Nastala polovina srpna. Čas utíkal jako voda, prokluzoval mezi prsty a nikdo ho nedokázal zastavit, ani kdyby chtěl. A že jeden blonďatý mladík opravdu chtěl.

Naruto se po zkaženém večeru ve městě, snažil Sasukemu vyhýbat. Chtěl s ním trávit, co nejmíň času, protože v hloubi duše cítil, že pokud s ním stráví víc, než je nutné, už nebude cesty zpět a on se do něj opravdu bezhlavě zamiluje. Snažil se s ním minimálně mluvit, uhýbal, když ho chtěl druhý mladík políbit, celý se naježil, když se ho dotkl. V hlavě měl zmatek. Jeho srdce bytostně toužilo po tom, aby se ho druhý dotýkal, aby si s ním povídal, aby s ním trávil čas. Ale rozum říkal pravý opak. Je lepší se mu vyhýbat, pak to nebude tolik bolet.

º•º•º

,,Mohl by ses mi konečně přestat vyhýbat?" zamručel nespokojeně místo pozdravu Sasuke, když našel blonďáka, jak hřebelcuje koně ve stájích.

,,Nevyhýbám se ti. Mám spoustu práce." odsekl Naruto a už jeho z toho hlasu cítil příjemné chvění, které mu putovalo celým tělem.

,,Práci si měl i předtím," oponoval mu Sasuke.

,,Co chceš?!" otočil se na něj Naruto.

,,Projedeme se?" kývnul černovlásek bradou ke koni.

,,Ne,"

,,Proč?"

,,Je pozdě,"

,,Jsou čtyři odpoledne,"

Naruto sevřel pevně kartáč v ruce.

,,Prostě se projet nechci!" vyštěknul.

Sasuke se zamračil. Sledoval, jak Naruto uložil kartáč na poličku a zamířil ke dveřím. Pohotově jeho ruka vystřelila a chytla Naruta za předloktí. Stáhnul ho k sobě.

,,Pusť mě," zavrčel Naruto a snažil se zakrýt potěšení, které mu poskytovala jeho blízkost.

,,Co se s tebou děje? Poslední dobou seš divnej," podívaly se na něj zkoumavě půlnoční hloubky.

,,Nic mi není a pusť mě, mám práci,"

,,Dokud mi nepovíš, co ti je,"

,,Říkám, že mi nic není!" vyprsknul a trhnul rukou tak silně, že se ze Sasuke sevření vymanil.

Nasupeně se otočil a odešel pryč.

,Co ti je?' pomyslel si posmutněle Sasuke.

º•º•º

,,Jsi pořád naštvaný kvůli těm blbečkům?" ozvalo se znovu.

,Kurva, jak je možný, že mě po každý najde?! Copak na mě má nějakej radar?!' vztekal se v duchu Naruto.

Seděl na konci dřevěného mola v lese a díval se na klidný rybníček.

,,Ty mě fakt rozhodit nemůžou," ušklíbnul se Naruto, i když to pravda nebyla.

Nasrali ho, vážně, že jo. Měl tam oběma zakroutit krkem a bylo by po starostech.

,,Tak co ti je?" Sasuke se posadil vedle něj.

,,Nic,"

,,Naruto, znám tě, něco ti je," vydechl černovlásek.

Blonďák prudce vyskočil na nohy. Byl rudý vztekem.

,,Ne! Ty mě neznáš vůbec, Sasuke! Vůbec mě neznáš, tak tu nemel sračky, že ano!" křičel.

Sasuke se s podivem postavil.

,,Fajn, uklidni se," natáhl dlaně před sebe.

,,Já jsem klidnej!" zatnul druhý pěsti.

,,A proto tu řveš?" pozdvihl Sasuke obočí.

,,Dej mi sakra pokoj!" vyjekl Naruto, otočil se a z mola skoro utekl.

Sasuke ho dostihnul až o pár metrů dál. Chytil ho za rukáv košile a donutil ho, se zastavit.

,,Co ti je?" naléhal na něj a objal ho kolem pasu.

,,Nic," odfrkl si Naruto a všemožně se v jeho náruči kroutil.

,,Chováš se jak ženská," ucedil Sasuke s úšklebkem.

,,Dej mi pokoj!"

Sasuke mu nakonec jemně podrazil nohy a nechal ho spadnout do trávy. Zasednul ho a ruce mu
natáhl za hlavu. Pevně je sevřel. Každou zvlášť. Nebezpečně blízko se k němu naklonil, až blonďák pod ním skoro ztrácel dech.

,,Pusť mě sak-" nedořekl, protože mu Sasuke zacpal rty svými.

A jeho tělo se najednou přestalo bránit. Uvolnilo se a on mu skoro plačtivě vzdychl do úst. Tak strašně po nich toužil. Po jeho blízkosti, po jeho teplu.

,,Vyser se na ně,"

Sasuke mu pustil ruku a potěšeně se usmál, když mu Naruto svoje ruce zapletl do vlasů a natisknul si ho víc na sebe. Svoje ruce si položil na Narutovy tváře. Tvrdě dorážel na jeho rty a bral si to, co mu nabízely.

,,Ošukej mě," zaprosil mu blonďák zničehonic úpěnlivě do úst.

A tohle mu Sasuke milerád splnil.

º•º•º

A od té doby se Narutovo chování opět změnilo. Všechno najelo do starých kolejí, jen s malou změnou. Aniž, by si to oba řekli, kamkoliv šli a nebyl nikdo v dohledu, chytili se za ruce. Políbili se při každé možné příležitosti, letmo se sebe dotkli kdykoliv, to jen šlo, šukali spolu všude možně. Užívali si a hltali doušky poslední zbytky léta a prázdnin, protože ty se neodvratně blížily ke konci.

º•º•º

Naruto si bolestně uvědomil, že se zamiloval. Bezhlavě a navždycky. Tohle bylo úplně jiné, než jeho předchozí vztah. Jenže, stejně jako minulý vztah, ani tenhle neměl budoucnost. O to víc to bolelo.

Sasuke na tom byl opačně. Stále si nepřiznával to, že by ho ten blonďák naprosto uhranul. Ano, sex s ním byl něco úžasného a dokonalého. Vidět to mladé tělo se pod ním prohýbat a sténat jeho jméno, bylo nepopsatelné. Ale... On se za pár dnů vrátí zpátky do města. A na farmu se jen tak už nedostane. I když, mohl by každý víkend, ale bylo tu několik podstatných věcí, které všechno kazili.

Za prvé, byl by to vztah na dálku, kdy by se viděli jenom o víkendech a ještě je k tomu netrávili o samotě, ale na farmě. Sice tušil, že by rodiče Naruta z farmy pryč pustili, ale na druhou stranu věděl, že Naruto by se odtamtud ani za nic nehnul. A navíc, vztahy na dálku nefungují.

Za druhé, v polovině roku by se stejně měl začít pořádně šrotit na maturitu, takže by odpadly i společné víkendy a chodit s někým přes telefon bylo pro něj absolutně nereálné.

Za třetí, chtěl si prostě užívat a ne se v osmnácti vázat. Nikdy neměl ještě pořádný a plnohodnotný vztah. Vždycky to bylo jenom chvilkové a hlavně kvůli sexu. Sasukeho nezajímali potřeby jeho partnerů nebo partnerek, on se chtěl prostě uspokojit, a když ten dotyčný nebo dotyčná začali remcat, poslal je k vodě a našel si další oběť.

Za čtvrté, i kdyby jim to nakonec fungovalo a Sasuke by úspěšně odmaturoval a dostal se na vysokou, co potom? Zase by strávil prázdniny na farmě a pak zase šupity dupity do města do školy? Tse, šílenost.

Za páté, a i kdyby to tak nakonec dopadlo a byli spolu i přes Sasukeho vysokoškolské studium, co potom? Sasuke se už o tom nějak s rodiči bavil, že by po vysoké nastoupil do otcovi firmy. Takže... Jak by se potom vídal s Narutem? On by do města nešel a Sasuke by se na farmu nepřestěhoval, protože to skoro denní dojíždění by ho zabilo. Prostě tenhle vztah neměl budoucnost a tečka. Tím to pro Sasukeho skončilo.

º•º•º

- O několik dnů později –

,,V kolik zítra vyrážíš?" zeptal se Naruto a snažil se skrýt smutek v hlase.

Ležel přitisknutý na Sasukem a objímal ho kolem pasu.

,,Až navečer," zamručel černovlásek.

Proč se mu ale nikam jet nechce? Proč by tu vážně nejraději zůstal ještě minimálně měsíc? S uchechtnutím vzpomínal, jak se Suigetsuem plánovali útěk k němu domů, aby s nimi mohl vyrazit na chatu. Jak na farmu bytostně nechtěl... A teď se mu nechce z ní? V duchu zavrtěl hlavou.

,,Já... Eh, je to trapný, ale..." Naruto se zarděl a posadil se na posteli.

Nahnul se k nočnímu stolku a něco lovil v jeho šuplíku.

Sasuke ho s pozdviženým obočím sledoval.

,,Něco jsem ti vyrobil," zamručel a podal mu náramek z dřevěných korálků.

Sasuke na to vyjeveně koukal.

,,Říkal jsem si, že tamten už asi nemáš," zrudnul a díval se se sklopenou hlavou jinam.

Proč to teď Sasukeho zabolelo? Vzpomněl si na to album, které mu Naruto dal na prohlédnutí na začátku prázdnin. Vzpomněl si na ty fotky a obrázky a dopisy a ten schovaný náramek, který mu před lety vyrobil.

,Nejsem žádná citlivka! Proč se mi chce brečet?' pomyslel si černovlásek.

Nechal si navléknout náramek na ruku a poté blonďáka políbil.

Ten se k němu už automaticky přivinul a začal s ním okamžitě spolupracovat.

Dnešní večer se milovali. Opravdu milovali. Pomalu a dlouho. Užívali si jeden druhého. Vnímali jeden druhého. Způsobovali si, co největší slast a snažili se toho druhého donutit k tomu, aby ztratil kontrolu. 

Nakonec ji ztratili oba.

º•º•º

,,Díky za všechno," usmíval se Sasuke na Minata a Kushinu, kteří stáli vedle sebe a objímali se.

,,Není vůbec zač, i my děkujeme za pomoc," usmála se na něj rudovlasá žena a blonďák na něj jenom mrknul.

,,Jsi tu kdykoliv, vítán, ty, tvůj bratr i rodiče," řekl mu.

Sasuke přikývnul se smutným vědomím, že on už asi nedostane ani možnost se sem podívat.

,,Pozdravuj doma," objala ho naposledy Kushina.

,,Vyřídím," objal se i s Minatem a sledoval je, jak zacházejí do domu.

Otočil se a spatřil nervózního blonďáka, který přešlapoval u jeho auta. S povzdechem se vydal k němu. Tohle asi nebude lehké ani pro jednoho z nich. Všechny svoje věci měl naskládané už v kufru.

,,Tak... Tohle je asi sbohem," začal Sasuke potichu.

,,Už se tu asi neukážeš, viď?" uchechtl se Naruto zničeně.

,,Naruto," vydechl Sasuke a podíval se mu zpříma do očí, ,,bylo to tu fajn, ale-"

,,Jen jsem si užil a víc od toho nečekej?" nadhodil s bolestným šklebem blonďák.

Sasuke uhnul pohledem a Naruto zjistil, že se trefil.

,,Jo... Jasně. Nečekal jsem jinou reakci." zamrkal, protože se mu do očí draly slzy.

Ne! Teď brečet nebude! Nesmí! Bude fňukat do polštáře až ten parchant odsud vypadne.

,,Nemělo by to budoucnost," snažil se Sasuke o to, to ulehčit, přitom to nevědomky ještě víc zhoršoval.

,,Nemusíš se tady ospravedlňovat, já to chápu. Užil sis a užívat si ještě chceš. Proč se tahat s vidlákem, že?"

,,Neříkej si tak," zamračil se Sasuke.

,,Říkám si tak, jak mě bereš,"

,,Neberu tě jako vidláka," odsekl Sasuke.

,,Ne? A jak mě teda bereš?!" roztáhnul Naruto ruce.

A bylo to tu. Otázka, na kterou chtěl znát Naruto odpověď. Otázka, na kterou vlastně už odpověď znal.

Sasuke znovu uhnul pohledem.

Naruto se ušklíbl.

,,Měj se Sasuke, rád jsem se stal tvým prázdninovým povyražením," otočil se na patě a odcházel.

Sasuke ho doběhl a otočil ho k sobě. A vytřeštěným výrazem sledoval slzy stékající po jeho tváři.

,,Nech mě!" odstoupil od něj několik kroků.

,,Naruto-"

,,Vypadni! Vypadni odsud! Zmiz mi z očí! A... A nikdy se nevracej!" zakřičel na něj vztekle a utekl pryč.

Neutekl domů, utekl na louku.

Sasuke se přemáhal. Pral se v sobě. Měl by za ním jít a utěšit ho. Promluvit si s ním. Možná ho naposled políbit. Jenže pokud chtěl dojet domů ještě relativně za světla, měl by nasednout a jet. A on se rozhodl. Nasednul do auta, nastartoval a rozjel se pryč.