Prolog
Nejraději bych své rodině řekl, jak moc je miluji. Poděkoval bych rodičům za jejich neustálou pomoc a péči a své sestře za všechny dny, kdy se mě snažila rozveselit. Kdy se mnou chodila na procházky, povídala si se mnou a pili jsme horkou čokoládu v místní kavárně.
Samozřejmě jim svá slova díků můžu vyjádřit pomocí znakové řeči, ale stejně bych byl nejraději, kdybych s nimi mohl klasicky komunikovat. Na nic jiného si stěžovat nemůžu, moje rodina mě ve všem podporuje a je úžasná a nenahraditelná.
Vždycky při mě stáli a musím uznat, že mám jednoduše štěstí.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro