,,Jak se máš ztracen v čase?'' řekl hlas co mě donutil otevřít oči.

Otevřel jsem oči.Byl jsem na louce plné růží.Jak jsem se sem dostal?Vždyť jsem byl u Marinette a povídal si s ní.

Vraťme se k tomu hlasu co mě donutil probrat se.

Byl to muž.Muž oblečený do černé s tmavě modrými odlesky a maskou přes obličej.Zvláštní, jako bych ho už někdy viděl.

,,Jak se máš ztracen v čase?'' zopakoval svou otázku.

Ztracen v čase?Ztracen?V čase?Počkat!To je ten co mě poslal k malé Marinette!

,,Copak?Nevíš co odpovědět?Kočičce došla slova?'' ušklíbl se a jazykem si přejel po spodním rtu.

,,Co jsi udělala Ladybug?!'' zakřičel jsem bez rozmyšlení.Měla pro mě přít ona a ne on!

,,Ladybug?Ten hmyz?'' zasmál se ,,Neboj se.Shledáš se s ní, ale kde to nevím.'' zašeptal a přejel si po velkém kovovém motýlovy, kterého má upevněného na opasku.

Ale kde to nevím?!

Uklidni se, to nemusí znamenat, že jí něco udělal.Tohle musí být určitě jenom halucinace!

,,Zajímáš se o tu, co tě nedokáže dostat z mého kouzla?'' zeptal se ,,Chceš jí vidět, že?Po tom tvé srdce touží.'' rukou ukázal ke vzdáleným stromům kde se objevil obraz Ladybug snažíc se mě probudit.Sklán se nad mým tělem a...pláče?

,,Jak to, že je mé tělo tam?Já jsem u Marinette!'' zařval jsem.Jsem u Marinette, moje tělo nemůže být...leda by tohle všechno byl jen sen ze kterého se nemohu probudit.

,,Dělá ti problém rozeznat realitu od snu, že?''

Z ničeho nic mě polil studený pot.Má pravdu.Nedokážu rozeznat sny od reality.Nejsem schopen si vzpomenout jestli byl můj sen jen sen nebo se to skutečně stalo.

Jak si můžu být vůbec jistý tím, že jsem Chat Noir co miluje Ladybug, zachraňujeme spolu Paříž?Jak si můžu být jistý, že tohle není jen dlouhý a krásný sen?

,,Tohle je sen?'' zeptal jsem se nejistě.Ale to co stojí přede mnou a baví se se mnou je jen padouch.Jak mu můžu věřit?

,,Je, ale i není.'' řekl a utrhl si květ ,,Sen a realita spolu žijí na tenké hranici.Na tak tenké hranici, že není těžké jí přetrhnout.'' jeho úšklebek zmizel a jeho oči zesmutněli.

Že by mi řekl, proč je posedlý akumou?

,,Teď dost o tenké hranici, pořád jsem se nedostal k tomu proč tu jsem.'' řekl, odhodil květ a rychle se ke mě otočil zády.Tak nic, tak příběh nebude.

,,Život je plný rozhodnutí, důležitých a nedůležitých.Víš jak rozeznat důležité a nedůležité rozhodnutí, když nevíš jestli sníš nebo jsi vzhůru?''

Em, vůbec se mi nelíbí kam to směřuje.Bojím se co z něj vypadne.

,,Tak co kdyby jsme si vyzkoušeli tvé smysli?!'' zakřičel z ničeho nic.

Přede mnou se najednou objevila Marinette s jejím typickým úsměvem.

,,Marinette.'' špitl jsem.Jak jí do toho může zatáhnout?!

Neodpověděla, jen se zakřenila.

Vedle ní se po chvíli objevila Ladybug celá uplakaná.Jakmile si mě všimla vytřeštila oči.

,,Chate!'' vykřikla a Marinette se na ní podívala.

Ladybug se ke mě chtěla rozběhnout, ale zastavil jí provaz z růží co se kolem ní z ničeho nic obmotal.To samé obmotalo i Marinette.

,,Ladybug!'' zakřičel jsem bez rozmyšlení.Ano, možná bych se měl nejdřív starat o Marinette, ale Ladybug je na tom hůř.Teda podle toho jak vypadá.

,,Řeknu ti co teď musíš udělat, souhlasíš?'' řekl ten padouch.Už nestál tam kde stál.Stál mnohem, mnohem dál ode mne.

Tohle se mi nelíbí!

,,Jsou tu dvě dívky, které ve tvém životě hrají důležité role.Jedna je na pohled důležitější, ale tak to není.Jejich důležitost a role, kterou budou ve tvém životě hrát dál jsou skryty daleko v zamlžené budoucnosti.A přesto se tě ptám.'' odmlčel se ,,Která je pro tebe důležitější?'' vykřikl.

Která je pro mě důležitější?

Možná je to tím, že mé srdce pro jednu z nich tluče nebo jejím výrazem v očích, ale rozeběhl jsem se k Ladybug.

Roztrhal jsem řetězy z růží, které se vzápětí proměnily v prach.
Ladybug mi padla do náruče a silně mě objala.Objetí jsem jí oplatil.

Za mými zády se ozval výkřik.Otočil jsem se.

Marinette.

Růže se jí zarývali do těla, její oči bledly a její tvář začala praskat jako by byla z porcelánu.Najednou se ze země vyřítili další růže a celé její tělo zakryli.
Neviděl jsem co se jí děje, jen jsem slyšel hlasitý výkřik a následné ticho.

Rychle jsem se podíval do dálky k němu.

,,Co jsi jí udělal?!'' zařval jsem a rychle se postavil.

,,Spíš co jsi ty udělal.'' řekl a vše okolo mě se začalo rozpadat.On i Ladybug zmizeli a já padal někam do tmy.

Co jsem udělal já?