Roseline

,,Tak 6 desek, 6 nových případů. Už jsem je sama nějak mezi vás rozdělila, ale samozřejmě pokud se na to nebudete sami cítit tak hned mi řekněte a vyberu někoho jiného. Ale všichni jste tady úžasný advokáti a hlavně šikovní takže zvládnete všechno" řekla s úsměvem šéfová.

No, jestli jsem šikovná advokátka to nevím když jsem ještě neměla žádný velký případ. Samozřejmě případů mám hodně, ale jsou to takové ty malé přestupky. Chtěla bych řešit něco velkého a těžkého.

Šéfová začala mluvit o každém případu jednotlivě a ke konci vždy řekla jméno nějakého advokáta. Když ji zbyly poslední desky tak jsem si potichu povzdychla, protože jsem věděla, že zase nedostanu nic jako vždy. Nejsem dostatečně dobrá? Nevěří mi?

,,Tak a poslední případ..." dlouze se na mě podívala a já zvedla obočí. ,,Případ Justin Bieber, vražda svých pěstounských rodičů. Byl zavřený před dvěmi lety" řekla. Jo, ten případ byl v tu dobu hodně známý a sledovaný. Taky jsem si o něm furt něco četla. To už je to dva roky?

,,Je možnost případ znovu otevřít pokud budou nalezeny nějaké nové důkazy. Jeho sestra asi před týdnem za mnou přišla s penězi, že by si přála, aby ho někdo z nás odtamtud dostal, protože je přesvědčena, že nikoho nezabil. To my samozřejmě nepotřebujeme vědět pravdu jestli to fakt udělal nebo ne. Naší prací je získat důkazy o jeho nevinně a dostat ho ven. Takže by se měly sehnat důkazy, přednést je před soudcem a pak by bylo na něm jestli by se případ znovu otevřel a znovu prošetřoval a posuzoval"

Podívala jsem se na moje dva kolegy, kteří hned zvedali ruce. ,,Prosím Beatrice, tenhle případ je úplně pro mě dělanej" řekl jeden. ,,Já bych tenhle případ hodně brala takže se určitě nabízím" řekla s úsměvem jedna holka, která si hraje na hrozně milou, ale pak každého pomlouvá. Nemám ji vůbec ráda.

,,Na začátku schůze jsem říkala, že už jsem případy sama rozdělila. Dnes tu nesoutěžíme" ,,Ano, já vím, ale..." ,,Žádné ale Lily. Tenhle případ chci dát Roseline jestli se teda na to cítí" řekla a já vykulila oči a překvapeně na ní koukala. Cítila jsem pohledy všech mých kolegů. Hodně z nich mě propalovalo pohledem.

,,J-já?" Vydechla jsem. ,,Ano, bereš to a nebo ho předáš někomu jinému?"

Teď nebo už nikdy. Máš jedinečnou šanci, nepromarni ji.

,,Ano, beru to" řekla jsem a ona se usmála a podala mi desky. ,,Tak to je pro dnešek všechno, děkuji za pozornost. Kdyby cokoliv jsem v kanceláři." řekla s úsměvem a odešla pryč.

,,Roseline, nemyslím si, že tenhle případ se k tobě hodí" řekla hned Lily. ,,Proč by neměl?" ,,Je ti 26. Nemáš žádné zkušenosti. Chudák kluk nemá žádné šance" ušklíbla se. ,,Lily, já si věřím a tenhle případ zvládnu. Ty nemáš šanci se k tomuhle případu dostat takže nic ani nezkoušej" mrkla jsem na ní a zvedla se. ,,Co si to dovoluješ?" Vyhrkla. ,,Mluvím na tebe stejně jako ty na mě" pokrčila jsem rameny a šla jsem k sobě.

Chtěla jsem si sednout ke stolu, ale znovu jsem se otočila a šla k Beatrice do kanceláře. Zaklepala jsem a čekala na pozvání. ,,Rose, copak? Pojď promluvíme si rovnou o tom případu" ukázala na židli.

,,Beatrice, já... děkuji za tu možnost, ale věříš mi?" ,,Věříš ty sama sobě?" ,,No já, ano, snažím se" ,,Já ti věřím. Rose, jsi u nás už dva roky a jsi skvělá. Je čas, aby jsi dostala něco takhle velkého. Jsi sebevědomá, cílevědomá a zasloužíš si dostat šanci. Tak neváhej a ber to a předveď své schopnosti advokáta" usmála se a já se taky usmála a potichu ji poděkovala.

,,Ta jeho sestra, jmenuje se počkej..." začala se dívat všude možně po svých papírkách na stole. ,,Jo tady... Jazmyn Bieber Harper. Tady je její kontakt. Říkala jsem ji, že až najdu na tento případ dobrého advokáta tak, že ji zavoláš a sama si s ní domluvíš schůzku. Prej ti chce říct její příběh a toho bráchy, aby tě nějak uvedla do celkové situace." ,,Dobře, tak já ji zavolám" přikývla jsem.

,,Fajn a kdyby cokoliv s čímkoliv by jsi potřebovala pomoct tak jsem tady ano?" ,,Ano, moc děkuji" usmála jsem se a odešla jsem zpět k sobě.

Sedla jsem si ke stolu a rovnou vytočila to číslo. ,,Jazmyn Harper, prosím?" ,,Dobrý den, tady advokátní kancelář Blues and Black. Volám kvůli případu vašeho bratra. Dostala jsem na vás kontakt od mé šéfové s kterou jste mluvila"

,,Panebože... ano, ano. Vy budete advokátka mého bratra?" ,,Ano, beru si to na starost" ,,To je úžasné, já... možná bude mít šanci" ,,Paní Harper, nebudeme předbíhat ano? Já chápu, že máte radost, ale bude to dlouhý proces a nemá ještě cenu se radovat" ,,Ano, já vím, vím a omlouvám se. Jen jsem z toho úplně mimo a chtěla bych, aby dostal šanci" ,,Se mnou šanci určitě dostane" ,,Super" vydechla a vzlykla.

,,Prý jste chtěla schůzku se mnou tak volám, kdy se vám to hodí?" ,,Ano, já vlastně můžu kdykoliv teď. Jsem na mateřské takže pokud vám nebude vadit, že bych přišla s kočárkem tak dorazím kdykoliv" ,,Vůbec ne. Tak jestli říkáte kdykoliv... teď mám každý den nějaké menší soudy, ale..." zadívala jsem se do kalendáře.

,,V pátek v 10 dopoledne. Šlo by to?" ,,Ano, určitě. Takže na konci týdne, dobře. Počítám s tím" ,,Super, tak já si to píšu a budu se na vás těšit. Až přijdete do kanceláře tak u recepce řekněte, že jdete za Roseline Martinez a recepční vás za mnou pošle" ,,Dobře, děkuji moc paní Martinez" ,,Ještě mi nemusíte děkovat. Mějte se a uvidíme se v pátek" ,,Ano, na shledanou" vydechla a típla to.

Položila jsem telefon a otevřela tu složku s jménem Justin Bieber. Zatím tu toho moc nebylo. Jen jeho policejní snímek a pár informací. Na mně je teď zjistit a dohledat všechno. Poslechnu si příběh jeho sestry, zajdu na policejní stanici a tam poprosím o všechny jeho záznamy z případu a pak půjdu za samotným vězněm. Teď ještě, aby vůbec on chtěl bojovat a aby mě vůbec přijal.

Justin

,,Tady máte poštu pánové" hodil nám strážný dopisy do cely. Paul se zvedl a začal je sbírat. ,,No jasně, Bieber jich má zase nejvíc" uchechtl se a hodil mi moje dopisy na postel. ,,Až tu Bieber bude přes 20 let jako já tak si na něj taky už nikdo nevzpomene" zamumlal můj další spoluvězeň, který má postel pode mnou.

Začal jsem se dopisy prohrabovat a furt to nechápal jako vždy. Proč mi furt píšou nějaké holky? Proč mě obdivují? Proč jsou ze mě úplně mimo? Proč mi hromada jich nabízí ať si je vezmu? Jsou úplně ujetý, totálně.

Chtěl jsem to všechno zase vyhodit, ale zasekl jsem se na jednom dopisu nebo spíše na jeho odesílateli.

Jazmyn Bieber Harper.

Jazmyn Bieber je moje sestra. A příjmení Harper má, protože si asi vzala Davida, s kterým chodila už v době když jsem byl na svobodě. Je to opravdu ona? Ale určitě jo, to by byla velká shoda jmen.

Otevřel jsem obálku a rozevřel papír.

Ahoj Justine...

Povzdechl jsem si a zaklonil hlavu. Ach jo. Říkal jsem ji ať už mi nepíše, prosil jsem jí o to. Nechci, aby furt na mě myslela a doufala, že se někdy zase uvidíme. Naposledy jsem ji napsal dopis před rokem s tím ať už mi nepíše a ať mě vyškrtne z jejího života, protože já v jejím životě už nikdy nebudu. Nechci, aby se zbytečně trápila. Ale očividně to pomohlo jen rok a už zase píše.

Zhluboka jsem se nadechl a začal číst.

Ahoj Justine, to jsem já Jazzy.
Vím, že jsi nechtěl, abych ti psala. Prosil jsi mě ať tě vyškrtnu ze života, ale nejde to. Snažila jsem se, opravdu, ale nejde to. Jsi můj bratr, moje dvojče a já na tebe furt myslím.
Věřím, že ten zločin, za který jsi zavřený jsi neudělal a jsi tam neprávem. Nebo aspoň v to doufám. Protože já tě znám celý můj život. Prošli jsme si takovými sračkami, ale ty jsi byl vždy ten nejlepší a nejhodnější bratr. Nevěřím, že by jsi udělal tak hroznou věc a někoho zabil. A ještě lidi, které jsi měl rád.
Ve vězení jsi už dva roky a teď máš možnost zase zabojovat o svoji svobodu tak toho prosím využij. Zašla jsem do jedné advokátní kanceláře a zaplatila jsem ti advokáta a někdo se tě ujme a bude tě zastupovat. Vím, co si teď myslíš. Nemá to cenu a nechci znova chodit na soudy. ALE TY MUSÍŠ JUSTINE! Vím, že jsi to neudělal a já tě chci zpátky ve svém životě.
Příští týden máte ve vězení návštěvy a já přijdu. Tak prosím moji návštěvu přijmi a ne, že mi přijdou říct, že mě nechceš vidět. Nedělej mi to prosím. Já tě chci vidět a říct ti tolik novinek.
Posílám fotku nás dvou, aby jsi mě měl furt na očích.
Tvoje Jazzy

Vyndal jsem malou fotku z obálky a cítil slzy v očích. Tahle fotka byla pořízená asi měsíc před tím než se to všechno posralo. Chybí mi moje sestra. Moje malá sestra. Ona je vlastně starší. Narodila se o čtyři minuty dříve než já, ale beru ji jako malou sestru. Vždy jsem se o ní staral a udělal bych pro ni cokoliv.

,,Biebere! Ty brečíš?!" Vyhrkl se smíchem Arjay, který ležel na horní posteli naproti mně a hrál si tam s kartami. ,,Nech mě bejt, nebrečím" zamumlal jsem. ,,Já to vidím! Co ti tam nějaká tvoje fanynka píše? Chce si tě tady v našem vězeňském kostele vzít? A tebe to rozplakalo?" Zasmál se. ,,Jdi do prdele Arjayi" zavrčel jsem a lehl si na bok čelem ke zdi. ,,Příjemnej jako vždy" uchechtl se.

Znovu jsem se podíval na tu fotku a pokroutil hlavou. Jak mi sakra mohla zaplatit advokáta? Kde na to vzala peníze? Zbláznila se?

Bože a chci do toho vůbec jít? Chci zase chodit na soudy a nechat se ponižovat? Chci znovu slyšet svůj verdikt, že tady budu prostě doživotí?

Ahooooj!❤️ nová část je zde!❤️ slibovala jsem, že ji vydám dříve, ale nějak jsem nestíhala😄 ale teď je tady a snad se vám líbila❤️

Trochu spadla aktivita😔 na prologu jsem měla více votes a i komentářů tak nevím jestli se minulá část všem ukázala (měla jsem s tím totiž problémy) a nebo se první část už nelíbila tolik jako prolog🤷🏻‍♀️ každopádně budu ráda za všechny názory!! Tohle je fakt těžké téma a ráda si přečtu vaše rady❤️

Tak tedy doufám, že část se líbila a budete příběh dál číst🙏🏻

V části se nám stala jedna důležitá věc! Roseline získala případ Justina😮 kdy se s ním asi poprvé uvidí?😄

Budu moc ráda za všechny názory a komentáře a mějte se krásně!!❤️❤️