Můj dech zrychlil a srdce bylo jako splašené.Jedna myšlenka za druhou mi lítali hlavou a já nevím, co ty myšlenky znamenají.

Co jsem udělal?Nevybral jsem si správně?Nechal jsem se ovlivnit city co cítím k Ladybug?Jsem hrdina Paříže, měl jsem si vybrat Marinette.Ona je dívka, obyvatel Paříže, kterou musím chránit.Ladybug má také miraculum, ona se o sebe umí postarat.Proč jsem si, ale vybral Ladybug?Nechal jsem svou mysl ovládnout strachem ze ztráty?Nebo jsem to udělal je proto, že jsem byl od ní tak dlouho?Vybral jsem si Ladybug místo Marinette a tím jí ublížil.

Z mého přemýšlení mě vytrhla silná rána.

Rychle jsem otevřel oči a vyletěl do sedu.Rozhlídl jsem se okolo sebe.Marinette stála dole u okna a oblékala se.

,,Och, vzbudila jsem tě?'' zeptala se a otočila se na mě ,,Promiň, klidně jdi zase spát.Musím do školy.'' řekla a usmála se na mě s tím jejím zářivým úsměvem.

Nevím proč, ale hned se mi vybavil můj sen, tedy pokud se tomu dá říkat sen.Měl jsem silnou potřebu obejmout jí.Rychle jsem se zvedl, přiběhl k ní a silně jí objal.

,,Ch-Chate?'' zakoktala zaskočeně ,,Stalo se něco?'' zeptala se a taky mě objala ,,Zlý sen?''

Nic jsem neříkal, zabořil jsem hlavu do jejího ramene a dýchal její sladkou vůni.

,,Neboj, byl to jen zlý sen.Jen sen, není se čeho bát.'' řekla naprosto klidně a dala mi pusu do vlasů jako to dělávají matky svým dětem, když měly špatný sen.

,,Už musím jít do školy, ale brzo přijdu, hm?'' odtáhla se ode mně ,,Jdi se ještě vyspat, vypadáš unaveně.Spánek ti prospěje a nezapomeň, zlý sen ti nemůže ublížit, protože je to jen sen.'' pohladila mě po vlasech a s úsměvem opustila pokoj.

,,Kéž bys měla pravdu.'' řekl jsem s mírným úsměvem.

Neví, že tohle je jeden velký zlý sen.Chci, aby tenhle sen skončil a já se vrátil domů.Promiň Marinette.Vím jak se o mě staráš a jsem pro tebe jako velký brácha, ale chci domů.