.10.
Když mě pustili z nemocnice, šel jsem (nečekaně) domu. Byl tam Dominik...šel za mnou, ale já neměl na to abych s nim mluvil. Měl jsem zlomené srdce, já byl zlomený...
Běžel jsem co nejrychleji k rybníku a skočil do něj. Nechal své tělo aby dopadlo až na hladinu.
Probudil jsme se u strýce doma.
,,Zase to nevyšlo..." řekl jsem si a pak si vzpomněl a Ānga a na tu holku, která mi psala...
Okey dneska vydám asi trochu víc kapitol protože se rozjely hlasy a já se navíc nudim xd Takže I love you ❤
~Čaute
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro