Sedím jsem ve svém pokoji a třesu se vzteky. Nejhorší je, že nevím proč a na koho se zlobím. Za matčinu smrt nikdo nemůže. Bohužel. Potřebovala bych se na někoho vykřičet. Neporozovaně nahlédnu do vedlejšího pokoje. Jsou tam teta se strýcem a zase se hádají. Ale být zavřená u sebe v pokoji už nevydržím ani minutu. A navíc mám hlad. Rozhodnu se. Vcházím na 'bitevní pole'. Oba při pohledu na mě zmlknou. Ví, že se mě smrt matky, i když nevlastní, hodně dotkla.

"Zlatíčko," promluví teta. "Ano 'teto'?" Falešně se usměju. To slovo mi nejde přes jazyk. Mlčí.

"Všichni víme, že vy spratci jste jí utrápili a teď děláte, jako by se něco stalo,"křikne strýc. A přihne si z korbelu piva. Zůstanu na něj zírat. Je to blbec, ale tohle jsem nečekala. Se zvrácenou radostí k němu přiskočím a vrazím mu pěstí do brady. "To jediný si zasloužíš, ožralče!"

Strýc se zvrátí dozadu za nehezkého zvuku zlomené kosti. Teta něco řve. Já však uteču do svého pokoje, bouchnu dveřmi a zamknu. Pak se svezu po stěně a chvíli se kolíbám. Kdybych se tak mohla uklidnit tím, že všechno bude dobrý. Nebude, nebude.

Po chvíli se pomalu zvednu a rozhodným pohybem otevřu skříň. Sbalím si pár věcí do kožené tašky. Převleču se do pohodlných černým kalhot a tvář zahalím šátkem. Přehodím si přes sebe dlouhý černý kabát, jelikož je podzim a s ním již přišly i první mrazíky, a přes rameno hodím tašku. Nemám nic, pro co bych zde měla zůstat. Dron je pryč a se sourozenci si nerozumím. Jiné příbuzné než tetu a strýce bohužel nemám.

Jsem rozhodnuta odejít a nikdy se nevrátit.

Vyhlédnu z okna. Jsem sice v druhém patře, ale dostat se dolů nebude problém. Stoupnu si na římsu pod oknem a přeskočím na dub, který má jednu větev k římse příhodně skloněnou. Celá se přitom odřu o růži ,porůstající celou západní stranu domu, která je otočena k lesu. Ale nakonec se v pořádku dostanu dolů. Nadechnu se a vykročím směrem k lesu.

...

To nemůže být možné! Už chodím v kruzích určitě déle než čtyři hodiny. Je dávno po setmění. Propadám beznaději a tváře mám vlhké od slz. Žaludek se mi bolestivě svírá hladem. Asi tady zůstanu ležet a počkám, až přijde smrt.
Už se k tomu opravdu chystám, když v dálce něco zahlédnu.

Po tom, co se přiblížím, spatřím krmelec pro srny a v něm ještě čerstvé seno. To znamená, že nedaleko bude obydlí, odkud někdo seno doplňuje! Ještě nějakou dobu hledám a opravdu! Nemýlila jsem se. Ze tmy se vynořil útulný hostinec a pár baráčků. Zaklepám na několik domů, ale nikdo nepřijde otevřít, ani se uvnitř nic nepohne. Překonám zvědavost nahlédnout do některého z domů a zamířím k hostinci.
Zaklepu. Nic se neděje. Už to chci vzdát a prostě tam násilně vpadnout, když zarachotí klíč ve dveřích a objeví se poněkud silnější žena středního věku. Je na ní vidět, že právě vstala z postele. Nevrle na mě pohlédne a něco zavrčí. "Prosím?" Nakloním hlavu.
A při tom vlasy odhalí kousek růžku.

Ženština mě chvíli nechápavě sleduje a
nakonec zavřeští na celou vesnici. Výborně.

Vymýšlím co říct, ale pak si všimnu, že z oken vyhlíži už aspoň tucet hlav a nemálo z nich ve spací čepici. Nejistě se usměju.

Postupně se mezi okny šíří krátký dialog stylu:
"Proč hospodská tak hrozně zařvala?"
"Ta holka je ďábel!"
Jeden malý kluk po mě, potom co se dozví o mém původu, hodí ohryzek jablka, co někde ve spěchu vyšmátral. Vesničané se postupně přidávají. Hospodská za sebou zavře dveře.

Za palby jídla, kamenů a nadávek utíkám zpět do lesa. Uplakaná nakonec usnu v tom krmelci po jehož nalezení jsem si myslela, že puknu štěstím. Teď mi ale místo toho puká srdce. Pláč nakonec přivodí sladký spánek.

...

Probudím se až ráno za zvuku konejšivého hlasu. Pomalu rozlepím oči a zaostřuji na postavu sklánějící se nade mnou. "Dobré ráno, krásko." Usměje se neznámý. Vlastně... konečně se mi povedlo zaostřit...je docela dobře známý. Štěstím se rozesměju a pevně Drona obejmu.

Taaaak!
První kapitolka!
Líbí?
Vote potěší, kritika nevadí, rady...no, radí😊

Otázka: Naše hlavní hrdinka se ještě nijak nejmenuje...a já nevím, co za jméno by se hodilo(!) Proto mi prosím pomožte tvořit příběh a napište do komentářů nějaký návrh jména, které se vám líbí. Pravděpodobně jeden z nich použiji a naší hrdinku pojmenuji.

Mějte se krásně, ďáblíci🖤