Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Prolog

Jdu od bylinkářky z vedlejší vesnice zpátky domů. Nesu jsem si košíček plný zázračných bylin a lektvarů speciálně určených pro nadlidi. Přemýšlela jsem o životě a... smrti. Je důvod pro to, aby bytosti umíraly? Ale... všechny bytosti přece jen nejsou tak nevinné, aby smrt nezasloužily, šeptá moje podvědomí,vzpomeň na otce. Nepamatuji si na něj, ale už jen jizvy na rukou mojí matky o něm ledacos vypovídají. Byl to opilec, voják a veliký sukničkář (ehmm). Se svými sourozenci nemáme, díky jeho povaze, ani společnou matku. Můj nejstarší sourozenec, slepá sestra Mell, je člověk. Bratr  polodivoženka a já jsem poloďábel.

Zamyšleně palcem obtáhnu malinké růžky na hlavě. Moje neštěstí. Žijeme totiž k mé smůle v lidské osadě a jak je známo, lidé a ďábli se odpradávna nenávidí. Takže skoro všichni tady, i mí spolužáci, se mi snaží život co nejvíc znepříjemnit. Nikdy jsem si s nikým nerozuměla, krom Drona, mého nejlepšího přítele. Ten ale před rokem, zrovna na mé šestnácté narozeniny, musel odejít do války a ještě se nevrátil.

Králi naší země utiskování nadlidí nevadí, dokonce se říká, že surově zbil služku faunku po tom, co mu přinesla víno v nelesknoucí se sklenici. Za tři měsíce však má na trůn nastoupit nový král, korunní princ ... Ale kdo ví, jestli se situace v království ještě nezhorší, po nastoupení nového a nezkušeného krále.

Najednou mě něco vytrhne ze zamyšlení. Chvíli mi trvá vrátit se zpět do reality. Ale dojde mi to. To jsou kostelní zvony v naší vesnici! Počítám údery.1...2...3...4...5...6. Zvonilo šestkrát. Je po poledni, takže to znamená jediné.

Smrt. Někdo zemřel. Ještě při představě mojí milované, i když nevlastní matky, s papírově průsvitnou kůží a vratkýma nohama, se rozběhnu. Jen díky vysoké kondici a mému nadlidství se ještě držím na nohou, když doběhnu na náves. Vidím náš starý dům a před ním hlouček lidí, včetně faráře. Už nad ničím nepřemýšlím. Rychlým krokem jdu k domu. Někdo se mě pokusí zastavit, ale neposlouchám, a vejdu dovnitř.

Spatřím něco, co navždy změní můj život.

Jste napjatí? Já teda ano😉.
Těšte se na další část.
Ahoj ďáblíci👋

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro