3.2 Praha
Ta žena ti poradila, ať všechny mé vzkazy zapisuješ. Nebyla jsem proti, protože by to znamenalo, že o mně bude vědět více lidí. Jen to bylo lehce zvláštní, když jsi každé slovo zaznamenával a poté ho kontroloval. Mohla jsem tam jen sedět a pozorovat tě. Dokázala jsem totiž posílat vzkaz jednou za den, a tak jsi vždy čekal, kdy ti pípne telefon na minutu přesně.
Pokaždé jsem kromě zprávy pro tebe přidala i něco pro rodinu. Byl jsi má spojka se světem živých. Přidala jsem informace, které jsem věděla jen já, jako důkaz. Končilo to slzami. Skoro ses nevyspal.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro