Roseline

Dojela jsem do své práce a šla rovnou do své kanceláře, kde jsem na stole měla docela tlustou složku a na ní byl položený mobil Biebera. Paráda.

Všechno jsem si hodila do kabelky a chtěla jsem jít zase pryč, ale ještě jsem se musela zastavit u Sama. ,,Moc děkuji Same" nakoukla jsem k němu do kanceláře.

,,Nemáš zač, je to moje práce. Každopádně, máš tam i datumy různých doktorských a těhotenských prohlídek" ,,Fakt? A to jsi jak zjistil?" ,,Když zjistím, kam docházela tak je to lehký. Do doktorského systému není těžký se dostat. A tahle chodila často k různým doktorům až mi to bylo divný tak proto jsem to dohledal" uchechtl.

,,Ty jsi dokonalej. Ty by jsi měl z nás všech dostávat největší plat, protože bez tebe bychom my všichni tady byli v háji" uchechtla jsem se a objala ho. ,,Ale nepřeháněj, nějak by jste to dali" zasmál se. ,,Ty dokážeš zjistit všechno takže ne, bez tebe bychom to nedali" mrkla jsem a pak jsem se s ním rozloučila a šla jsem pryč.

Při cestě jsem zavolala Belle a musela jsem jí odmítnout, protože ke mně večer chtěla přijít. Ale já se musím soustředit na tu složku a ten mobil. Musím najít něco důležitého s čím přijdu před soudce.

A zítra budu muset jít znova za Bieberem. Došlo mi, že jsem na něj neměla takhle vyjet. Chudák se dnes probudil, je tam pobodaný a já mu začnu vyhrožovat. Ale hrozně mě vytočil. Řekla jsem mu o tom mobilu a on se hned zase stáhl a nic mi neřekl. Když mi nebude nic říkat tak já nebudu nic vědět a nebudu mít žádné důkazy. A já se bojím, že když soudci neukážu nějaké dobré důkazy o jeho nevinně nebo aspoň nepřijdu s nějakou mojí teorií, kdo jiný to mohl udělat tak to smete ze stolu a žádné znovu otevření případu nebude.

Když jsem dojela domů tak jsem se v rychlosti najedla, vysprchovala jsem se a pak jsem se svalila na gauč a vzala si k sobě tu složku. Začnu nejdřív tou holkou a pak přejdu na mobil. Myslím si, že v té složce bych mohla něco zajímavého najít.

Ve složce toho byla hromada. Tyjo, Sam toho zjistil opravdu hodně.

Je o dva roky starší než Bieber a... no tak to je hustý. Ona byla ve stejném dětském domově? Ale samozřejmě odešla o dva roky dříve. Kde se s Bieberem poznali? Už tam nebo až později?

Pak tu také bylo, že už od toho, co byla puberťačka tak chodí k psychiatrovi. Ale proč? Proč furt dochází k psychiatrovi? Co ji je proboha?

Do dětského domova se dostala když ji bylo 7. Rodiče ji prý nechali na ulici. To je hrozný. Jak se takhle může vůbec nějaký rodič zachovat?

Také tu stálo, že měla velký problém s alkoholem ještě když byla v dětském domově. Ta holka rozhodně není v pořádku.

Pak tu teda byly ty termíny těch těhotenských prohlídek. První prohlídku s potvrzením těhotenství měla 14.6.2020. Ale to ještě byl Bieber na svobodě. Ta tragédie se stala až 24.8.2020.

14.6.2020 byla už ve druhém měsíci. To ale znamená, že teda Biebera fakt podváděla s tím Ryanem ještě když byl na svobodě. A nebo je tu druhá možnost a to je... ne, jen to ne. Přece ta malá nemůže být Biebera.

Podívala jsem se na druhou stranu a tam bylo napsané, že Amelia porodila 4.1.2022. Takže ji je rok a půl.

Panebože, tady je fakt možnost, že je to jeho dcera. Protože to jak se Ryan k té malé choval mi přišlo divný. Jako kdyby k ní neměl tu pravou otcovskou lásku.

Natáhla jsem se pro ten mobil a odemkla ho jen přejetím po obrazovce. Jen tak ze zvědavosti jsem otevřela Instagram a najela na jeho profil. Měl tam pár fotek. Asi tři selfie a dvě fotky, kde byl on celý. Usmíval se tam a vypadal šťastně. Na jedné fotce byl jen v plavkách. Přistihla jsem se, jak jsem si tu fotku zvětšila a podívala se na jeho hruď. Tolik tetování a tak hezké tělo. Ježíš, Roseline!

Pak tam měl dvě fotky s Jazzy a dvě fotky zrovna s tou Amelií. Ale když jsem chtěla na ní kliknout tak se mi její profil neukázal. Tak jsem zkusila si její profil vyhledat, ale nic mi to neukázalo. Já na svém instagramu jsem ji normálně vyhledala. To znamená, že si ho zablokovala. Ale proč? A kdy? Když se dostal do vězení?

Instagram jsem vypnula a najela na zprávy. Měl jich tam hodně, ale já teď hned otevřela ty s Amelií.

Bylo jich tam fakt hrozně moc, ale já začala číst až v době tak měsíc před tou tragédií.

21.7.2020

Od Amy: není mi dobře, dnes tu večeři vynecháme.

Pro Amy: jak ti není dobře? Musíš zase k psychiatrovi?

Od Amy: tohle je něco jiného...

Pro Amy: a co jiného?

Od Amy: neřeš to Jayi, není to nic vážného. Uvidíme se zítra ano?

Pro Amy: okey, tak zítra. Miluju tě.

Od Amy: já tebe a moc❤️

25.7.2020

Pro Amy: kde jsi? Už pár dní jsme se neviděli.

Pro Amy: máš zase ty svoje stavy? Lásko, zavolej mi, napiš, cokoliv. Pomůžu ti.

Pro Amy: Amy prosím.

Od Amy: budeš se mnou navždy?

Pro Amy: zavolej prosím.

Od Amy: odpověz mi.

Pro Amy: budu s tebou navždy. Vždyť víš, že tě miluju.

5.8.2020

Od Amy: přestěhujeme se

Od Amy: někam daleko spolu.

Od Amy: jen my dva

Pro Amy: cože?

Od Amy: jen ty a já a budeme žít někde na odlehlém místě, kde nás nikdo nebude otravovat. A budeme se každý den milovat a budeme si užívat náš společný život.

Pro Amy: ach Amy, už zase?

Od Amy: ty už mě nemiluješ že? Nechceš se mnou být? Tohle mi nedělej Justine. Nemůžeš mě opustit. Bez tebe tenhle život nezvládnu.

Pro Amy: jedu za tebou.

15.8.2020

Pro Amy: jak se cítíš? Všechno v pohodě?

16.8.2020

Pro Amy: Amy zlato, zavolej

Pro Amy: vzala sis dnes prášky? Víš, že na to často zapomínáš.

21.8.2020

Od Amy: miluju tě neskutečně moc. Ale jestli ty už mě nemiluješ tak nevím co bych dělala, možná bych si něco udělala.

Od Amy: prosím, neopouštěj mě.

Pro Amy: jsem u Jazzy zlato. Vždyť víš, že bych tě nikdy neopustil.

Od Amy: máš radši Jazzy než mě?

Pro Amy: vat jen mě, nikoho jiného.

Pro Amy: tohle nebudeme řešit přes zprávy ano? Vydrž dvě hodinky, pak budu u tebe.

24.8.2020

Od Amy: dnes ti chci něco ukázat. Něco, co tajím už dlouho.

Pro Amy: dnes odpoledne pojedu k Diane a Bobovi.

Od Amy: ok, tak zítra. Miluju tě.

Pro Amy: já tebe.

A tohle byly poslední zprávy z toho dne, co se to stalo. Dobře, tyhle zprávy mi daly jen to, že ta holka rozhodně není psychicky v pohodě. Chová se jak blázen.

Vzala jsem si svůj mobil a zavolala Samovi. ,,Ano Rosie?" ,,Ahoj Same, promiň, že tě takhle večer otravuju. Volám kvůli té složce. Nenašel jsi nic o tom, co by té holce bylo? Myslím jako psychický problém. Chodila k psychiatrovi, ale s čím?" ,,Rosie, to je lékařské tajemství. To ví asi jen ti její nejbližší a psychiatr samozřejmě. To já jsem nikde nedohledal" ,,Jo, bylo mi to jasný, ale zkusila jsem to." Uchechtla jsem se.

,,A ještě něco by jsi potřebovala? Zítra bych k tomu rovnou sedl" ,,No, pokud by jsi mi našel nějaké podrobnější informace o té malé holčičce tak by to bylo super. Tady je jen kdy Amelia porodila, ale nic jiného o té malé tu není. Tak pokud by se ti podařilo něco najít" ,,Kolik ji je?" ,,Rok a půl" ,,No tak to dokážu najít jen rodný list" ,.Same to mi je jasný, že nedokážeš u mimina najít treba její úspěchy a navštěvované školy" zasmála jsem se a on se mnou. ,,Rodný list mi bude bohatě stačit. Ani nevím, jak se jmenuje"

,,Ale ještě jednou děkuji za tu složku, je tam toho plno." ,,Jasně, nemáš zač. Zítra se vrhnu na ten rodný list" ,,Díky moc. Tak se měj hezky" ,,Ty taky ahoj"

Mobil jsem pohodila vedle sebe a dál si ve složce četla. Našla jsem jméno toho psychiatra takže jsem si ho hned vyhledala a zítra mu zkusím zavolat a sjednat si nějakou schůzku. Zeptám se ho na Ameliu a uvidím jestli mi vůbec něco řekne. A když ne, tak to budu muset dostat z Biebera. Určitě věděl s čím bojuje. Z těch zpráv je to jasně vidět. Ptá se ji tam i na nějaké prášky.

Bohužel asi nebudu moct vyrukovat s tím, že to ona udělala, protože to samozřejmě nevím. Určitě je nějaká nemocná a nebude asi v pohodě, ale nevidím důvod toho proč by někoho zabíjela. I když ani u Biebera nevidím žádný důvod proč by zabíjel dva lidi, který měl prostě hodně rád. Nemůžu před soudce přijít s tím, že to udělala bývalka odsouzeného jen protože mi přijde divná. To by se mi pěkně vysmál.

Druhý den

Nastoupila jsem do auta, mobil si dala do držátka a hned vytočila číslo na Jazmyn. ,,Dobrý den, děje se něco?" ,,Ne nic se neděje, jen jsem vás chtěla o něco poprosit" řekla jsem a nastartovala. ,,Ano, o co?" ,,Máte nějaké fotky malého Justina? Fotky, kde mu je třeba tak rok a půl nebo klidně i trochu starší?" ,,No mám nějaké fotky, naši rodiče nás fotili hodně a ty fotky jsme dostali. Ale asi tam budeme převážně my spolu" ,,To mi vůbec nevadí, potřebuji hlavně fotky, kde je jemu nebo i vám obou dobře vidět do obličeje" ,,Dobře, budu hledat a pošlu vám to" ,,Děkuji"

Před spánkem jsem na to hodně myslela. Ta Amelie v těch zprávách zněla jako, že Biebera fakt hodně milovala a byla do něj úplný blázen takže mi moc nedává smysl proč by ho podváděla. A když otěhotněla ještě v době když byl Bieber venku tak je tu fakt možnost, že ta malinká Laura by mohla být jeho. A proto potřebuji nějaké fotky jeho v podobném věku a uvidím jestli tam bude nějaká podoba. No a jestli bude tak ani nevím, jak to budu řešit dál. Asi budu muset za Amelií a sama se ji na to zeptat.

,,Pojedete dnes za Justinem?" zeptala se. ,,Zrovna tam jedu" ,,A mohla bych vás o něco poprosit?" ,,Určitě" pousmála jsem se a zastavila na červené. ,,Podle doktorky bude Justin v nemocnici do neděle a to už jsou jen čtyři dny a pak bude mít klidový režim ve vězení. Ale tady v nemocnici je jediná šance, aby mohl vidět Stassie. Já chápu, že si ji chce pochovat a pohladit a nepůjde to když bude spoutaný. Ale je to jediná šance, pak už ji třeba nikdy neuvidí pokud se odtamtud nedostane. Zkusíte ho přesvědčit, aby se jen na ní podíval? Prosím?" ,,Zkusím to nějak zařídit ano?" ,,Děkuji, já bych přijela za ním odpoledne" ,,Dobře, dám vám vědět" ,,Děkuji, tak se zatím mějte" ,,Vy taky"

Když jsem dojela k nemocnici tak jsem šla rovnou do bufetu a vzala jsem tam 4 donuty a dvě kafe. Člověk by si řekl, že to asi nesu Bieberovi, ale ne. Tentokrát ne. Ten už měl určitě snídani, tomu přinesu kdyžtak něco jiného když bude chtít.

Došla jsem k jeho pokoji u kterého stáli dva strážní a povídali si. Měla jsem štěstí, že dnes tu byli dva, který podle mě nejsou tak hrozný. Už jsem měla čest jich poznat hodně, ale tihle by nemuseli být tak příšerní jako ti, co tu byli včera.

,,Dobrý den pánové" usmála jsem se na ně a každému podala balíček s dvěma donuty a kafe. ,,Dobrý den?" překvapeně se na mě podívali. ,,Co to má být?" ,,To je takový dárek ode mě. Ale asi to budete brát jako úplatek" uchechtla jsem se. ,,Úplatek na co?" ,,Víte, pan Bieber má sestru a ta sestra má už dítě, je to ještě malé miminko a Bieber ji ještě neviděl a je to jeho neteř, kterou by prostě rád poznal. Ale nechce, aby ji sestra nosila do vězení. A tady je jediná příležitost, kdy ji může poznat"

,,Tak ať ji přivede, to je nám asi jedno" ,,No to jo, ale to není všechno. Pan Bieber by si ji chtěl třeba pochovat nebo aspoň pohladit, ale to nepůjde když má obě ruce připoutané k posteli" ,,Aha už chápeme" oba kývli. ,,A teď už vám asi dochází proč jsem vám tohle koupila že? Chtěla jsem vás poprosit, aby jste mu ty pouta sundali jen na tu dobu, co tu bude ta jeho neteř. Klidně si stanovíme nějaký čas, kdy by jste mu to mohli sundat. A klidně v tom pokoji můžete být a hlídat ho. Ale on by se určitě o nic nepokusil, nechce si dělat žádné problémy" řekla jsem.

,,Fajn, maximálně 20 minut. Uvnitř nebudeme, ale jen těch 20 minut bude na volno" ,,To zní jako kdyby to byl nějaký pes" uchechtla jsem se. ,,Ale dobře, to je super. To bude stačit, aby si ji pochoval a měl u sebe. Moc děkuji" ,,To jen kvůli těm donutům" ,,Dobře, to si budu pamatovat až budu zase něco potřebovat" zasmála jsem se a vešla jsem se zaklepáním do jeho pokoje.

Bieber se díval na televizi a když viděl, že jsem vstoupila tak nadzvedl obočí, ale pak se zase dál díval. ,,Dobrý den" vydechla jsem. ,,Dobrý" zamumlal. ,,Jak se máte?" zeptala jsem se. ,,Bolí mě ty rány, ale jinak v pohodě" ,,Řekl jste si o prášky na bolest?" ,,Samozřejmě, že jsem si řekl" řekl nabručeně.

,,Chtěla jsem se vám omluvit za včerejšek. Jak jsem na vás vyjela. Nebylo to profesionální chování vám takhle vyhrožovat. Jen už jsem z vás trochu zoufalá" řekla jsem a povzdechla si. ,,Já se občas jak debil chovám, ale vyslechl jsem si toho od vás docela dost" uchechtl se. ,,Moc se omlouvám, ztratila jsem nervy. Rozhodně s vámi nechci skončit. Jen bych si přála, aby jste se mnou už konečně mluvil a zkusil mi nic netajit. Byli jsme spolu v pohodě a pak jsem jen začala o tom vašem mobilu a zase jste se hned stáhl a já ztratila nervy. Tak se fakt omlouvám"

,,Jo v pohodě já... zkusím nebýt takový debil" řekl a uchechtl se a já musela taky. ,,Dnes s vámi nechci mluvit o ničem ohledně případu. Chtěla bych najet na nějakou jinou vlnu mezi námi. Jestli zajímá něco vás tak se ptejte. Chtěla bych, aby jsme spolu komunikovali o čemkoliv. Jestli soudce schválí obnovení případu tak spolu budeme jezdit po různých soudech, budeme spolu trávit fakt hodně času takže bych vás i třeba ráda poznala jinak" ,,Jak to myslíte jinak?" ,,Zatím jste mi neřekl nic hezkého z vašeho dětství. Něco určitě musí být. A vlastně ani vy mě neznáte tak jestli se chcete na cokoliv zeptat tak se ptejte"

,,Aha dobře" kývl. ,,Než začneme tak bych vám chtěla říct něco, co by vás mohlo hodně potěšit" ,,A co?" ,,Zařídila jsem u strážných, aby vám na 20 minut sundali pouta a vy si můžete pochovat vaši neteř" ,,Cože?" vyhrkl. ,,Ano, ještě to samozřejmě musím zavolat Jazzy, ale chce přijet odpoledne, takže může rovnou vzít i malou" ,,Počkat jako fakt?" ,,Ano, zařídila jsem to u nich. Takže budete mít 20 minut na to ji pořádně poznat, pochovat, popusinkovat" uchechtla jsem se. ,,Wow vy jste... jste úžasná" usmál se. ,,Ale prosím vás, po mém včerejším výstupu asi moc úžasná nejsem" ,,Za to jste se omluvila a máte právo někdy prostě vyjet. Ale tohle jste nemusela zařizovat a i tak jste to sama od sebe udělala. Moc děkuji, to je fakt skvělý" řekl šťastně.

,,Zavolám Jazzy ano?" ,,Ano, určitě. Ježíš, já se tak těším" řekl s úsměvem a já se taky usmála. To je snad poprvé, co vidím jeho velký upřímný úsměv. Má fakt hezký úsměv.

Celou dobu, co jsem volala Jazzy a poslouchala, jak je hrozně šťastná tak se na mě Bieber díval a pozoroval mě. Cítila jsem se z toho hodně nesvá.

,,Jazzy tu bude asi za hodinu. Manžel pak malou vyzvedne a ona zůstane tu s vámi déle " řekla jsem. ,,Tak super, to bude úžasný. Já mám neteř, chápete to?" Uchechtl se. ,,No chápu. Vaše sestra má dítě s jejím mužem a tak vznikla vaše neteř" ušklíbla jsem se. ,,Hahaha" protočil očima.

,,Spíš to myslím tak, že... prostě jsem tomu vztahu Jazzy a Davida nevěřil" ,,Proč ne?" ,,Už jste Davida viděla?" ,,Ještě ne" ,,Tak to pak možná pochopíte sama. Mně se prostě nelíbil a přišlo mi, že se k sobě vůbec nehodí. On je... vlastně zkuste si jeho jméno vyhledat na googlu. David Harper" řekl a já si vzala mobil a vyhledala si ho.

,,Oh aha... takže on je ředitel architektonických firem?" ,,Ještě když jsem byl na svobodě tak se stal ředitelem těch firem tady v LA. Ale v Kanadě jeho rodiče toho mají extrémně moc. Vlastní různé firmy a všechno možné. Když ho Jazzy poznala tak David byl ten typický kluk, který každý týden dostával penízky od rodičů i když už si sám vydělával"

,,Neříkám, že je David nějaký debil, ke mně se vždy choval dobře a mile. Ale nečekal jsem, že jim to vydrží. Jazzy se taky s ním i trochu ale změnila." povzdechl si. ,,Jak?" ,,Já Jazzy miluju, je to moje sestra a je úžasná, ale hrozně si zvykla na ty jeho peníze. Nevím jestli teď ty dva roky, co jsem byl zavřenej tak vůbec nějak pracovala, ale když jsem byl ještě na svobodě a oni už spolu byli nějak tři roky tak ona nepracovala. Chvíli chodila na nějaké brigády do restaurace, ale David ji furt dává nějaký peníze a má jeho kartu takže... nechci o ní říkat, že je zlatokopka, to ne. Ale fakt hodně využívá toho, že má od něj peníze. Nežije prostě jako člověk, který musí pracovat, aby si vydělal na jídlo a na bydlení. Žije si prostě jako extra bohatá manželka."

,,A já ji to vlastně i přeju, že se má dobře, ale častokrát dávala přednost jemu než mně. Já měl jednou tak hrozný období, že jsem se více spoléhal na svého trenéra basketu než na ní" ,,To mi ten váš trenér a kamarád říkal" ,,Teď mi zaplatila vás, aby jste mě dostala ven, ale bez Davida by na to neměla. Vlastně se divím, že ji na tohle David dal peníze" ,,Proč?" ,,Divím se, že mě jejich rodina nezavrhla. Jsou to bohatí lidi a aby měli v rodině vraha, to bych se divil kdyby jim to nevadilo. Bůh ví jestli David ví na co Jazzy ty peníze použila" pokrčil rameny.

,,Ale vypadá to, že Jazzy je s ním šťastná" ,,To asi jo a já jsem rád, jen se změnila, to je vše" zamumlal a já kývla. ,,No... váš trenér nebo ten kamarád mi říkal, že jste miloval basket" ,,Hmm ano... já celkově miluju všechny sporty a rád jsem sportoval. I ve vězení když mám možnost tak běhám po té dráze, co je na dvoře a nebo posiluju. Ale basket to je, chtěl jsem se tomu hrozně věnovat. Ale na vejšku jsem se nedostal a pak to šlo už z kopce. A pak když jsem trénoval ty malé kluky tak to bylo fakt super" usmál se.

,,No tak to já jsem na sporty docela levá" uchechtla jsem se. ,,Fakt? Vždyť máte nádhernou postavu, pochybuju, že by jste vůbec necvičila" ,,Ou, mám nádhernou postavu?" zasmála jsem se. ,,Pardon já... to jsem nechtěl říct, ježíš to je trapný" zamumlal. ,,Náhodou děkuji za pochvalu" pousmála jsem se. ,,Já chodím do fitka docela často. Nebo se snažím aspoň třikrát týdně tam být i když to někdy taky nevyjde. Takže cvičení ve fitku mám moc ráda. Ale jakékoliv sporty třeba s míčem tak to je hrůza, jsem na to hrozně levá"

,,Třeba když se dostanu ven tak vás naučím basket" ,,Tak jo, platí" pousmála jsem se. ,,No vidíte a teď si sám dávám falešnou naději" uchechtl se a sklonil hlavu. ,,Někdy je dobré doufat" řekla jsem a on kývl.

,,No nic a co teda mimo práce a fitka děláte? Co vás baví?" ,,No já jsem většinu času v práci a pak když nejsem tak jdu do fitka a pak jdu domů a tam zase pracuju" uchechtla jsem se. ,,Vy jste takováhle workoholička?" ,,Spíš se snažím dostat na dobré místo, abych byla uznávaná právnička. Ono je hodně právníků, ale nesnaží se o to dostat daleko. Já bych prostě jednou chtěla být i jménem známá advokátka, která by brala velký případy"

,,Ale musíte myslet i na svůj volný čas" ,,To musím, ale moc mi to nejde. Právě proto jsem i do toho vašeho případu tak zapálená a proto jsem občas i tak nepříjemná a otravná. Protože pokud by se stalo to, čeho se oba bojíme..." ,,Pokud bych zůstal na doživotí ve vězení" zamumlal a já kývla. ,,Jo přesně. Tak já bych tím taky ztratila možnost se dostat někam výš. Každý velký vyhraný případ mě dostane dál. A každý velký prohraný případ mě dostane tak akorát na dno. A vy jste můj první velký případ a proto jsem do toho takhle zapálená a fakt se snažím" ,,Chápu" kývl.

*********

,,To nemyslíte vážně? Co je tak těžkého chytit míč?" zasmál se. ,,Já nevím. Možná proto mě matka furt tahala na modeling, protože věděla, že na molu míč určitě chytat nebudu" řekla jsem se smíchem. ,,Takže jste se dostala do nemocnice?" uchechtl se. ,,Jo, měla jsem lehký otřes mozku" pokrčila jsem rameny a on se začal smát.

,,Pardon, já se musím smát. Vy jste prostě viděla, že ten kluk na vás tím míčem míří a i tak jste nebyla schopná to chytit a schytala jste to do hlavy" řekl se smíchem. ,,Hodně štěstí s tím až mě budete učit basket" uchechtla jsem se a pokroutila hlavou.

Najednou někdo zaklepal a dovnitř vešla Jazzy s kočárkem. ,,Dobrý den, ahoj, čemu se tu smějete?" usmála se a já se postavila. ,,Ahoj Jazzy" usmál se Justin. ,,Vyprávěla jsem vašemu bratrovi, jak jsem dostala míčem do hlavy a skončila jsem v nemocnici. Nejsem vůbec dobrá v míčových sportech" uchechtla jsem se. ,,To jsme dvě, ale brácha ten je zase v tom perfektní"

Jsem tak ráda, že jsem se s ním takhle nasmála a zase trochu víc jsme se poznali. Seděli jsme tu spolu asi tu hodinu a já mu vyprávěla, co měla se mnou v plánu moje matka a pak moje vtipné zážitky ze střední a jsem fakt ráda, že jsem ho dokázala rozesmát.

,,Nesu Stassie, je zrovna vzhůru" usmála se Jazzy. ,,Tak paráda, je super, že jste nám tohle zařídila" řekl s úsměvem. ,,Samozřejmě" kývla jsem a pak jsem šla za strážným, aby mu sundal ty pouta, což naštěstí podle domluvy fakt udělal bez keců.

,,Tak Justine, tohle je Stassie, tvoje neteř" vyndala ji z kočárku a pomalu mu ji podala. ,,Panebože" vydechl a hned jsem viděla, jak má slzy v očích. ,,Ty jsi tak nádherná. Ahoj Stassie, já jsem tvůj strejda" šeptl a já se usmála. To je tak hezký.

Stassie se po něm hned začala natahovat a usmívat se. ,,Jazzy, ta je úžasná. A je ti hrozně podobná" usmál se. ,,Jo, to jo. Z Davida má asi jen ty zelenohnědé oči. Jinak je celá my dva" uchechtla se. Vyndala jsem si mobil, kam mi přišla zpráva od Sama, že už mi poslal ten rodný list.

,,Já půjdu a nechám vás tu" pousmála jsem se a Jazzy přikývla. ,,Nemusíte, to je v pohodě" řekl Bieber. ,,Ještě mám nějakou práci. Ale moc dobře jsme si popovídali a jsem za to ráda. Tak snad jsme najeli na nějakou dobrou a lepší atmosféru mezi námi" ,,To určitě" kývl a pousmál se. ,,Zítra vám přinesu ten čokoládový dort o kterém tak dlouho sníte" uchechtla jsem se. ,,Tak jo, děkuju" zasmál se.

,,Tak nashle" vyšla jsem ven a podívala se na strážný. ,,Dejte jim aspoň půl hodinu" ,,Řekli jsme 20 minut" zamračil se jeden. ,,Já vím, ale trošku jsem je tam zdržela. No tak je to jen o 10 minut déle" ,,Fajn" protočil očima a já se usmála, poděkovala jim a šla jsem pryč.

,,Počkejte paní Martinez!" ozval se Jazmyn hlas. ,,Ano?" otočila jsem se na ní. ,,Našla jsem docela  hodně fotek nás dvou když jsme byli miminka. Tak vám je pošlu ano?" ,,Super, to jste úžasná" ,,A k čemu to máte vlastně?" ,,Něco si tím zjistím, ale nebojte, nijak to nezneužiju" ,,Jasně, v pohodě. Tak já to pošlu. Ještě jednou moc děkuji za tuhle příležitost se Stassie." ,,Nemáte zač"

Když jsem dojela domů tak jsem si hned sedla k počítači a tam jsem na Instagramu otevřela profil Amelie. Našla jsem si tam tu malou a zvětšila si její obličej. Pak jsem otevřela ty fotky, které mi poslala Jazzy a přiblížila si Bieberův obličej. ,,Sakra" vydechla jsem a pokroutila hlavou. Nevím jestli jsem si to náhodou jenom nevsugerovala, ale já tam tu podobu fakt vidím.

Otevřela jsem na mailu rodný list a bylo mi to hned jasný. Ta malá se jmenuje Laurenn Woods a v rodném listě nemá zapsané jméno otce. Takže Ryan Evans to určitě není. Malá má jméno po Amelii a nemá zapsaného otce.

,,Panebože, tohle snad není možný"

Ahooooj❤️ tak máme tu další část! ❤️Já jsem tak hrozně ráda, že zase fungují upozornění, protože se mi zase vrátila ta velká aktivita za kterou jsem vám moc vděčná🙏🏻Jste úžasní a v minulé části jste mi dali zase tolik podpory v těch komentářích takže vám moc moc moc děkuji! ❤️Jak furt píšu tak ty vaše komentáře, jak se vyjadřujete k ději v části tak mi moc pomáhají psát dál. ❤️❤️

Co říkáte na tuto část? 🤨

Hodně se v části řešila Amelia, že? Jak to s ní celé asi bude? Chci znát vaše názory tak mi napište, co si o ní myslíte🤨🧐

A Justin s Roseline si mezi sebou vytvořili zase o trochu větší pouto a více se poznali. Nebojte, fakt už se to mezi nimi začne pořádně rýsovat tak buďte trpělivý😏😌

Moc moc děkuji za minulé komentáře a snad to teď bude podobné takže vám už rovnou předem děkuji za názory. Mějte se krásně!❤️❤️