vydechl zprudka mladší blonďák a do dna na jeden zátah vypil sklenici s nalitou limonádou.
,,Dík za pomoc," poplácal ho Minato po mokrých zádech.
Sasuke si nevzpomínal, kdy naposled mu jeho vlastní táta za něco poděkoval. Kdy ho takhle rodičovsky poplácal po zádech za dobrou práci. Slabě ho píchlo u srdce žárlivostí.
,,Ty s ničím nepotřebuješ pomoct, mami?" zeptal se jí Naruto.
Kushina zavrtěla hlavou.
,,Ne, já mám všechno hotové,"
,,Dobře, půjdu se opláchnout a převléct, pak skočím zavřít zvěř," zazubil se na ně Naruto, který okázale Sasukeho ignoroval a zmizel ve dveřích domku.
Sasuke děkoval svým slunečním brýlím za to, že skrývaly jeho očí před tím, aniž by pozorovaný objekt věděl, že na něj kouká. A jeho pohled byl celou dobu zaseklý na polonahém těle toho ďábla. Respektive na vypracovaném hrudníku a potetovaném bříšku. Ta kérka jeho pohled lákala, jako vosy lákalo sladké.
º•º•º
Večer, přesně v osm hodin, vyrážel Naruto společně se Sasukem známou cestou do lesíka.
,,Ty se tu v noci nebojíš?" zeptal se tiše Sasuke a opatrně našlapoval za Narutem, jelikož cesta byla úzká na to, aby po ní kráčeli vedle sebe.
,,Už jsem si zvykl," pokrčil lhostejně Naruto rameny.
Sasuke sebou lehce vyplašeně trhl, když jeho uši zaznamenali zlověstné zahoukání sovy a to ještě nebyla úplná tma.
,,Snad se nebojíš?" uchechtl se blonďák, který jakoby cítil Sasukeho reakci.
,,Nebuď idiot," zavrčel na něj Sasuke.
º•º•º
,,Co si to sem přivedl za nováčka?" zajímal se hned zvesela mladý hnědovlásek a s úsměvem na blonďáka mával, aby si k nim přisedli.
,,To je Sasuke, je u nás na prázdniny," řekl a sednul si na volnou židli.
Sasuke se posadil vedle něj.
,,Tohle je Kiba, Shikamaru, Hinata a támhle u baru je Ino," ukazoval na jednotlivé členy u stolu.
Černovlásek jim lehce kývnul na pozdrav.
,,Na prázdniny? Vy se jako znáte? Nikdy si nám o žádném Sasukem nevyprávěl." zajímal se Kiba a nedůvěřivě si týpka před sebou prohlížel.
,,Když jsme byli malí, tak k nám jezdil. Bydlí ve městě." odvětil Naruto, otočil se k baru, a když Ino zmerčila jeho přítomnost, zvednul na ní dva prsty s němou prosbou o dvě piva.
Kývla na něj s úsměvem a objednala u zdejšího výčepního, se kterým o něčem živě debatovala.
Nakonec si od něj převzala čtyři půllitry a přešla ke stolu. Jeden postavila před Naruta, druhý před Sasukeho, třetí před Kibu a čtvrtý před sebe.
,,Hm, kdopak jsi?" měřila si Sasukeho zvědavým pohledem.
,,Jsem Sasuke," zvedl se ze židle a potřásl si s ní rukou.
Upřeným se díval do jejích očích.
,,Ino," kývla na něj a sedla si.
Sasuke se posadil zpět, sám zmatený z toho, že ho odbyla tak příkře. Většinou holkám jeho pohled roztřásl kolena a vehnal ruměnec do tváří, ale tahle holka ho jednoduše ignorovala.
,,Asuma se ptá, jestli může počítat s těma dvěma prasatama, co mu slíbil tvůj táta," podívala se na Naruta s úsměvem.
,,Jo, jasně, že může. Po víkendu se mu táta ozve." kývnul Naruto a loknul si vychlazeného piva.
,,Odkud jsi?" zajímal se Shikamaru.
,,Z města," odseknul Sasuke.
,,To mi došlo, zase tak blbej nejsem," protočil Shikamaru očima.
Poznal, že s ním řeč asi nebude a tak to raději vzdal a otočil se k zamlklé Hinatě.
,,Hele příští víkend pořádám doma párty, přijdeš? Můžeš sebou vzít i tohohle floutka." ušklíbnul se Kiba.
,,Komu říkáš floutku?!" zamračil se Sasuke.
,,Tobě, komu asi jinýmu?" podíval se na něj opovržlivě.
Už na první pohled bylo vidět, že ti dva si do noty nepadli.
,,Hele uklidněte se jo," brzdil je Naruto.
,,Tak si svýho kámoše laskavě uklidni, nejsem na něj zvědavej," zpražil ho pohledem.
,,Hm, kocourek má drápky," zašklebil se Kiba posměšně.
,,Taky s nima umí pěkně podrápat," zavrčel Sasuke.
Už měl chuť mu skočit po krku. Takhle s ním nikdo nikdy nejednal. Nebyl na tohle chování zvyklý. Hlavně ne od vesnickejch buranů.
,,Zklidni se, Sasuke," podíval se na něj blonďák.
,,Sklapni, nebudeš mi diktovat, jak se mám chovat," odseknul mu.
,,No... Koukám, že si sem nepřivedl vhodného parťáka," zkonstatovala Ino náhlou situaci.
Sasuke se zvednul prudce ze židle.
,,Zkurvená banda vesnickejch idiotů," zavrčel a odkráčel z hospody pomalu plnící se lidmi.
,,Co je to za debila?" podíval se Kiba na Naruta.
Ten jen mávnul rukou a vstal. Rozešel se za ním.
º•º•º
Našel ho, jak stojí opřený s nohou pokrčenou o zeď hospody a kouří.
,,Měl by ses krotit," zavrčel na něj Naruto naštvaně.
,,Prosím?! Já?! On si začal!" odsekl Sasuke.
,,Tak si to měl přejít. Kiba prostě takovejhle občas je. Rád rejpe, rád se pere, ale jinak je to fajn kámoš. Takže bych byl rád, kdyby ses jim šel omluvit."
,,Omluvit? Nebuď směšněj Naruto, nebudu se omlouvat bandě stupidních idiotů," odfrkl si posměšně.
V tu chvíli byl drsně přiražen na zeď hospody s Narutovou rukou kolem krku. Leknutím mu vypadla cigareta z ruky.
,,Mým kamarádům nebudeš nadávat! Tohle tady vážně trpět nebudu, Sasuke! Buď se teď hned půjdeš omluvit, nebo se seber a vypadni!" zavrčel mu opravdu výhružně do obličeje a poodstoupil od něj několik kroků dozadu.
,,Tse, ubožáku... Nestojíš mi ani za pozdrav," ušklíbnul se Sasuke, který rychle našel ztracenou sebedůvěru.
Ladně obešel blonďáka supícího vzteky a kráčel směrem k temnému lesu.
,,Jedinej ubožák jsi tu ty, Uchiho!" zařval na něj vztekle.
Na to konto se Sasuke prudce otočil a rychle k němu přišel zpět.
,,Cos to řekl, ty nicko?!" zavrčel a lehce do něj strčil.
,,Že ty seš tu jedinej ubožák," ušklíbnul se Naruto a strčení mu oplatil.
To si Sasuke nenechal líbit a strčil do něj silněji, až Naruto ucouvl o pár kroků.
,,Ty zkurvenej burane, nebudeš mi tady nadávat!" vyjel na něj.
,,A ty mi nadávat můžeš?! Co si o sobě sakra myslíš, ty frajere z města?! Tady tohle ti nepatří, tak se to laskavě nesnaž změnit! Tady ti nikdo nebude líbat nohy a lízt ti do prdele, tak se s tím smiř!" hulákal na něj rozčileně Naruto a znovu do něj strčil.
Taktéž jako před tím Sasuke, do toho dal větší sílu.
To už ale Sasukemu přetekly nervy.
,,Nic o mě nevíš, do prdele!" a skočil po něm.
Pěstí ho srazil k zemi a hned ho na ní také zasedl. Začal do něj sázet ránu za ránou.
Hluk přilákal osazenstvo hospody, které vyběhlo ven právě ve chvíli, kdy se Naruto, dobře kryjící svůj obličej, ale již nekryjící si svůj hrudník, do kterého černovlásek zběsile mlátil, přetočil na Sasukeho a tentokrát do něj začal šít pěstmi on.
,,Naruto, přestaň! Nestojí ti za to!" houknul Shikamaru.
,,Jen mu dej, debílkovi!" oponoval Kiba.
,,Sklapni, debile a radši mi pomoz je od sebe odtrhnout!" prsknul Shikamaru.
,,Fajn, ale tentokrát chytáš Naruta ty, minule jsem od něj schytal pěknou ránu do ksichtu, když jsem ho odtrhával od tamtoho debila." diktoval si Kiba.
Shikamaru protočil očima a přiskočil k Narutovi. Zkroutil mu paže za zády a odtáhnul ho od zkrvaveného Sasukeho.
,,Pusť mě, Shikamaru! Já tomu zmrdovi ukážu, kdo je tady ubožák!" řval jako smyslů zbavený a trhal svým tělem v Shikamarově sevření.
,,Uklidni se, Naruto!"
Shikamaru zpevnil sevření, až blonďák bolestně syknul.
,,Fajn! Fajn! Jsem klidnej, tak mě kurva pusť!"
A Shikamaru ho teda pustil. Jen doufal, že po Sasukem zase neskočí.
Neskočil. Narovnal si košili na sobě.
,,Cálnete to za mě?" podíval se na Shikamara, ,,Já už dovnitř nejdu,"
Hnědovlásek s vlasy sepnutými v culíku přikývnul.
,,Spolehni se,"
,,Dík a sorry za všechno," omluvil se.
,,V pohodě, aspoň byla zábava," uculil se na něj šibalsky Kiba, který pomohl Sasukemu na nohy.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro