Ona mě vážně slyšela!Slyšela všechno!Bože ne, cítím se tak trapně.Nebudu se jí moct podívat do očí jak se stydím.

,,Chate?'' řekla tiše Marinette.

,,Ano?'' řekl jsem nervózně.Měl jsem si ověřit jestli opravdu spí a ne si před ní rovnou vylívat srdce.

,,Jak jsi poznal, že jsi se do ní zamiloval?'' zeptala se jistě.

Cože?Ještě jednou, na co se to právě zeptala?Tak moment!Na kluky má ještě dost času!

,,Proč to chceš vědět?'' zeptal jsem se.Podepřel jsem se lokty a díval se na Marinette co si právě zabořila hlavu do mé hrudi.
Musela se na mě takhle namáčknout?Teď podle jejího výrazu nepoznám jak to myslí!Marinette, tohle mi nedělej!

,,Prostě mi řekni, jak jsi poznal, že je to láska?'' zamumlala.Kdybych jí neznal, myslel bych si, že je červená.

,,Jak jsem to poznal?'' páni, to je otázka.Ale vážně, jak jsem přišel na to, že je to zrovna láska?Vždyť jsem celý život žil zavřený v otcově domě.Jak jsem si mohl být tak jistý?Možná kvůli tomu pocitu u srdce?Nebo, že bych to nějak podvědomě tušil?

,,Chate?'' vyrušila mě z přemýšlení její milý hlas.
Podíval jsem se na ní.Koukala na mě, hleděla mi do očí.

,,Jo, promiň.'' řekl jsem a usmál se ,,Ptala jsi se, jak jsem poznal, že to co k ní cítím je láska?Správně?'' řekl jsem a můj úsměv se ještě zvětšil.

,,Hm.'' kývla a zase zabořila svůj obličej do mé hrudi.Tohle dělá od doby co jí bylo sedm.Pořád je roztomilá, když to dělá.

,,Tak.'' znovu jsem si lehl a objal jí ,,Říkal jsem ti, že jsem celý život žil zavřený v otcově vile?Teď si nejsem jistý.No každopádně, když jsem potkal jí, byl jsem si jistý, že to co k ní cítím je láska i když jsem jí nikdy nezažil.Nějak jsem cítil, že to co k ní cítím je víc než přátelství.Věděl jsem, že jí nemůžu vnímat jen jako kamarádku a parťáka.Mé srdce mi to dávala najevo a já to prostě pochopil.''

,,Jak ti to dalo najevo?'' zeptala se.Její hlas zněl vyklepaně a unaveně.

,,Když jsem se na ní díval a ona na ně, když se smála, mluvila se mnou nebo jen byla poblíž, mé srdce bylo jako splašené.Jako by mi mělo vyskočit z hrudníku.Nemluvě o mém žaludku, ten dělal kotrmelce.'' zasmál jsem se ,,Byla první osoba u které jsem se cítil takhle.'' jazykem si přejel po spodním rtu ,,To nebylo jen přátelství, to byla láska co jsem k ní cítil.''

,,Ladybug z tvé doby, bere tě jen jako kamaráda?'' zeptala se.

,,Jo, myslím, že ve mě nic jiného vidět nedokáže.''

,,Je hloupá.'' řekla chladně.

,,Co?''

,,Neví o co přichází.Měla by být ráda, že jí má někdo tolik rád.Měla by tě poznat a milovat tě z celého srdce.Na někoho jako ty v dnešní době narazí jen těžko.V dnešní době se miluje spíše pro chvilkovou zábavu, ale ty miluješ opravdu.Je opravdu hloupá, neví o co může přijít.'' řekla a zaryla mi do boku nehty.

Svými slovy mě potěšila.Upřímně mě zahřála u srdce.Doufám, že se najde někdo kdo jí bude milovat stejně jako ona bude milovat jeho.To jediné si tahle milá a skvělá dívka zaslouží.Pravou lásku.

,,Měla by jsi spát, aby jsi nezaspala.'' řekl jsem.Otočil jsem se na bok a víc jí objal ,,Dobrou noc.''