05
,,Drogu?'' zeptala se a couvla, aby na mě viděla.
,,Něco s čím se nesmíš nikdy zaplést, ano?'' byl bych nerad, kdybych se vrátil do své doby a z Marinette by byla feťačka a to jen díky tomu, že jsem jí o nich řekl.
,,Když to říkáš.'' řekla znuděně ,,Teď se tě zeptám.''
,,Ptej se.'' pousmál jsem se a čekal na její otázku.
,,Proč jsi vlastně tady?''
Její otázka mě zarazila.Vlastně jsem jí mohl čekat od chvíle kdy jsem se jí zjevil v pokoji.Jen jsem doufal, že malá pětiletá Marinette se na to nezeptá.Přece jen je to ještě dítě i když je už tak vyspělá.Její myšlenkové přechody jsou na úrovni školáka v půlce svého základního vzdělání.
Myslím, že mě zas tolik nezarazila.Já spíš nevím co odpovědět.
,,Víš Marinette...nechci ti plést hlavu tím co se stane až za spoustu let.''
,,Je mi pět, jsem dítě.Můžeš mi to vyprávět jako pohádku.'' zakřenila se a vyskočila mi na klín.
,,Ach, Marinette ty jsi tak...''
,,Roztomilá.Já vím.'' dořekla do mě větu a zasmála se.
Zasmál jsme se a políbil jí do vlasů.Ano, roztomilá rozhodně je.
,,Nevím kde bych měl začít.'' řekl jsem s nadějí, že už nebude vyzvídat.
,,Tak začni na začátku.'' řekla s úsměvem raubíře a s ústy plnými smíchem.
,,Ty jsi číslo.'' koukl jsme se na ní naoko překvapen ,,Tak začnu třeba první mísí.Ten den jsem se já i Ladybug poprvé zjevili v Paříži.V ten den jsem dostal své mirákulum, prsten díky kterému se měním na Chata Noira s mocí ničit.Ladybug zase dostala náušnice s darem tvořit.Dva protiklady, jeden cíl, chránit Paříž.Mirákula nám byla dána, protože Lišaj, člověk jenž použil mocné mirákulum ke zlu začal útočit na naše město.První jeho oběť byl Ivan, můj spolužák.Kim, také můj spolužák, se mu smál protože nedokázal dívce říci co k ní cítí a proto ho ovládl akuma.Ivanovo jméno jako akumatizovaného bylo Stone Heart.A jelikož začal útočit na Paříž potkal jsem Ladybug.Dívku asi v mém věku, které sluší černé puntíky.Její vlasy mají nezvyklou barvu, její vlasy jsou černé s odleskem modré a její oči se podobají hořci.Její úsměv je jasnější než hvězdy na noční obloze.Je silná, nebojácná a odhodlaná všem pomoci bez ohledu na nebezpečí.Naše první mise se moc nezdařila.Povedla se až na podruhé.A když jsem svou milovanou, tečkovanou viděl podruhé uloupila si mé srdce.Mám jí rád.Stone Heart nebyl jediný člověk se zničeným srdcem, které lapil akuma.Časem se zjevovali další a další ztrápené duše jako například Bubbler, Lady Wifi, Evillustrator, Princess Fragrance, Timebreaker, Dark Cupid a spousty dalších.S každým akumou jsem si byl s Ladybug bližší a bližší.Ona mě vidí jako kamaráda, ale já bych byl rád i něco víc.No dost o mém zamilovaném srdci.Proč jsme zde?Nedávno, tedy včera se v Paříži objevil jistý padouch jehož jméno si nepamatuji.Jeho moc prý dokáže zničit minulost a tím i dnešní život a budoucnost.Ten člověk chtěl ublížit mé drahé.Proto mé srdce zareagovalo a já skočil před ní.Tím jsem schytal ránu místo ní.No a jsem tu.Nevím kdy se dostanu domů, ani jestli se tam vůbec ještě někdy dostanu nebo jestli ještě někdy uvidím svou milou.'' dokončil jsem svůj dlouhý proslov a měl pocit jako bych se měl každou chvílí rozbrečet.
,,Asi jí máš hodně rád, že?'' zeptala se s hlavou zabořenou v mé hrudi.
,,Jo, myslím, že jo.''
,,Doufám, že se brzy dostaneš domů a ona pochopí.'' řekla křehoučkým hláskem.
,,Co se děje?'' zeptal jsem se a cítil jak můj kostým mokne.
,,Ty se vrátíš k té Ladybug a já tu zase zůstanu sama!''
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro