Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

04

,,Vstávej ty přerostlá kočko!'' zakřičel dětský hlásek a rychlostí mi na hlavě přistál polštář.

Rychle jsem vyskočil na kolena a rozhlídl se kolem sebe.Vedle mě seděla malá copatá holčička s polštářem v ruce.

,,Aha...jsem pořád tady.'' zamumlal jsem a lépe si sedl.Promnul jsem si oči a prsty si projel mezi vlasy.Tak by mě zajímalo, co moje proměna?Myslím, že jsem tu už od večera a já jsem pořád v obleku Chata Noira.Co když tady v téhle časové ose vydrží moje transformace déle, ale pak se najednou před malou Marinette proměním na Adriena?Panebože!To je hrozná představa!Nebo budu tak dlouho v obleku Chata Noira dokud se nevrátím do své doby?Tolik otázek a já nemám odpověď ani na jednu z nich.

,,Ty tu nechceš být?'' řekla smutně malá holčička.

,,C-co?N-ne!'' vykoktal jsem.Nechci aby tu začala plakat.Popravdě, jsem nikdy neviděl Marinette plakat a ani nechci vidět to usměvavé děvče se slzami v očích.

,,Ale vypadáš tak!Nechceš tu být!Nemáš mě rád!'' začala křičet.

,,Ne to není pravda!Mám tě rád a hodně!Jsi moje nejlepší kamarádka!'' křik jsem o něco tišeji než ona a rukou jí přikryl ústa.Nemám zapotřebí, aby jsem přišli její rodiče a hnali mě odtud s koštětem a pánvičkou v ruce.

,,Nejlepší...kamarádka?'' zahuhňala mi do ruky.

,,Ano, nejlepší.'' řekl jsem s tím největším úsměvem co umím.Marinette je sladká i jako malá holčička.

,,Já jsem tvoje kamarádka?!'' začala nadšeně poskakovat ,,Mám kočičího kamaráda!'' začala seskakovat schody ,,Můj kamarád je pěknej!'' doskočila z posledního schodu na pevnou podlahu svého pokoje.

,,Jsem podle tebe pěknej?'' zarazil jsem se a sešel za ní dolů.

,,Nejsi?'' otočila se na mě.

,,Nevím...jen je divný slyšet to od tebe.'' sedl jsem si na schod a sledoval její rtíky tvořící úsměv ,,Většinou se mi vyhýbáš a koktáš.'' ano, to mě zajímá.Je má kamarádka, vyhýbá se mi a koktá.Proč?

,,Vyhýbám se ti a koktám?'' zamyslela se ,,Já nikdy nekoktám a kamarádovi by jsem se nevyhýbala.'' přistoupila ke mě a svou malou ručičkou mě pleskla po tváři.

,,Ou, to je první facka co jsem dostal od holky.'' zasmál jsem se a chytil její malou ručičku.Má je tak jemné a teplé.

,,Pokud tu se mnou zůstaneš dýl tak tohle není první ani poslední.'' začala se smát.Přistoupila ke mě blíž a objala mě ,,Líbí se mi tvoje vůně.'' zahihňala se a čichla si ke mě.

,,Ne že mě teď začneš používat jako svojí drogu!''

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro