,,Vstávej Sasuke," zacloumal s mladíkovým tělem blonďák.

,,C-co? Kolik je hodin?" zamumlal buzený a odmítal otevřít oči.

,,Půl šestý," prohodil Naruto.

,,Půl šestý?! Zbláznil ses, ty magore?! Koukej odpálit a vzbuď mě tak nejdřív v deset!" vylítnul vztekle Sasuke, přehodil si peřinu přes hlavu, otočil se na bok a odmítal z postele vylézt.

Naruto se jenom zasmál, ale nechal ho spát. On už byl připravený na následující den. Zmizel tiše z pokoje, protože na něj už čekali povinnosti.

º•º•º

,,Sasuke ještě spí?" zeptala se zvědavě Kushina, když pokládala snídani na stůl.

,,Jo, ještě jo, budil jsem ho, ale dostal jsem příkazem ho nebudit dřív jak v deset," zazubil se Naruto s pokrčením ramen a nalil si do hrnku kávu.

,,Budil si ho v půl šestý?" zeptal se udiveně Minato.

Teď bylo něco po půl osmé. Za ty dvě hodiny stihnul Naruto nakrmit všechnu zvěř, kterou na farmě měli a posbírat vajíčka, která slepice snesly.

,,No jistě, co si myslíš?" podivil se Naruto.

,,Není přece zvyklý vstávat takhle brzo. Nemůžeš se divit, že tě odpálkoval." ušklíbl se na něj jeho otec.

,,Jenže teď ho mám na starost já... Však já si ho za chvíli vycepuju," promnul si Naruto ďábelsky ruce.

Jeho rodiče se rozesmáli.

,,Myslíš si, že jsme ti sem pořídili Sasukeho na převýchovu?" usmívala se rudovlasá žena a položila na stůl ošatku s čerstvým pečivem.

,,No a ne snad?" podivil se upřímně Naruto.

,,Vlastně jo," uznala Kushina, ,,Ale nijak to nepřeháněj, prosím tě. Máme se o něj postarat a ne ho sedřít do morku kostí."

,,Neboj se mami," ušklíbnul se na ní její syn.

º•º•º

Sasuke se probudil kolem půl jedenácté. Ospale zamžoural na displej telefonu a se zívnutím se na posteli posadil. Vykouknul z okna, u kterého jeho postel stála a všimnul si, že Kushina už zvesela okopává záhonky se zeleninou a Minato seká trávník. Naruta nikde neviděl. Odfrknul si a přesunul se do koupelny, kde provedl ranní hygienu.

Naruta našel v kuchyni, kde zrovna připravoval domácí limonádu.

,,Nějaká snídaně?" zeptal se ho bez pozdravu a rozhlížel se po kuchyni.

,,Jdeš pozdě," odvětil Naruto a ani se na něj nepodíval.

,,Pozdě? Jak pozdě? To jako nic nezbylo nebo co?"

Na tohle opravdu zvyklý nebyl. U nich doma bylo k dispozici jídlo dvacet čtyři hodin denně sedm dní v týdnu.

,,U nás se snídá v půl osmé. Budeš muset vydržet do oběda." pokrčil rameny Naruto a podíval se na něj.

Sasuke ho propaloval naštvaným pohledem.

,,Tvoje mínus. Oběd bude kolem dvanáctý." řekl a naskládal na tác džbánek s limonádou a čtyři sklenice.

,,A co mám do tý doby jako dělat?" rozhodil Sasuke rukama.

,,Můžeš mámě pomoct se záhonky nebo tátovi sekat,"

,,A co budeš dělat jako ty?" nakrčil obočí.

Manuální práci odmítal.

,,Já jdu hlídat zvířata na pastvě,"

,,Hn, půjdu s tebou," oznámil mu Sasuke suše.

,,A kdo řekl, že tě sebou chci?" povytáhl obočí blonďák s úšklebkem.

Sasuke málem zrudnul vztekem. Tak na tohle jednání opravdu zvyklý nebyl. Ve městě se o jeho přítomnost pomalu prali a tenhle vesnický spratek mu odporuje?! No to teda ne!

,,Mě nezajímá, co chceš a co nechceš, řekl jsem, že s tebou půjdu, takže s tebou půjdu," založil si opět vzpurně ruce na prsou a pohodil hlavou.

Naruta začínalo zajímat, jestli ten kluk umí ještě i jinou pózu. Nakonec pokrčil jenom rameny a i s tácem v rukách se vydal ven.

Sasuke ho následoval.

º•º•º

,,To jsou všechna zvířata, co tu máte?" zeptal se ho po chvilkovém tichu, když seděli na kopci u jedné z ohrad a sledovali pasoucí se zvířata a pobíhající psy okolo nich.

Naruto se v duchu ušklíbnul.

,Najednou si chceme povídat?'

,,Ještě máme slípky v kurníku a pár prasat, co jsou v jiné ohradě, jinak je tohle všechno," odpověděl mu.

,,Dřív jste toho tu měli míň, a taky jste měli jiný psy... Tuším, že kolie ne?" vzpomněl si Sasuke.

,,Jo, to máš pravdu. Dřív jsme neměli krávy, ale nakonec jsme si je před několika lety pořídili kvůli mlíku, máma na tom trvala. Pak jsme ještě sehnali další dvě prasata, tři ovce a jednoho koně, kterýho jsem dostal čistě jenom já. Kolie před třemi lety obě zemřely, tak jsme si místo nich pořídili ovčáky." pokýval hlavou Naruto.

,,Hn," dostalo se mu tolik známé odpovědi.

,,Co studuješ vlastně za školu?" snažil se ho Naruto udržet v povídavé náladě.

,,Gympl. Za rok maturuju. A ty?"

,,Já se na školu vykašlal," odpověděl mu popravdě Naruto.

,,Vykašlal? Proč proboha?" vydechl překvapeně Sasuke.

Naruto se ušklíbnul.

,,Na to, abych se tady o to staral, nepotřebuju školu ne?" prohodil.

,,Takže máš jako jenom základku?"

,,Jo. Číst, psát a počítat mě tam naučili, neboj... Víc k životu nepotřebuju."

Sasuke nevycházel z údivu. Ten kluk se dobrovolně vzdal školy jen proto, aby pomáhal na farmě? Aby od rána do večera dřel?

,Blázen,' pomyslel si Sasuke a v duchu zatřepal hlavou.

Zahleděl se před sebe na skloněná zvířata, která spásala trávu. Bylo příjemné teplo.

º•º•º

Kolem dvanácté hodiny na ně zavolala Kushina, aby šli na oběd. Oba se tedy sebrali a pomalu kráčeli z kopečku dál.

Přiloudali se k domu, kde už Kushina skládala na venkovní stůl s lavicemi oběd. Minato hned za ní v závěsu nesl nádobí a příbory.

,,Chcete s něčím pomoct?" přihnal se k nim Naruto.

,,Není potřeba, sedněte si a naberte si," usmála se na něj rudovláska.

,,Zlatíčko, budu potřebovat, aby si zaskočil do obchodu po obědě," začala, když se i ona spokojeně posadila na lavici vedle manžela.

,,Není problém," usmál se Naruto.

Sasuke jenom protočil očima. Nechápal to, jak se může pořád usmívat a mít věčně dobrou náladu.

,,Sasuke může jít s tebou pokud se mu bude teda chtít,"

Černovlásek zvedl oči od talíře s jídlem a pohledem sjel všechny přítomné u stolu. Tiše vzdychla a jenom pokrčil rameny.

,,Klidně,"

Nebyl teda vůbec nadšený, že se někam bude courat. A hlavně tak daleko. Ve městě používal buď hromadnou dopravu, nebo jel autem. Už dlouho nikam nešel, pro něj tak daleko.

º•º•º

Po výborném obědě, kdy Naruto pomohl rodičům sklidit nádobí ze stolu se i s nákupním seznamem, penězi a Sasukem, vydal po cestě směrem k lesu.

,,To jsme nemohli jet autem?" zabručel Sasuke neochotně.

,,Procházka ti přijde vhod, aspoň ti slehne," oponoval mu blonďák zase s úsměvem.

,,Hn,"

Naruto do něj drcnul loktem.

,,Přestaň bejt pořád tak negativní, Sasuke. Užij si to tu. Tohle ve městě jen tak neuvidíš." domlouval mu.

,,Nebyl to můj nápad sem jet," odsekl mu.

,,Evidentně si za to ale můžeš sám,"

,,Co ty o tom můžeš vědět?!" vyjel na něj nekontrolovaně.

Naruto se na něj zkoumavě zahleděl.

,,Vím toho dost," odvětil mu.

,,Starej se laskavě o sebe a mě nech na pokoji," prsknul na něj.

Naruto se zastavil na místě a Sasuke po několika krocích, když si uvědomil, že ho blonďák nenásleduje, také.

,,Hele, řeknu ti jednu věc. Jestli se ti něco nelíbí, otoč se a padej zpátky. Nepotřebuju mít tvoji negativitu pořád za zadkem. Chováme se tu k tobě slušně, tak by bylo fajn, kdyby ses k nám choval slušně taky."

Sasuke se ušklíbnul a několika kroky se vrátil k němu. Měřil si ho naštvaným pohledem. Byl o trošku větší než on a to mu dodávalo větší sebevědomí.

,,Nějakej vesnickej buran mi nebude říkat, co mám a nemám dělat," zavrčel na něj výhružným hlasem.

,,Věř tomu, že i vesnickej buran dokáže rozmazlenýmu měšťáckýmu frackovi nakopat prdel," oplatil mu blonďák stejnou mincí.

Sasuke přimhouřil zlověstně oči. Většinou, když použil tenhle hlas, nikdo nevznesl námitku. Nikdo se proti němu nestavěl. Měl svou osobní autoritu a byl na to pyšný. Jenom tenhle floutek na to zvysoka kašlal.

,,Chtěl by sis to rozdat? Musím tě ale zklamat, doběhl bys domů s brekem, až bych s tebou skončil."

,,Snažíš se mi nahnat strach, Sasuke? To tě musím ale zklamat já, protože se tě nebojím. Myslíš si, že když se na mě zle podíváš, budeš mi odsekávat a budeš věčně pesimistickej, že se z tebe poseru? Dovol, abych se zasmál, ale mě si naprosto u prdele. Nemám nic proti tomu, abys tu s námi trávil čas, sám jsem se nabídnul, abys přespával u mě v pokoji a nemusel bejt sám. Sám jsem našim slíbil, že se o tebe postarám. Ale odsud podsud. Já nejsem smeták, se kterým si můžeš zvesela zametat, jak seš asi zvyklej z města. Já se z tebe nerozklepu. A jestli máš problém, klidně ti rozbiju hubu tak, že by tě ani vlastní máma nechtěla domů, protože by tě nepoznala." zavrčel mu do obličeje, obešel ho a pokračoval v cestě do lesa.

Sasuke tam chvíli zůstal stát, překvapený z toho, že se mu ten cucák opravdu postavil. A opravdu svoje slova myslel vážně. Viděl mu to v očích. Opravdu se ho nebál a opravdu by se z něj neposral.

,,Tse, ubožák," utrousil posměšně a vydal se zpět na farmu.

º•º•º

Naruto položil tašku s nákupem na kuchyňskou linku.

,,Vy jste se Sasukem pohádali?" zeptala se ho Kushina, která uklízela do skříněk a šuplíků umyté a suché nádobí.

,,Ne. Jen jsem mu řekl, že se z něj neposeru." odvětil tiše Naruto a začal nákup vykládat a uklízet do příslušných poliček a lednice, ,,Proč si myslíš, že jsme se pohádali?"

,,No, přišel rozčepýřenej jako kohout. Brblal si něco vztekle pod vousy a beze slova zřejmě zapadnul do pokoje." vysvětlila žena.

,,Hm, je to kokot," zabrblal.

,,Naruto!" obořila se na něj.

,,No co?! Je to pravda, mami! Tohle fakt není Sasuke, na kterýho si pamatuju!" rozhodil rozhořčeně rukama.

,,Tak co kdyby si mu připomněl, jaký byl, když jste si tu společně hráli?" navrhla mu.

,,Už nejsme děti mami, těžko ho uženu na to, aby se se mnou kouloval v blátě," protočil Naruto očima.

,,Nemusíte se přece hned nutně válet v blátě. Můžeš ho vzít na projížďku na koních. Jít spolu do vesnice na pivo. Jít se vykoupat do rybníka." vypočítávala různé možnosti zábavy.

Naruto ji sledoval s pozdviženým obočím.

,,Mikoto byla opravdu bezradná, když mi volala. Doufá, že ho tu napravíme."

,,Napravíme? Nejsme žádnej nápravnej tábor." zamručel pochybovačně.

,,Víš, jak to myslím ne?" usmála se na něj.

,,Hm," zamručel jenom Naruto ale úsměv jí opětoval.

º•º•º

Mladík vystoupal po schodech do prvního patra a zamířil do svého pokoje, kde se Sasuke válel na posteli a něco zběsile datloval do telefonu.

,,Už ses uklidnil?" prohodil Naruto uštěpačně.

,,Já? Já jsem naprosto klidný,"

Sasuke mu nevěnoval jediný pohled. Ani když odložil telefon.

,,Vypadáš na to no," zabručel Naruto a přešel k šatní skříni.

Stáhnul ze sebe zašpiněné a upocené bílé tílko, které nádherně kontrastovalo s jeho opálenou pokožkou a vyměnil jej opět za černé, přes které si přehodil modrobílou kostkovanou košili. Cítil na sobě Sasukeho pohled, který ho se zájmem pozoroval. Zavřel skříň a beze slova opustil místnost.

Sasukemu v ten moment zavibroval telefon.

Tak mu rozbij hubu, ne? Přece si na tebe nebude dovolovat pasáček prasat! :D

Černovlásek se ušklíbnul nad novým pojmenováním jeho spolubydlícího. S povzdechem odložil telefon a vylezl z pokoje. Netušil, kam šel a ani neměl v úmyslu ho hledat. Chtěl se po farmě trochu porozhlédnout. Sám.

º•º•º

Později odpoledne Naruto s pomocí psů zahnal zvířata zpět do jejich chlívků a stájí. Ve stodole namíchal do kbelíků potřebné dávky žrádla a se čtyřmi kbelíky v rukách se vydal na krmi. Nejdříve se zastavil u ovcí, kterým vyměnil ještě špinavou vodu za čistou. Pak následovaly krávy a poté prasata. Slepice a psy si vzal na starost táta. Sám se ale na delší dobu zastavil u koní. Nasypal jim žrádlo do žlabů, vyměnil vodu a naházel trochu čerstvého sena. Každému z nich pak vhodil do boxu ještě několik mrkví a jablek.

,,Jsou pěkní," uslyšel kousek od sebe povědomý hluboký hlas, když hřebelcoval svého koně.

Byl celý černý. Jako půlnoc. Jako Sasukeho vlasy a oči. A ze začátku byl taky tak nezkrotný, než si ho nakonec ochočil a podmanil.

,,Někdy se na nich můžeme projet, když budeš chtít," nabídnul mu.

,,Neumím jezdit na koni,"

,,Všechno se dá naučit, ne?" prohodil blonďák a podíval se na něj se svým typickým úsměvem.

Jako by se mezi nimi před lesem nic nestalo.

,,Hn," prohodil jen Sasuke a dál sledoval tu péči, kterou Naruto koni věnoval.

,,Nebo pokud si myslíš, že je to pod úroveň Vašeho veličenstva," prohodil s uchechtnutím blonďák.

Sasukemu zacukalo v obočí. Rázným krokem za něj přistoupil.

,,Tvoje veličenstvo si nemyslí, že by to bylo pod jeho úroveň," zašeptal mu kousek od ucha.
Naruto překvapivě polilo horko, když ucítil jeho dech, jak ovanul ucho. Tiše nasucho polknul a otočil se k němu.

,,Nejsi moje veličenstvo, protože já nejsem tvůj sluha, to si uvědom, chlapče," vmetl mu do tváře.

º•º•º

Po večeři, kterou opět absolvovali venku se oba chlapci odebrali do pokoje.

,,Na to, jak si říkal, kolik je tu práce, jsem tě toho dneska neviděl moc dělat," neodpustil si Sasuke rýpnutí.

,,Dneska to bylo volnější. Ne každý den je zápřah." prohodil ledabyle Naruto a bez ostychu si začal před ním stahovat oblečení.

,,Hm, a co je v plánu zítra?" zeptal se černovlásek a uhnul pohledem.

Nechtěně se mu nahrnula červeň do tváří, když před ním stál Naruto opět do půl těla nahý a momentálně zápolil s tříčtvrťáky.

,,Zajímá tě zítřejší program?" užasl blonďák.

,,Nezajímá, jen se ptám, co je zítra v plánu," odvětil Sasuke nezúčastněně.

,,Ráno musím sesbírat vajíčka a nakrmit zvířectvo. Pak je snídaně. Po snídani obvykle vypouštím zvířata na pastvu a nechám psy, aby je hlídali. Zítra je pátek, takže bude probíhat velkej úklid chlévů a stájí. Já mám na starosti hlavně stáje. Koně jsou moje už odmalička. Většinou to to mám hotové do oběda. Po obědě dopomůžu mámě nebo tátovi s jejich úklidem, pokud je potřeba. Odpoledne mě většinou zaúkoluje máma nebo táta s tím, co je potřeba kde udělat. No a večer jdu obvykle do vesnice na pivko." líčil Naruto průběh dalšího dne.

,,Hm, takže nic zajímavýho," zhodnotil nakonec Sasuke, protože absolutně neměl zájem se hrabat v nějakém koňském hnoji a kydat ho.

,,Pro tebe možná," odvětil blonďák, který tam stál už jenom v přiléhavým trenkách, které zakrývaly jeho mužství.

,,Jdu do sprchy," oznámil mu nakonec Sasuke a konečně na něj upřel svůj pohled, který samozřejmě nechtěně sklouznul mezi blonďákovi nohy.

Opět s lehkým ruměncem na tváři, vystřelil z postele a zabouchnul dveře od koupelny. Sám si ve sprše nadával, jak je možné, že ho může až tak rozhodit polonahý mladík. Však už jich viděl tolik!