14. Sasukeho oslava 2/3
Naruto se Sasukem se v kuchyni objevili o dobrých dvacet minut později.
,,Promiňte, zaspal jsem," podrbal se nervózně blonďák ve vlasech a na tváři měl opravdu provinilý výraz.
,,To nevadí, měl by sis odpočinout," mrkla na něj Kushina a Minato jenom přikývnul.
Naruto se na ně vděčně usmál a posadil se na volnou židli.
,,Uh, Sasuke, všechno nejlepší!" popřála mu Kushina, ,,Je mi to opravdu blbé, ale nic jsme nekoupili. Bylo to teď nějaké celé zmatené," omlouvala se mu.
,,Díky. V pohodě, nic nechci," usmál se na ní Sasuke a potřásl si i s Minatem.
,,Odpoledne přijedou vaši," zmínila se a servírovala na stůl snídani.
,,Vážně?" zeptal se překvapeně Sasuke a nechal si od Naruta nalít do hrnečku překapávanou kávu.
,,Jo, Itachi by měl dorazit ještě před polednem. Včera jsme si telefonovali." kývla.
Sasuke se slabě pousmál.
,,Uhm, to mi připomíná," začal Minato a složil dočtené noviny v rukách.
Opřel si lokty o stůl, spojil dlaně, položil si na ně bradu a s pozdvihnutým obočím se zadíval na Naruta.
,,Ty muffiny schovaný v troubě... Jsou všechny Sasukeho?" zeptal se nevinně se zábleskem v očích.
Naruto se rozesmál.
º•º•º
Itachi opravdu přijel dobrou hodinku před obědem.
,,Tak jak tu spolu válčíte?" zajímal se hned, co vystoupil z černého mercedesu.
Pak se zarazil a pořádně si oba dva chlapce prohlédl zkoumavým pohledem, když mu přišli naproti.
,,Co se vám stalo?"
,Jó, Itachimu, aby něco neuteklo,' pomyslel si nevzrušeně Sasuke.
,,Vyměnili jsme si názory," trhnul Sasuke ledabyle rameny.
,,Názory?" pozvedl Itachi obočí.
,,Dvakrát," kývnul Naruto a zazubil se.
,,Doufám, žes dostal pořádně na hubu," ušklíbnul se Itachi na černovláska.
,,Ty, abys mi nepřál jen to nejlepší, že jo," prsknul Sasuke rozčepýřeně.
,,Vlastně ti přeju všechno nejlepší," hodil po něm klíčky od auta.
Sasuke je pohotově chytil.
,,Nejsem tvůj osobní šofér, abych ti parkoval," zamračil se Sasuke.
,,Jsou tvoje... Dárek od našich," pokrčil rameny Itachi, ,,Ale jestli ho nechceš, mile rád si ho nechám," zasmál se jeho výrazu.
,,Nedám!"
Sasuke majetnicky sevřel klíčky v rukách.
Naruto jenom zíral. Nikdy od rodičů nedostal tak drahý dárek. Ani nechtěl. Stačilo mu to málo, co měl. Vlastně ani řidičák neměl.
,,Pojď!" mávnul na Naruta a nadšeně naskočil do auta.
,,Kam?" nechápal blonďák.
,,Na projížďku!" houknul Sasuke a už otvíral dveře.
,,Jen jdi, já si půjdu pokecat s vašima," pobídnul ho Itachi s mírným úsměvem.
Naruto se tedy roztěkaně rozešel k vozu a nastoupil.
º•º•º
,,Vychází spolu?" zajímal se Itachi a pomáhal Kushině servírovat jídlo na venkovní stůl.
,,No ze začátku to trochu asi drhlo, ale teď úplně v pohodě. Sasuke se dokonce občas zapojí i do nějaké práce." usmála se žena.
,,A co ta rvačka? Neudělal tu Sasuke nic?"
,,Ne, vyřídili si to mezi sebou. Upřímně Itachi, tady je to normální." vmísil se do toho Minato a pokládal talíře na stůl.
,,Vážně nedělá Sasuke problémy?"
,,Opravdu ne. Nevím přesně, co se mezi nimi stalo, než se poprali, nijak jsme se po důvodu nepídili, ale od té doby bych řekla, že je všechno v pohodě. My jsme tu s Minatem přes týden nebyli. Porouchalo se nám auto, když jsme byli na trhu a skysli jsme tam přes týden. Byli tu sami. A... Všechno fungovalo." pokrčila rameny.
Zvedli hlavy, když slyšeli přijíždět auto.
,,Tys řídil?" vydechla překvapeně Kushina, když z místa řidiče vylezl její syn.
,,Jo, nechal jsem ho. Učil jsem ho to." porkčil Sasuke rameny.
,,Tys mu půjčil svoje nový auto? Sasuke... Co se s tebou sakra děje? Já jsem tvůj brácha, a když jsem od tebe potřeboval půjčit tvoje starý auto, abych mohl dojet do školy, když moje bylo v opravě, měl si u toho miliardu keců a pouček a já nevím, čeho všeho!" vypísknul žárlivě Itachi.
Naruto se zaculil a Sasuke znovu pokrčil rameny.
,,Bez komentáře, bráško," ušklíbnul se na něj a pak se otočil na Narutovi rodiče, ,,Má talent," pousmál se.
Modroočko zrudnul.
º•º•º
Odpoledne dorazili i Sasukeho rodiče. Mladší syn jim vyšel naproti a vděčně poděkoval za skvělý dárek. Samozřejmě i velmi všímavá Mikoto si všimla stehů na Sasukeho obličeji a po vysvětlení, jak k tomu došlo, se jenom chápavě pousmála a dalo by se říci, že vděčně mrkla na Naruta.
,,Necháme ti ho tu, Itachi pojede domů s námi. Věříme, že odsud nezdrhneš." mrknul na něj Fugaku.
Sasuke přikývnul.
Seděli venku a příjemně se bavili.
,,Nepojedeme se vykoupat?" nadhodil Naruto.
,,Pojedeme?" zeptal se Sasuke zvědavě.
,,Vytáhneme koně na projížďku, pojede s námi i Itachi, že jo?" podíval se na něj modroočko.
,,Uh, no, řekl bych, že už si nepamatuju, jak se jezdí," snažil se z toho vycouvat starší Uchiha.
,,Dřív jste to uměli, je to jako jízda na kole," pokrčil Naruto a vstal od stolu.
Bratři ho nakonec bez námitek následovali.
Blonďák na chvíli zmizel v domě, aby sebou vzal deku, ručníky a lahve s pitím a pak se objevil zase venku. Zavedl oba dva chlapce do stájí. Deku, ručníky a láhve vložil do tašky, kterou si přehodil přes rameno.
º•º•º
,,Támhle jsou sedla a ohlávky," mávnul za sebe, ,,každej si vemte jedno," naházel do tašky ještě pár jablek a mrkví, jako pamlsek pro ty tři nezbedy.
Vyšli k ohradě, kde se pásla zvířata. Psi je přivítali hlasitým zaštěkáním, ale dál si jich moc nevšímali. Věděli, co je jejich práce.
Blonďák k nim bez problému nahnal všechny tři koně. Pomohl jim se sedly a s upevněním ohlávky.
,,Doufám, že mě neshodí," zamručel Sasuke a nedůvěřivě si velké zvíře naproti sobě prohlížel.
,,Ten je mámy, je trochu divočejší, ale nic, co by si nezvládnul," zasmál se a poplácal hnědého koně s bílou lysinou na čele.
S šibalským leskem v očích sledoval, jak se Sasukeho výraz ještě více zachmuřil.
,,Vážně si mě uklidnil," uchechtl se Sasuke.
,,Tenhle je táty. Je to kliďas, stejně jako on." ukázal na černě flekatého bělouše, na kterém měl jet Itachi.
Nejstarší z nich si nepozorovaně oddechl.
,,A proč nemůžu mít klidný zvíře já?" oponoval Sasuke.
,,Protože jsem řekl," ušklíbnul se Naruto a vyhoupnul se ladně do sedla.
,,A to nám jako nepomůžeš?!" vztekal se Sasuke.
Naruto se na něj ze sedla zasmál.
,,Ne. Snaž se. Dřív si to uměl bez problému, tak si zkus vzpomenout. Navíc... Měl si koukat na mě, jak to dělám, ne na můj zadek," mrknul na něj lišácky.
Itachi se s uchechtnutím vyhoupnul taky do sedla a okamžitě popadl uzdu do rukou. Neudělal to tak ladně, jako Naruto, ale i to se počítalo. Spokojeně a vyzývavě se podíval na svého mladšího bratra, který se čertil.
,,Tak šup, nebo půjdeš pěšky," pobízel ho.
,,Tobě se to remcá, blbečku, když už seš nahoře,"
,,Rybník víš, kde je," houknul na něj Naruto a pobídnul svého koně k pohybu.
,,C-co?!" vyjekl Sasuke, ale to už si všimnul, jak se Itachi vydal za Narutem, ,,Vy bastardi! To mě tu jako necháte?! To vám teda nedaruju!" zařval na ně vztekle.
Nasednout se mu povedlo až na druhý pokus.
,,Výborně, nahoru jsme se dostali. Co dál?" zamyslel se nahlas Sasuke.
Seděl v sedle. Kůň se ani nehnul, jen ledabyle oždiboval trávu pod sebou a čekal na nějaký příkaz.
Sasuke s nádechem sevřel pevně uzdu v rukách a zatáhnul dopředu, aby koně donutil se narovnat. S lehounkým kopnutím do slabin se kůň pomalu rozešel.
º•º•º
,,Hele Naruto! Koukej, kdo konečně přikvačil!" smál se Itachi na dece.
Naruto už byl se svým i Itachiho koněm v rybníce. Otočil se za hlasem a podíval se na nově příchozího. Zasmál se.
,,No konečně!" zahulákal.
,,Idioti! Co kdyby se mi něco stalo?!" prskal Sasuke vztekle.
,,Ale nestalo ne?" mrknul na něj Itachi a vesele si posedával na roztažené dece.
,,Jak z toho mám slízt dolů?!" vztekal se dál nejmladší Uchiha.
,,Pojď s ním do vody!" volal Naruto stále usměvavý od ucha k uchu.
,,Zbláznil ses! Vždyť mě utopí!" oponoval Sasuke.
,,Srabe!" ozvalo se mu v odpověď.
,,Cože?!"
,,Slyšel si!"
Sasuke se zavrčením pobídl koně a pomalu se s ním nořil do rybníka.
Kůň spokojeně zaržál a blížil se ke svým dvěma kolegům.
Itachi ty dva z deky spokojeně pozoroval.
,Zdá se, že na něj ten kluk má nějakej dobrej vliv,' pomyslel si s lehkým úsměvem na rtech.
º•º•º
Ještě chvíli se Naruto a Sasuke procházeli v rybníku s koňmi, než z nich slezli a nechali jim volno.
Blonďák věděl, že nikam neutečou. Byli zvyklí být na volno i mimo ohradu. Na to, aby utekli by je muselo něco vyplašit, a tady nebylo co. On sám se spokojeně vyvalil na znak v rybníce a nechápal se příjemnou vodou unášet.
º•º•º
,,Stavovali se u nás ti tvoji kamarádi," začal Itachi tiše, když byl Naruto z doslechu.
Sasuke se na něj podíval.
,,Co chtěli?" zeptal se Sasuke.
,,Dožadovali se toho, aby tě naši okamžitě přivezli zpátky. Prý tu totálně magoříš." ušklíbl se starší bratr.
,,Magořím? Tady?" nechápal Sasuke.
,,Jo... Řekli mi, že jste se tam poprali. Že přijeli za tebou na pokec a pak se tam objevili i Narutovi kamarádi a schválně po nich vyjeli."
,,Vyjel po nich Suigetsu, když Naruto doma vařil kafe," zamračil se Sasuke.
Itachi pokrčil rameny.
,,Jen ti říkám, co mi řekli," odvětil.
,,Vyjel po nich Suigetsu," zopakoval Sasuke, ,,a oni si to nenechali líbit. Nedivím se. Pak se to nějak semlelo. A nakonec jsme se tam rvali všichni."
,,A dopadlo to jak?"
,,Odpadli jsme vyčerpáním,"
,,Nějaká zranění? Ti dva kluci vypadali taky ještě dost pomláceně."
,,Nevím, jak dopadli oni. Já jsem dopadl docela dobře, jen pár stehů. Jeden Narutův kamarád měl otřes mozku a druhý má zřejmě ještě teď zlomená žebra."
,,A Naruto?"
Sasuke lehce posmutněl. Pořád viděl před sebou to, jak do něj zběsile Suigetsu kopal na zemi. Všimnul si toho i přes to, že byl plně zabrán do rvačky s Kibou.
,,Taky pár stehů a naražený žebra,"
,,A jak si dokázali proboha narazit a zlomit žebra?" nechápal Itachi.
,,Shikamaru... Ten, co je má zlomený... Držel ho Juugo a Suigetsu si z něj udělal boxovací pytel.
Když to Naruto viděl, skočil po něm a odtrhnul ho od něj, pak vrazil Juugovi, aby ho pustil. No a... Juugo ho pak srazil k zemi a Suigetsu tam do něj začal kopat."
,,Hmm... Říkali, že jsi je pak vyhnal, když se za tebou jeli podívat podruhé,"
,,Jo. Vyrazil jsem je. Začli být na Naruta drzí a... Nelíbilo se mi to, tak jsem je poslal do hajzlu."
,,Zastal ses ho?"
,,No... Jo. Co jsem měl jako dělat?"
Itachi se opět spokojeně pousmál.
,,Co je?" nechápal Sasuke.
,,Líbí se ti,"
,,Ne, nelíbí... Nebo teda, hezkej je, ale... Kurva, víš jak to myslím..." zamotal se do toho Sasuke.
,,Vím no, zamiloval ses,"
,,Ale hovno,"
,,Vidím, jak ho sleduješ, i když se snažíš na něj nezírat,"
,,Ježíš, tak na něj koukám a co jako? Ty ses nikdy na nikoho nedíval?" rozhodil Sasuke rukama.
,,Jenže se na něj nedíváš jako na kamaráda,"
,,Meleš sračky,"
,,Tak si to mysli. Ale vím, co vidím, bráško."
Sasuke se zamračil.
,,Bylo mezi váma něco?"
,,Jsem snad na výslechu?"
,,No... Ne,"
,,Tak nebuď zvědavej,"
,,Jsem tvůj starší brácha,"
,,A?"
,,Zajímá mě to," ušklíbnul se Itachi.
,,Líbali jsme se a... Kouřil mi ho..."
,,A jaký to bylo?"
,,Skvělý," vydechnul Sasuke.
Itachi ho poplácal po zádech.
,,A tady to máš... Seš zamilovanej,"
,,Co to meleš?"
,,Vždycky, když jsem se tě zeptal, jaký to bylo s tím, se kterým si zrovna byl, vždycky si řekl jen, jo dobrý, šlo to nebo nikdy víc. Ale slovo skvělý, jsi nikdy neřekl. Ne jenom u líbání nebo kuřby." postavil se na nohy.
,,To ale nic neznamená. Skvěle líbat a kouřit umí kde kdo." namítnul Sasuke.
,,Ale za celou tu dobu si to řekl jenom o tom jediném. Přemýšlej nad tím Sasuke." mrknul na něj a beze slova se připojil k stále se cachtajícímu Narutovi.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro