,,Jde Ti to skvěle." Usmála se Nela a zdvihla palec nahoru. ,,Jo? Zase si že mě děláš srandu?" Zeptala jsem se jí a sesedla jsem z Misty. ,,Ne... Nedělám. Jezdíš fakt dobře, dovoluji si říct, že i líp než já." Řekla Nela a ušklíbla se. ,,No... Misty je skvělá." Pohladila jsem jí po nozdrách a dala jsem jí jablko. Misty ho s chutí slupla. ,,Takže kdy půjdeme?" Zeptala jsem se Nely a přišla jsem k ní. Misty se na mě podívala a pak zase na trávu. Neodolala trávě a s chutí jí začala žrát. ,,No... Nevím, musíme vyrazit hodně brzy, ale když rodiče budou spát." Zamyslela jsem se. ,,Kdy chodí spát Ti Tvoji?" Podívala jsem se na ní. ,,Mno... Moji rodiče furt chodíš spát brzo... V jedenáct... Nebo kolem jedenácté.... A Tvoji?" Zeptala se mě a čekala, že to bude později, a taky, že bylo. ,,O půl noci." Řekla jsem zklamaně, protože jsme musely vyrazit co nejdřív, a moji rodiče tomu zabraňovali. ,,Takže v jednu hodinu ráno přesně se sejdeme před mým barákem." ,,Klidně." ,,A když si budeš nastavovat budík, tak si ho nastav tak, aby jsi ho slyšela jen Ty a né Tvoji rodiče. A tak aby Tě vzbudil." Zasmála jsem se, protože Nelu většinou bylo velmi obtížné probudit. ,,Ha ha. Moc vtipné." Protočila očima. ,,Že jo?" Drcla jsem do ní rukou a pak jsem dodala. ,,A taky jsi nezapomeň vzít věci, které na výpravu budeš potřebovat." ,,Jojo." Usmála se Nela. ,,A ještě jedna věc... Já vím, že se to nedělá a porušuje to všechny pravidla, která nás rodiče naučili, ale... Musíme jim vzít peníze." ,,Co?!" Řekla Nela potichu, ale se strachem. ,,Děláš si prdel? Můžou nás vzít a dát do děcáku! Tohle podporovat fakt nebudu! Jdu s Tebou, ale peněženku jim brát nebudu!" Zavrtěla Nela hlavou a založila si ruce na prsou. ,,No jo promiň." Protočila jsem očima. ,,Jak chceš tedy získat peníze? Já je z banky brát fakt nebudu na to zapomeň." Teď jsem zase já založila ruce na prsou. Abych vypadala důležitě. ,,Máš škarbonku?" Zeptala se mě Nela. ,,Wtf? Co to je?" ,,Pokladnička." Řekla mrzutě Nela. ,,Aha." Protočila jsem očima. ,,No a co s ní?" Zeptala jsem se. ,,Jestli v jí máš peníze... Což se vsadím, že máš tak si je vem." Řekla Nela a já kývla. ,,A kolik máš peněz ty?" Zeptala jsem se Nely. ,,No doma mám 1000 korun a u babičky mám 500 korun... A ty?" ,,No u mě nečekej žádnou sumu, protože já to nemám takové jako ty... Tvoje mamka pracuje jako veterinářka a tak Ti může prohlédnout Sambu a máš to zadara... Tvůj taťka zase pracuje v jezdeckých potřebách a tam má i krmení, tak Ti to může dát buď zadarmo nebo Ti to o hodně většinou zlevní... Ještě, že nejsi rozmazlená." Řekla jsem a podívala jsem se na Nelu. ,,No jo no... To bych byla nesnesitelná!" Rozesmála se Nela a sedla si ani zem. ,,Tak kolik teda?" ,,500." ,,Tak to stačí ne? Budeme mít 2000 dohromady a to není špatný." ,,V to doufám." Přemýšlela jsem. Budou nám dva tisíce na několik týdnů stačit? Doufám, že ano. Zamrazilo mě na zádech. ,,Neboj se Emmo, to bude dobrý..." ,,V to doufám." Odpověděla jsme stejně jako předtím. ,,No jelikož chceme alespoň ty 2 tisíce tak musím za babičkou." ,,Jdu s Tebou!" Vykřikla jsem a rozběhla jsem se za Misty. Sedla jsem si na ní a řekla jsem: ,,Jdeme?" ,,A kde máš sedlo a ohlávku a popruhy na ohlávku?" Ušklíbla se Nela. ,,Však jsem lepší jak ty tak nepotřebuji sedlo a ohlávku ne?" Zasmála jsem se a nevinně jsem pokrčila rameny abych jí vyprovokovala. ,,Pojď sem ty!" Zařvala na mě Nela a pobídla Sambu do cvalu. Dívíte se jak to, že už je na koni? Vykašlala se na sedlo a ohlávku a mezitím co já jsem šplhala na Misty tak ona vylezla na Sambu. Otočila jsem se na ní a vykulila jsem oči překvapením, které jsem od ní nečekala. Prosím ať je Misty rychlejší než Samba... Prosím všechny koňské bohy... Pobídla jsem Misty do trysku a rychle jsem jí ujížděla. Spolu s Misty jsme pobíhaly podél ohrady. Došlo mi, že takhle bych Nele a Sambě neutekla tak jsem Misty nastavila tak aby přeskočila ohradu na cestu. ,,Co děláš Ty deb***?!" Zařvala na mě Nela. ,,Nikdo ještě s Misty neskákal, nevíme jestli to umí!" Já jsem jí ale neposlouchala a už jsem se spolu s Misty rozjížděla k "překážce". Misty se odrazila a už jsme letěli! Znovu! Tak moc mi to chybělo. Misty natáhla nohy dopředu a elegantně jimi dopadla na zem. Potom i zadními a já Misty zastavila. Otočila jsem se spolu s Misty na Nelu a řekla jsem: ,,Co jsi říkala?" Ušklíbla jsem se a Nela se na moment zatvářila uraženě, ale pak se zase usmála do svého klasického úsměvu. ,,Já nevěděla, že Misty umí takhle dobře skákat... Klidně bych na ní jela na nějaký závod, ale to bych Sambě neudělala..." Posmutněla jsem. ,,Doufám, že Midnight neví o tom, že jsem s Misty." Řekla jsem potichu. ,,Určitě to neví a Misty jí to neřekne... Misty je hodná." ,,Myslíš? Ne... Já to vím." Usmála se na mě. ,,Tak jedeme teda za tou mojí babičkou?" ,,Jojo... Promiň."

{Po návštěvě Nelininé babičky}
,,Tvoje babička je tak milá, ale myslím, že prasknu... Navíc nevím co řeknu rodičům, že nejsem schopná sníst svou večeři." Potichu jsem si brkla. ,,Pardon." ,,Nevadí... Tak si něco vymysli ne?" ,,Ale co?" ,,No tak jim řekni pravdu." ,,No doufám, že zase nebudou kecy typu: Proč si po Nele něco pochtívala? A tak dál." ,,To znám." Protočila Nela očima. Dojeli jsme do Neliiné ohrady a já jsem sesedla z Misty. Otevřela jsem branku a nechala jsem tam vlézt prvně Nelu se Sambou a pak jsem tam vlezla já s Misty. Zavřela jsme za sebou branku a řekla jsem: ,,Vůbec jsem nepomyslela na žrádlo pro koně. A ta potřeby pro koně..." ,,Já se o to postarám... Neboj." Řekla Nela. Já tak nemám ráda věty, které jsou tak tajemné a skrývají plno tajemství i tak jsem byla svou myslí přinucena říct: ,,Dobře?..." Nela se usmála a já jsem řekla. ,,Tak jsi to projdeme znovu..." Začala jsem. ,,Vem si vše co považuješ za důležitě si vzít s sebou. Vem nám stan a spacáky. Nezapomeň si vzít s sebou koně a asi i sedlo a ohlávku s popruhy. Přesně v jednu hodinu ráno před mým barákem." ,,Dobře." Kývla Nela hlavou. ,,Tak jo už musím jít je pozdě." Podívala jsem se na svoje hodinky. Bylo 20:38. ,,Ahoj." Obejmula mě Nela a šla domů. Já jsem se taky rozešla domů.

Ano, další kapitola je tady! 😆 Doufám, že není smrtelné čekat týden až výjde nějaká moje další kapitola. 💀 Doufám, že se vám kapitola líbila, jo a tato kapitola má bez tohohle 1091 slov! Klidně spočítejte! 😉😂 Mějte se krásně a skládejte básně!✍🏻😂❤️.