1. Prostě tam pojedeš a tečka!
Ohayo! ^-^
Jsem to dlouho nevydržela s těma jednorázovkama co? :D
No nic noc. Doufám, že tahle kapitolovka se vám bude líbit aspoň trochu ^-^
Samozřejmě začátek zase o ničem, že jo xD Ale slibuju, že druhý díl bude lepší, snad ho ještě dneska přidám ;)
Kushina položila s úsměvem telefon na kuchyňskou linku.
,,Kdo to byl?" zeptal se zvědavě její blonďatý manžel, který seděl na židli u stolu a podíval se na ní zpoza rozevřených novin.
,,Mluvila jsem s Mikoto," řekla a posadila se naproti němu.
Přitáhla si hrnek s čajem a usrkla z něj.
,,S Mikoto?" blonďaté obočí vyletělo vzhůru.
,,Jo, ptala se jestli by nám nevadilo, kdyby k nám poslali Sasukeho na prázdniny. Prý má nějaké problémy a je dost nezvladatelný, potřeboval by zkrotit." zahihňala se jako puberťačka.
,,Jako na celé prázdniny? Problémy? Jaké problémy?"
Minato odložil složené noviny a se zájmem se zadíval na ženu, se kterou trávil už osmnáct let života.
,,Ano, na celé letní prázdniny. Snad nevadí, že jsem jí to odsouhlasila. Naruto tu aspoň nebude úplně sám... A ohledně těch problémů... Prý je drzý, vzpurný, problémový. Nejspíš se chytnul špatné party. Pořád vymetá nějaké kluby, chodí domů opilý, děvčata a prý i chlapce střídá jako ponožky. Jednou přišel dokonce i zdrogovaný... Chtěli by ho prý poslat sem, aby byl aspoň na chvíli z dosahu těch, cituji, pitomečků, co mu motají hlavu sračkama." zasmála se lehce na konci.
Minato ji bedlivě naslouchal. Neměl nic proti, aby tu Sasuke s nimi strávil prázdniny. Kushina měla pravdu v tom, že tu aspoň nebude Naruto úplně sám.
Otevřely se vchodové dveře a o pár sekund později do kuchyně naklusal usměvavý vysoký blonďatý chlapec, který se tolik podobal svému otci.
,,Nazdar rodinko," zazubil se na ně a rovnou zarazil hlavu do lednice a hledal něco, co by zakousnul.
Kushina ho se smíchem pleskla lehce po zadku.
,,V troubě je jídlo, tak si ho naber," řekla a vyndala na kuchyňskou linku talíř s příborem.
Naruto si nabral pořádnou porci a posadil se ke stolu.
,,Pamatuješ si na Sasukeho?" zeptala se ho rudovlasá žena a opřela se o linku se založenýma rukama na prsou.
Naruto se zamyšleně zamračil.
,,Sasuke... Sasuke... Hm... Myslíš Uchihu?"
Kushina přikývla.
,,Jo, matně si ho vybavuju, už je to dávno, co tu byl a viděl jsem ho naposled," pokýval hlavou, spokojen sám se sebou, že si dokázal vzpomenout na tak starou vzpomínku.
,,Přijede na prázdniny," oznámila mu.
,,Vážně?"
,,Jo, teď jsem akorát mluvila s Mikoto. Snad ti to nevadí."
,,Ne, proč by mělo?" nechápal jí a zakousnul se hladově do plátku opečeného masa.
,,Je jiný, než byl dřív," řekla opatrně.
,,Lidi se s věkem mění ne?" pokrčil nad tím rameny blonďák.
,,No, ty ses zrovna moc nezměnil," ozval se se smíchem Minato.
,,Ty máš zrovna co mluvit," oplatil mu Naruto se smíchem.
Starší blonďák se zaseknul. Přeměřil si ho zkoumavým pohledem.
,,Jak to jako myslíš?" díval se na něj podezřívavě, což v jeho synovi vyvolalo další salvu smíchu, ve kterém zněl smích i jeho matky, která je s láskou pozorovala.
º•º•º
,,No to nemyslíte snad vážně, ne?! Já mám na prázdniny už jiný plány!" vztekal se nejmladší ze synů v obývacím pokoji.
,,Tak je zrušíš," pokrčila rameny chladně jeho matka.
,,Nic rušit nebudu a nikam nejedu! Nebudete mi diktovat, kde budu trávit prázdniny! Je mi osmnáct! Jsem sakra plnoletej!"
,,Dokud budeš bydlet pod mojí střechou, budeš se řídit mými pravidly a mými příkazy. A my jsme se s matkou rozhodli, že pojedeš na farmu k rodině Uzumaki." zavrčel na něj zamračeně otec.
,,Nebudeš tam jenom sám, bude tam i Naruto," snažila se ho aspoň trochu obměkčit černovlasá žena.
,,Nemám zájem se bavit s nějakým farmářským floutkem," založil si vzpurně ruce na prsou.
,,Dřív jste se bavili,"
,,Co bylo, bylo," odfrknul si.
,,Prostě tam pojedeš a tečka! To je moje poslední slovo, Sasuke!" zvýšil hlas Fugaku.
Sasuke se už nadechoval k další námitce, k dalšímu argumentu, ale Fugaku ho zarazil zvednutím ruky.
,,Bez keců! A teď padej nahoru se učit! Mám za to, že zejtra píšeš závěrečnej test z matiky!"
,,Jste děsný! Nesnáším vás!" vyhrknul vztekle Sasuke a rychlými kroky opustil obývací pokoj.
Rodiče už jenom slyšeli vzteklé prásknutí dveří od jeho pokoje.
Mikoto si smutně povzdechla.
,,To bude dobrý, zlato. Nemyslel to tak." pohladil ji Fugaku konejšivě po ruce a přitáhnul si jí do objetí, ,,Cloumá s ním puberta,"
,,Puberta? Tohle už není puberta, Fugaku," zavrtěla nesouhlasně hlavou.
V tu chvíli se objevil v obývacím pokoji i jejich nejstarší a bezproblémový syn.
,,Co to tady bylo zase za řev?" zeptal se zvědavě a utáhnul si gumičku v černých dlouhých vlasech.
,,Sasuke pojede o prázdninách na farmu," oznámil mu otec.
,,Asi se mu tam moc nechce, co?" uchechtl se Itachi, ,,Na jakou farmu?"
,,Dřív jsme tam jezdili, když jste byli malí. Je to kousek za městem. Pamatuješ si rodinu Uzumaki?"
,,Jo, mají toho malýho kluka, ne? Teda... Už asi malej nebude," uchechtnul se znovu.
,,Ano, tak pojede tam,"
,,Jako na celý léto?"
,,Jako na celý léto," zopakoval Fukagu.
º•º•º
,,Jako chápeš to?! Chtějí mě odvézt na celé prázdniny mimo město! A ještě na nějakou farmu, ty vole! Já se nehodlám hrabat někde v hnoji a krmit prasata nebo co to tam chovají!" hudroval Sasuke do telefonu a přecházel po pokoji jako lev kleci.
Sem a tam. Sem a tam.
,,No tak to je v hajzlu, kámo! Já už jsem nám zamluvil chatu a složil jsem tam pěknou zálohu!" ozvalo se na druhém konci.
,,Mrzí mě to, Sugeitsu... To víš, že bych radši jel s váma," zabručel neradostně Sasuke.
,,A co ti v tom brání? Škola končí až za pár týdnů, třeba je ještě obměkčíš."
,,To už asi těžko. Máma už mluvila s tou ženskou a domluvila to. Počítají se mnou."
,,Tak zdrhni,"
,,Zdrhnout? To myslíš jako vážně?"
,,No co by ne? Prostě se sbal den předtím, než budeš muset jet a zdrhni. Můžeš přespat u mě, než vyrazíme na chatu, našim to vadit nebude." přemlouval ho.
,,Hm, to zní jako fajn nápad. Tak domluveno! Vyzjistím, kdy pojedeme a ještě se ozvu, měj se!"
,,Ty taky, kámo,"
Sasuke se šibalským úsměvem zavěsil.
,,To ať tě ani nenapadne, bráško," uslyšel za sebou zavrčení.
Leknutím nadskočil a prudce se otočil. Zamračil se na vetřelce ve svém pokoji.
Itachi se ledabyle opíral ramenem o dveře s rukama založenýma na prsou a nesouhlasně se na něj díval.
,,Co tady děláš?! Neumíš klepat?! Cizí hovory se neposlouchají, to ví i malý dítě!" vztekal se na něj mladší bratr.
,,Zrovna ty máš co mluvit o správném vychování. Kdyby něco, klepal jsem, ale ty jsi mě neslyšel, tak co bych nevešel. A rovnou ti říkám, zapomeň na nějaký zdrhání, Sasuke."
,,Nebo co? Poběžíš za našima a nabonzuješ jim to?" zvednul vzpurně bradu.
Už dávno k němu neměl takový respekt jako dřív.
,,Nejsem bonzák, Sasuke. Jsem tvůj starší brácha."
,,Tak by ses za mě měl postavit, ne?!"
,,Já v tomhle s našima naprosto souhlasím,"
Sasuke se na něj překvapeně podíval.
,,Vlezdoprdelko," prsknul.
,,Nejsem žádná vlezdoprdelka, ale poslední dva roky se chováš jako nesnesitelnej rozmazlenej fracek, Sasuke. Ten pobyt mimo město, ti jenom prospěje."
,,To říká ten, kterýmu rodiče nediktujou život,"
,,Protože se umím chovat na rozdíl od někoho," povytáhl obočí.
,,Nejsem zvědavej na nějaký tvoje kázání, Itachi. Takže jestli je to všechno, seber se a vypadni." přikázal mu vztekle.
Itachi jenom pokrčil rameny a opustil jeho pokoj.
Sasuke vztekle mobilem hodil o postel. Teď se na nějaký útěk může zvysoka vykašlat. Itachi ho bude hlídat jako oko v hlavě. Byl nasraný sám na sebe, že zapomněl zamknout dveře a zajistit tak, aby Itachi hovor neslyšel.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro