Svatba paní Zimy

Pomalu padá, snaší se sníh,

pokrývá celičkou zem.

Bělostné šaty, krajina navlíká,

mráz dotvoří krajkový lem.

Koruny stromů ozdobí vločky,

kterým měsíc poskytne třpyt.

Lehký vánek pomůže mu,

hezčí už nemůžou být.

Poslední doplňky- kapky rubínu,

od dívky, co v krvi leží.

Oči má zavřené, je v šatech skrýtá,

dýchá, už jenom stěží.

Zima ji půjčila svatební závoj,

mráz vtiskl ji polibek.

Ochladil pomalu její ústa,

a sebral jí poslední dech.