••PROLOG••
Justin Bieber
24.8.2020
,,J-je mi to líto..." vydechl jsem a přejel rukama po jejích bodných ranách na hrudníku. ,,Policie! Postavte se pane, dejte ruce za hlavu! Opakuji! Postavte se a dejte ruce za hlavu!" Začali na mě řvát a já se rozklepaně postavil a udělal, co mi řekli.
Rychle ke mně jeden polda přiběhl a hrubě mě natiskl na zeď. Dal mi pouta a šel se mnou pryč. Naposledy jsem se podíval na ty dvě bezvládná těla a věděl jsem, že jsem v prdeli. Totálně v prdeli.
24.9.2020
,,Porota rozhodla. Pan Justin Bieber, obviněný ze spáchání dvou vražd dostává trest ve vězení na 150 let. Pro podmínečné propuštění může zažádat po 60 letech odpykání trestu" řekl soudce a klepl kladívkem.
(Pozn.au. Aby jste se nedivili a někdo tu na mě neútočil s tím, co to je za blbost, že má trest na 150 let. Tak si prosím pročtěte tresty v Americe. Tam to takhle mají, aby měli jistotu, že se prostě z toho vězení nikdy nedostanou, protože člověk takovýhlech let se dožít nemůže. Amerika je v tomhle pěkně drsná, ale spravedlivá. A já jsem ještě hodně ubrala. Jsem četla, že někdo může dostat třeba 400 let😂😂)
Jasně, rovnou můžete říct doživotí. Budu ve vězení do konce svého života. Čekal jsem to, ale i tak to je hrozný pocit. Možná bude lepší když svůj život ukončím dříve ne? Ale to se mi nepovede když budu ve věznici s nejvyšší ostrahou.
Můj život vlastně skončil když jsem znovu vstoupil do toho domu, kde se všechno stalo.
25.9. 2020
,,Tak Biebere, tohle je tvoje cela na příštích... vlastně na celý život" ušklíbl se strážný a odemkl jednu celu. ,,Uuuu! Nováček!" Vyhrkl se smíchem jeden chlap, který ležel na horní posteli.
,,Kolik nás tu je?" Zvedl jsem obočí. ,,Jsou tu čtyři postele, tak co myslíš? Jeden je teď u soudu" řekl a strčil mě dovnitř. ,,Hezky se zabydli" usmál se, zamkl nás a odešel.
Ten jeden nadšenec seskočil z postele a usmál se. A ten další na mě čuměl ze spodní postele. ,,Hodně mladej, kolik ti je?" Zeptal se. ,,25" ,,Pěkný. A co jsi udělal? Slyšel jsem celý život? Někoho jsi zabil?" Zvědavě se zeptal a hrozně divně si mě prohlížel. O krok jsem od něj odstoupil. ,,To tě nemusí zajímat" zamumlal jsem. ,,Je ti jasný, že se to stejně dozvím? Ze strážných dostaneš všechno, co se týče nás vězňů" ,,Tak si to zjisti od strážnýho a mě nech. Jaká je moje postel?" ,,Ta nahoře. Bejt tebou moc si tady nevyskakuju mladej. To nikdy nedopadá dobře" mrkl.
Hodil jsem si prostěradlo s peřinou a polštářem nahoru a podíval jsem se na svého dalšího spolubydlícího, který měl bibli a četl si v ní. No s tím si možná budu rozumět víc než s tamtím bláznem, který na mě furt čumí jak na kus masa.
Připravil jsem si postel a vlezl si nahoru. Spojil jsem si ruce za hlavu a díval se na špinavý strop. Poslouchal jsem křik, smích a bouchání věznů do cel. A když jsem si vlastně uvědomil celou tu situaci tak mě začaly štípat slzy v očích.
A takový teď bude můj zbytek života.
Roseline Martinez
20.6.2020
,,Tak Rose, tady je tvoje kancelář. Není moc velká, ale myslím, že dostačující" ,,Je dokonalá" usmála jsem se. ,,Jsem ráda, že jsi z téhle práce takhle nadšená" zasmála se moje nová šéfová. ,,Byl to můj sen dělat advokáta" řekla jsem. ,,Takhle nadšené nové mladé jedince tu potřebujeme" usmála se.
,,Tak se tu nějak zabydli a pak v 9:00 máme první schůzku tak přijď do zasedačky"
********
,,Ahoj, co tu všichni děláte?" Zeptala jsem se překvapeně když jsem přišla k sobě do bytu a viděla tu moje rodiče a mého přítele. ,,Jdeme s tebou oslavit první den v nové práci" usmál se Cameron a hned mi dal pusu.
,,Sice z té práce nejsme úplně nadšení, ale už ti to asi nedokážeme vymluvit" zamumlala mamka a já protočila očima. ,,Vím, co si o mé práci myslíte, ale rozhodně mi to těmihle kecy nezkazíte"
,,Tobě nevadí, že budeš někdy obhajovat nějaký kriminálníky?" ,,To je účel té práce mami!" Vyhrkla jsem. ,,Výborně. Takže až dostaneš nějakého vraha tak ti půjde o to ho dostat na svobodu a bude ti úplně jedno, že to fakt udělal. Hlavně, aby jsi ho dostala ven. A on bude venku dál vraždit" zamračila se.
,,Takhle to nemůžeš brát" zavrčela jsem. ,,A jak to máme teda brát Roseline?" zvedla obočí. ,,Tak že každý člověk má právo na obhajobu a na spravedlnost. Je to prostě moje práce a budu ji dělat a je mi úplně jedno, že se nikomu z vás nelíbí. Já, mami, nebudu žádná modelka, jak sis furt přála" ,,Ale ty jsi tak nádherná rodiče, lidi tě musí vidět" povzdechla si. ,,Znova se o tomhle bavit nebudu. Přišli jste prej se mnou slavit tak pojďte slavit nebo jděte pryč"
*******
,,Víš, jsem docela na straně tvých rodičů" povzdechl si Cameron když jsem si k němu lehla do postele. ,,Na jaké straně? Jako s tou mojí prací?" ,,Jo" kývl. ,,A víš, že mě to vůbec nezajímá Camerone? Tuhle práci jsem chtěla vždy dělat, celé roky jsem studovala právnickou školu, co jste čekali, že teda budu? Ty jsi vždy chtěl být podnikatel a jsi podnikatel. Já vždy chtěla být právnička a jsem právnička" řekla jsem naštvaně.
,,Nelíbí se mi to hlavně z toho důvodu až fakt budeš obhajovat třeba nějakého vraha a budeš se snažit ho dostat na svobodu i když by tam neměl být" řekl a já si povzdechla a zaklonila hlavu. ,,To je prostě účel té práce a já s tím nic neudělám Came" ,,Fajn" zamumlal.
,,Tak už nebudeme probírat práci jo? Rád bych dělal něco jiného" usmál se a naklonil se ke mně. ,,To je mnohem lepší" taky jsem se usmála a políbila ho.
24.9.2020
,,Tak jak si tady zatím zvykáš? Už tu jsi dva měsíce, skončila ti zkušební doba, tak se jdu zeptat na to, jak se máš?" Přišla mi do kanceláře šéfka zrovna když jsem na internetu měla otevřený jeden článek. ,,Je to tu fajn. Nějaký kolegové jsou hodně ambiciózní, co se případů týče" ,,Ano, jsou tu nějaký jedinci hodně soutěživý, ale to trochu k téhle práci patří být ambiciózní' usmála se a já přikývla.
,,Můžu se na něco zeptat?" ,,Ano, určitě" kývla. ,,Víš o tom případu s tím klukem, co prej ubodal svoje bývalé pěstouny?" ,,Ano, vím o tom" ,,A co si o tom myslíš? Viděla jsem ty videa ze soudu a zdálo se mi jako kdyby ten jeho právník za něj vůbec nebojoval. Vůbec nepodával žádné důkazy, žádného svědka, který by mohl pomoct, si nepředvolal. A když řekli jeho trest tak ani toho kluka nijak neutišoval, jen tam seděl s neutrálním obličejem"
,,Je to státní zástupce, státní obhájce. To znamená, že mu tohohle klienta přidělili, protože ten kluk neměl peníze na to si zaplatit pořádného právníka. A státní zástupci jsou známý tím, že se moc v ničem nesnaží. Oni dostávají plat od státu takže jim je vlastně jedno jestli případ vyhrají nebo prohrají. A hlavně, co jsem tak četla tak ten kluk neměl moc šanci. Našli ho na místě činu, otisky na vražedné zbrani a už i předtím měl nějaké menší přestupky v rejstříku takže z něj prostě udělali vraha a v tom ten soud a porota jeli a dali mu doživotí"
,,Ale i tak je to advokát a jeho prací je obhajovat klienty, které dostane. Štve mě to. Třeba je ten kluk vrah a třeba taky není. A on nedostal žádnou šanci na to se obhájit" řekla jsem naštvaně. ,,Chápu tvou frustraci. Popravdě zrovna tenhle advokát je s prominutím úplná svině" povzdechla si. ,,Ty ho znáš?" ,,Bohužel už jsem s ním měla co dočinění" protočila očima a posadila se naproti mě ke stolu.
,,Dvakrát byl proti mě při soudu když zastupoval stát a lid. A je to tak neskutečně arogantní člověk a i hrozně nespravedlivý člověk. Nejradši by dostával na starost jen lidi u kterých je jasný, že nic neudělali. Protože si myslí, že lidi, kteří mají spojitost s tím činem tak to prostě udělali a patří za mříže." ,,Ale takhle se správný advokát chovat nemá" ,,Nemá, ale je to státní zástupce. Zastupuje hlavně lid takže stojí vždy proti právníkům jako jsme my. A nebo někdy občas dostane na starost lidi, kteří nemají peníze na nás. A on zrovna dostal tohohle kluka a rozhodl se mu nepomoct. Nevím jestli to udělal nebo ne, ale bohužel byl na místě činu, na vražedné zbrani byly jeho otisky a měl další záznamy v rejstříku. Neměl šanci bohužel" pokrčila rameny a já kývla.
,,Za dva roky má možnost zase případ otevřít že?" ,,To má, ale to si musí sehnat už sám nějakého právníka a zaplatit si ho. A když neměl peníze teď tak je nebude mít ani za dva roky strávené ve vězení. Jak to, že tě tenhle případ takhle zaujal?" ,,Nezaujal, jen je to takové smutné. Určitě kdyby dostal možnost se nějak vyjádřit tak by třeba porotu přesvědčil. Hrozně rychle mu dali trest a hotovo. A možná taky se maličko nudím a sleduji všemožné případy, které se dějou" uchechtla jsem se.
,,Chápu, ale zkus vydržet Rose. Zatím teď dostáváš malinké přestupky, ale jsi tu teprve dva měsíce a zatím se všechno učíš. Až nastane pravý čas tak dostaneš velký případ, slibuju ano?" ,,Já vím a děkuji. Počkám si, jsem trpělivá" usmála jsem se a ona se taky usmála a zvedla se.
Šla ke dveřím a pak se na mě ještě otočila. ,,Možná dostaneš nějaký větší případ když budeš ambiciózní jako ostatní starší lidi tady. Všichni právníci tady jsou jako žraloci bojující o svoji kořist. Buď žralok Rose" mrkla a odešla pryč.
Fajn. Budu žralok. Chci totiž konečně dostat nějaký velký případ a ukázat, že jsem dobrý právník a že sem patřím.
Ahoooj!!❤️ tak vítejte u mého nového příběhu!!❤️ jsem z něho nadšená, protože jsem už hrozně dlouho tohle chtěla psát. Ale taky jsem i nervózní, protože se bojím, aby mi to šlo psát a dávalo to aspoň trochu smysl.🙏🏻
V právnickém oboru se vůbec nepohybuji a nerozumím tomu jakože vůbec. Takže hodně věcí budu psát buď když si něco načtu nebo z nějakých filmů a seriálů. A nějaké věci si prostě budu vymýšlet tak vás upozorňuji předem a fakt bych byla nerada kdyby jste mi psali, že píšu úplné blbosti. Furt je tohle amatérská stránka a hodně lidí si vymýšlí, aby z toho mohl být dobrý příběh. Tak snad to chápete🙏🏻❤️
První část neboli prolog nám zatím toho nic neřekl, ale v příští části už nám to všechno začne a vrhneme se na další můj příběh. Tak snad se těšíte stejně jako já❤️
Budu moc ráda za vaše názory a komentáře. A snad tu zůstanete i nadále. Další část dám ven podle toho, jak se vám to bude líbit a jestli budete mít vůbec zájem, abych tohle psala.
Tak se mějte krásně a krásnou první adventní neděli přeji!!✨ papa.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro