Roseline

Sice je teprve sedm večer, ale já už jsem v pyžamu, mám masku na obličeji a hodlám teď už jen relaxovat. Nechci teď na nic myslet a...

Povzdechla jsem si když mi začal zvonit mobil. Nejdříve jsem to chtěla prostě ignorovat, ale když jsem se podívala, kdo to je a viděla jsem, že volá ředitelka vězení tak jsem to prostě vzít musela.

,,Dobrý den? Děje se něco?" Zeptala jsem se hned. Proč mi volá takhle večer a ještě v neděli? ,,Dobrý den slečno Martinez. Pan Bieber je v nemocnici" ,,Cože? Co se stalo?" Vyhrkla jsem a rychle se postavila.

,,Byl pobodaný, teď ho zrovna vezou na sál" ,,To nemyslíte vážně ne?" Vyjekla jsem. ,,V jaké nemocnici je? Přijedu hned tam" řekla mi název nemocnice a já rychle přeběhla do ložnice. Sundala jsem si z obličeje masku, svlékla pyžamo. Kašlala jsem na nějaké formální oblečení takže jsem na sebe natáhla volné jeansy, triko a nějaký svetr. Trochu jsem se upravila a pak jsem vyběhla ven.

Do nemocnice mi to trvalo asi půl hodiny. Zaparkovala jsem a šla rychle dovnitř. ,,Dobrý den. Ehm přivezli sem jednoho vězně, já jsem jeho právnička, můžete mi říct, kde je?" ,,Jděte do druhého patra, je teď na sále. Jsou tam na chodbě strážný takže to poznáte" řekla a já kývla a šla jsem tam, kam mi řekla.

Vystoupila jsem z výtahu a hned jsem na chodbě viděla ředitelku, jak se baví se strážnými. ,,Dobrý den" rychle jsem k nim přišla. ,,Dobrý den slečno Martinez" pozdravila mě a šly jsme od strážných trochu dál. ,,Co se stalo?" ,,Pan Bieber byl třikrát bodnutý do břicha" ,,Cože?" vyhrkla jsem. ,,Kdo to udělal?" ,,Dave Peterson. Ten, který taky kvůli panu Bieberovi skončil v nemocnici, jak se poprali ve sprše" ,,Tenhle? Jak je to možný? Vždyť jste mi přímo do očí říkala, že si budete na tyhle dva dávat pozor a že je budete držet od sebe" řekla jsem.

,,Já vím, to jsem říkala, ale dnes se to celé nějak vymklo kontrole" ,,Jak to?" ,,Peterson měl službu v kuchyni, kde jsou samozřejmě nože. Není jich tam moc a ani nejsou nijak extra ostrý, ale Peterson si nějaký vzal a pak strážnému proklouzl. A když zrovna Bieber šel odnést tác tak toho Peterson využil a třikrát ho bodl" ,,To snad není možný" zamumlala jsem a promnula si obličej.

,,Jak je na tom? Může umřít?" ,,To nevím, zatím nám žádné informace nedali. Ale hodně krvácel a do nemocnice jel už v bezvědomí" řekla a já pokroutila hlavou. ,,Takhle to ale dál nejde. Pokud pan Bieber bude v pořádku tak oni dva nemůžou být ve stejné věznici když mají mezi sebou tuhle nenávist" ,,Já to vím, ale co s tím?" ,,Co s tím? Vy víte, co s tím. Přesunout jednoho do jiné věznice"

,,A ten jeden má být kdo?" ,,Tak samozřejmě, že Peterson" ,,To je z vašeho pohledu jasný" ,,Ne paní ředitelko, na tohle mám já i pan Bieber právo a vy to víte. Pan Bieber má mě jako právničku a já žiju tady a dojíždím do věznice, která je za městem. A Peterson nemá žádného právníka pokud se nemýlím takže v tomhle mám výhodu. Nebudu dojíždět několik hodin za svým klientem do jiné věznice v Kalifornii. Jeho sestra si mě zaplatila a tak proto Bieber zůstane tady a po vás požaduji, aby jste přesunula Petersona" ,,Slečno Martinez, ale..." ,,Ne paní ředitelko, to je moje konečné slovo. Bieber má právníka a v tom je ta výhoda. Peterson nikoho nemá a nikdo ho nezastupuje takže ten půjde pryč a ještě když udělal takhle hroznou věc"

,,Víte, co pan Peterson udělal? Pokud zjistí, že vy jste důvodem jeho přesunu tak bych se docela o sebe bála. Určitě má venku nějaké své lidi. V téhle věznici má svoje vybudované místo, má tam ty své poskoky, jak tomu všichni říkají. V nové věznici bude nikdo" ,,No a co? Je mi to úplně jedno. Pokud mu to sama neřeknete tak nezjistí, že to já stojím za jeho přesunem. Já nechápu, že vy to nechápete. Co Peterson udělá až se Bieber vrátí? Někde na dvoře ho znova pobodá nebo něčím uškrtí, cokoliv. Kvůli Bieberovi požaduji jeho přesun aspoň na dobu dokud bude Bieber ve věznici. Je totiž možný, že ho za několik týdnů dostanu ven" ,,Jste hodně sebevědomá slečno, ale někdy je to až moc na škodu. No nic, vrhnu se na to zítra. Teď musím zpátky do věznice, je tam docela rozruch po tomhle incidentu. Strážní mi dají vědět o stavu Biebera" řekla a já kývla.

,,Počkejte ještě..." ,,Ano?" ,,Volala jste jeho sestře? Musí vědět, co se stalo" ,,Pan Bieber nemá ve složce žádný kontakt. Teď tam jste nově jen vy, nikdo jiný. Sestře budete muset zavolat sama" řekla. ,,Aha, tak jo" šeptla jsem. Rozloučila se se strážnými a odešla pryč.

Povzdechla jsem si a sedla si na lavičku. To je úžasný tohle. Docela se o něj bojím. Panebože, co když umře?

Nervózně jsem poklepávala nohou a přemýšlela, kdy mám asi Jazmyn zavolat. Musím nejdříve počkat na to, co řekne doktorka a pak ji zavolám a řeknu všechno narovinu.

Když jsem tu seděla další hodinu tak jsem byla fakt hodně nervózní a dost jsem se bála. S Bieberem ještě nemáme žádný extra vztah, ale je to můj klient a už mi toho docela dost řekl a hlavně jednu hodně vážnou věc takže si myslím, že mám právo se o něj bát.

Za nějakou dobu konečně ze sálu vylezla doktorka a šla ke strážným, ale rychle jsem si před ní stoupla. ,,Dobrý den, vy jste?" ,,Já jsem právnička pana Biebera, taky chci vědět jak na tom je" řekla jsem a ona přikývla.

,,Pan Bieber měl teda tři velké hluboké bodné rány. Operace trvala dlouho, protože ztratil hodně krve a bohužel byly zasaženy i nějaké orgány, ale dokázali jsme to spravit. Už není úplně v ohrožení života, ale jsou to vážná zranění. Teď několik dní bude určitě v umělém spánku, aby jeho tělo načerpalo síly a pak ho probudíme" ,,Takže nemůže umřít?" ,,Samozřejmě, teď je kritických 24 hodin, kdy se může cokoliv pokazit. Může mu přestat tlouct srdce, může se znova objevit vnitřní krvácení. Takže vám teď úplně nechci říkat, že bude 100% v pohodě, ale musíme si počkat" řekla a já kývla. Trochu jsem si oddechla, ale ne úplně. Takže furt je tu možnost, že by mohl umřít.

,,Děkujeme paní doktorko" pousmála jsem se. ,,Kam jste ho odvezli?" zeptal se jeden strážný. ,,Na jednotku intenzivní péče" ,,Doveďte nás tam prosím, přímo k jeho pokoji" řekl přísně a ona se tam teda rozešla a my šli za ní.

Došli jsme před jeden pokoj, kde bylo okno takže jsme ho hned viděli. Kdybych neviděla ty přístroje, který za něj pracují tak bych si myslela, že je fakt mrtvý.

,,Takže víte jistě, že se několik dní neprobudí? Kolik přesně?" zeptal se. ,,Pane, je to umělý spánek, určitě se sám od sebe neprobudí. A jak dlouho záleží na jeho stavu" ,,Chci vědět přesný počet dní. Je to vězeň, kriminálník. Může se probudit a kdyby jsme tu náhodou nebyli a nebyl by připoutaný tak by hned využil příležitosti a utekl by" ,,Až se probudí tak nebude schopný nikam utéct, ale určitě takové tři dny bude v umělém spánku a pak se uvidí a dám vám vědět" řekla. ,,Fajn" zabručel a oba dva pak šli od nás pryč.

,,Ještě by jste něco potřebovala vědět?" zvedla obočí. ,,Ne asi teď ne" zamumlala jsem. ,,Dobře, tak se zatím mějte" pousmála se a odešla pryč.

Vyndala jsem si mobil a podívala se kolik je. 10 večer. Mám teď Jazzy volat? Ale jo, musím. Přes noc se může s ním cokoliv stát a ona musí vědět, že je v nemocnici.

Vytočila jsem její číslo a nějakou dobu to vyzvánělo. ,,Dobrý den, slečno Martinez, stalo se něco?" vyhrkla hned vystrašeně. Jasně, že ji je divný když ji volám takhle večer. ,,Dobrý den paní Harper, prosím nepanikařte jen..." ,,Co se stalo?" ,,Váš bratr je v nemocnici. Jeden vězeň ho pobodal" ,,Cože?" vykřikla. ,,Panebože..." začala vzlykat. ,,Jak na tom je? Proboha, je v pořádku?" zeptala se v pomezí pláče.

,,Teď skončila operace a není v ohrožení života, ale teď je 24 hodin kritických, kdy se prostě může cokoliv pokazit. Jinak je v umělém spánku" ,,Může se cokoliv pokazit?" vzlykla. ,,To doktoři vždy říkají. Po operaci a po zranění je tělo vyčerpané a zničené takže můžou přijít nějaké komplikace, ale taky samozřejmě nemusí. Takže prosím hned nepanikařte" ,,J-já... panebože... já jsem teď s manželem a malou v Kanadě, já bych mohla přiletět až tak zítra večer" ,,Chápu to, nepospíchejte. On bude teď stejně v umělém spánku určitě 3 dny a pak se uvidí. Dám tady svůj kontakt, aby mi kdyžtak dávali vědět o všech komplikacích. Takže já tu budu, nebojte se"

,,Dobře děkuji. Já přiletím, ale asi až fakt zítra večer nebo ten další den ráno." ,,Až tu budete tak mi zavolejte ano?" ,,Ano" šeptla rozklepaně. ,,Bude to určitě v pořádku, nebojte se. Váš bratr je silný, zvládne to"

Druhý den

Došla jsem do své kanceláře, pohodila kabelku na gaučík, který jsem tu měla a povzdechla si. Musím s tím případem pohnout, protože lhůta od soudce se blíží a já vlastně nemám skoro nic. A teď je to ještě horší když Bieber je v nemocnic a v umělém spánku. Vlastně už jen týden a mám se soudcem schůzku.

Sedla jsem si k počítači, začala si dělat různé poznámky a pak jsem si všechno i s fotkami začala tisknout. Ze společné místnosti jsem si půjčila magnetickou tabuli a na ní jsem všechno lepila. Doprostřed jsem si dala Bieberovu fotku a od něho jsem udělala šipku k fotkám Diane a Bobovi. Od nich jsem udělala šipku k fotkám, kde byly jejich mrtvá těla a vražedná zbraň.

A pak zase od Biebera jsem si dělala šipky k různým lidem. Takže to je jeho sestra, která bude dobrý svědek u soudu. Pak jeho kamarád a trenér, taky možný dobrý svědek. Dala jsem si tu i fotky Ryana Evanse a hodně zvláštní ex přítelkyně Amelie Evans. Ke každým lidem jsem si vždy napsala i nějaké poznámky.

Samozřejmě jsem nezapomněla si tu dát fotku dětského domova a jméno té rodiny a toho chlapa, který Bieberovi totálně zničil život a k tomu velkou šipku, že to kvůli němu má Bieber ty různé psychické problémy.

,,A pak, že právníci nedělají nic tak velkého a jen sedí u soudu a mluví za klienty" uchechtla se moje šéfová a opřela se o dveře. ,,Připadám si trochu jak detektiv. Tyhle tabule se všemi možnými důkazy mívají oni" ,,Ale i pro nás je to přínosné. Vždyť my vlastně takoví detektivové jsme. My musíme hledat ty důkazy a všechny ty lidi, kteří by mohli být svědci. My musíme objíždět hromadu míst a zjistit o tom případu tolik věcí." řekla a já přikývla.

,,A tohle Rose, je fakt skvělá práce" usmála se a kývla na tu moji tabuli. ,,Byla jsem do toho celá taková zamotaná a myslím si, že tohle mi hodně pomůže si to všechno protřídit" ,,To určitě" kývla.

,,A jak vlastně pokračuješ? Všechno v pohodě? Slyšela jsem o Bieberovi, že je v nemocnici" ,,Ano, ráno jsem volala do nemocnice, přes noc žádné komplikace nebyly tak snad to bude v pohodě. Ale teda je to těžký případ. Docela se v tom plácám" ,,Jak to?" ,,Já nevím, přijde mi, že mi všichni něco tají. I Bieber. Když jsme se naposledy viděli tak se mnou nechtěl mluvit a jen si prostě odešel zpátky do cely. I jeho kamarád trochu mlžil. A pak tahle holka? Ta je mega záhadná a tak trochu si myslím, že v tom případu je zamotaná víc"

,,Tak jestli si to myslíš, zjisti si o ní všechno, první intuice je vždy ta nejlepší. Máme tu dobrý lidi, kteří o lidech dokážou zjistit různé věci tak toho využij" řekla. ,,To asi udělám" souhlasila jsem a zadívala se na tabuli.

,,Máš mobil Biebera? Z mobilu, ze zpráv, z hovorů, z fotek zjistíš hodně věcí" ,,Počkat jeho mobil? A kde ho mám vzít?" ,,Rose takováhle začátečnická chyba?" zasmála se. ,,Ten mobil bude mít v osobních věcech ve vězení. Je teprve dva roky ve vězení takže mobil měl určitě. A jelikož jsi jeho právnička, můžeš si zažádat ve vězení o všechny jeho osobní věci" ,,Bože, to máte pravdu" šeptla jsem. ,,Já ji mám vždy. Tohle určitě udělej a třeba tě to navede k dalším věcem" pousmála se. ,,Děkuji" usmála jsem se a ona kývla a odešla pryč.

Sundala jsem si sako a zase si prohlédla celou tabuli. Teda odvedla jsem dobrou práci, musím říct. Cukla jsem sebou když se mi objevily něčí ruce na mých bocích. ,,Co blbneš?!" vyhrkla jsem a podívala se na svého kolegu. Je asi o pět let starší a je na něm hodně vidět, že se mu líbím. Taky už to na mě párkrát zkoušel. On je samozřejmě taky pěknej, ale když jsem byla s Cameronem tak jsem si ho vůbec nevšímala.

,,Už ti někdo řekl, že jsi krásná když přemýšlíš?" usmál se. ,,Pusť mě Zachu" uchechtla jsem se a vytrhla jsem se mu. ,,Šíří se tu drby" řekl a sedl si na gauč. ,,A jaké? Budu hádat, ty drby roznáší hlavně naše moc milá Lily že?" ,,Nevím, kdo to začal, ale jsou to drby, které se mi docela zamlouvají" zkřížil si ruce na hrudi a ušklíbl se. ,,O co teda jde?" ,,Prý už nejsi s Cameronem" překvapeně jsem se na něj podívala.

,,Jak to ty lidi ví?" ,,Takže je to pravda?" usmál se. ,,Jak to zjistili?" zamumlala jsem a prohrábla si vlasy. ,,Nenosíš ten svůj obrovský prsten a jsi celkově taková smutná. Tak tady někdo začal roznášet, že už spolu nejste" ,,Hmm, tak mají pravdu" vydechla jsem. ,,Tyjo fakt? To jsem nečekal. Přišlo mi, že jste spolu silní. A hlavně jste byli zasnoubení" ,,Cameron to celé posral a víc říkat nebudu" pokrčila jsem rameny.

,,Tím pádem..." postavil se a usmál se. ,,Můžu to teda zkusit znova. Nezašla by sis někam se mnou?" zadívala jsem se na něj a přemýšlela. Proč ne vlastně? Jsem svobodná, můžu si dělat co chci. A Zach je dobrý člověk. ,,Tak jo" ,,Tak jo? Cože? Ty jsi souhlasila?" vyhrkl a zasmál se. ,,Neber to nijak vážně jo? Ale někam jít můžeme ať se víc poznáme" ,,Tak jo, dobře, paráda" usmál se nadšeně. ,,Budu mít klienta teď, ale pak se více domluvíme ano? Měj se" naklonil se ke mně, dal mi pusu na tvář a odešel.

Druhý den

Včera po práci jsem jela do vězení, kde jsem si zažádala o všechny osobní věci Biebera. Nechápu, jak mi tohle nemohlo dojít. Fakt začátečnická chyba. Z mobilu se toho fakt dá zjistit hodně.

V tom svém balíčku neměl nic moc důležitého. Jen oblečení, které měl na sobě, pak jeden řetízek a náramek, starší hodinky a ten mobil. No a bohužel, jak jsem předpokládala tak mobil měl kód. Takže jsem se tam samozřejmě nedostala.

A proto hned dnes v práci jsem šla za konkrétním člověkem. ,,Ahoj Same" usmála jsem se na našeho ajťáka, který dokáže zjišťovat i různé informace o lidech. ,,Ahoj Rose, co potřebuješ?" ,,Mám dvě prosby" ,,O co jde?" ,,Takže první je, jestli mi prosím zjistíš cokoliv o téhle holce. Klidně i cokoliv z dětství, prostě všechno co najdeš tak chci vědět." položila jsem před něj papírek se jménem té ex přítelkyně.

,,Dobře" kývl. ,,A potom... dokážeš se nějak dostat do mobilu, který má kód?" ,,Tyjo, to není úplně můj obor. Ale dám ti kontakt na jednoho kluka. Zavolej mu a ten mobil mu dovez, ten ti to udělá" ,,A za jak dlouho s tím tak můžu počítat?" ,,S tímhle s tou holkou tak to mi dej takový dva dny a ten mobil? Záleží kdy ten kluk ten mobil dostane a kolik toho má. Chodí k němu dost lidí. Tomu bych dal tak dva až tři dny" ,,Až? No nic. Tak aspoň něco. Děkuju moc" převzala jsem si od něj vizitku na toho kluka a pak jsem šla zpátky k sobě do kanceláře.

,,Rosie!" zavolal na mě Zach z kuchyňky když jsem procházela kolem. ,,Ano?" pousmála jsem se. ,,Kafe?" podal mi hrníček. ,,Jo, ráda" opřela jsem se o linku. ,,Máš ráda pizzu? Nebo cokoliv italského?" ,,Miluju to" ,,Tak co by jsi řekla na jednu super italskou restauraci v centru města? Mohli bychom jít v pátek na večeři. Mají tam i parádní víno" ,,No tak klidně. Ráda si pochutnám na dobrém italském jídle" ,,Tak paráda, vyzvednu tě v šest u tebe?" ,,Dobře, budu s tím počítat"

Tak já budu mít zase po dlouhé době rande.

O dva dny později

,,Dobrý den" usmála jsem se na Jazmyn. ,,Dobrý den, jsem ráda, že tu budete i vy" vydechla. ,,Nečekala jsem, že budete chtít, abych byla u jeho probuzení. Nechcete tam být sama?" ,,Ne, já bych tam ráda byla ještě s někým. A vy jste jeho právnička takže tam prosím buďte" ,,Dobře" přikývla jsem.

Dnes ráno mi volala Jazmyn s tím, že doktoři budou Biebera dnes probouzet. Žádné komplikace neměl a tělo si odpočinulo takže je správný čas ho probudit.

S Jazzy jsme se rozešly k pokoji odkud zrovna vylézali strážní. ,,Snížila jsem mu dávku léků takže tak do čtvrt hodiny by měl být vzhůru" řekla doktorka a my jsme přikývli. ,,Dávali jsme mu pouta, nevíme, co by všechno mohl zkoušet" řekl jeden a Jazzy si povzdechla. ,,Je to nutný? Vždyť budete stát před pokojem. Chudák se probudí a už hned bude připoutaný?" Řekla jsem. ,,Taková jsou pravidla, to by jste měla znát slečno" řekl přísně. Zamračila jsem se na něj a šla jsem za Jazmyn do pokoje.

Bieber už neměl dýchací masku a vypadal už mnohem lépe. Měl už lepší barvu v obličeji. Ale bohužel byl pouty připoutaný k posteli.

Jazzy si k němu sedla a chytila ho za ruku a já si stoupla dál od postele. Trvalo to necelých patnáct minut a začal se probouzet. Mžoural očima a občas vydal takový bolestný tón.

Když otevřel oči tak měl zrovna hlavu otočenou mým směrem takže se nejdřív zadíval na mě. Ale podle mě byl ještě mimo z těch všech prášků, co ho udržovali v umělém spánku. Protože mi nepřišlo, že by mu docházelo, kdo jsem. Vypadal fakt jak kdyby si teprve uvědomoval, co se vlastně stalo.

,,Justine" Jazzy mu stiskla ruku a tak hlavu pomalu otočil na ní. ,,Ahoj Jayi" šeptla. ,,A-ahoj" ,,Oh bože, já se o tebe tak bála" zavzlykala. ,,Jsem tady" šeptl. ,,Když mi to Roseline volala tak... já byla zrovna v Kanadě u rodičů Davida a tak jsem tu u tebe nemohla být hned. Hrozně jsem se bála, že to nepřežiješ. Nevím, co bych bez tebe dělala" ,,Už takhle jsi dva roky beze mě tak by to bylo stejný ne?" zamumlal. Jejda, ten má teda náladu.

,,Co jsem ti udělala?" ,,Nic jsi neudělala, jen říkám, že..." ,,Jazzy nechcete dojít pro něco dobrého do bufetu?" pousmála jsem se. ,,Ne řekni, co jsi chtěl říct, Justine. Doktorka říkala, že budeš mimo a ty mě mimo moc nepřijdeš. Tak to řekni" ,,Měl jsem radši chcípnout" zavrčel. ,,Jak tohle vůbec můžeš říkat?" vyhrkla.

,,Jazmyn, opravdu dojděte pro něco dobrého do bufetu ano? Já si s vaším bratrem promluvím" přišla jsem k ní a pohladila ji po zádech. ,,Můžu sem něco přinést?" ,,Určitě. A jestli s tím budou mít strážní problém, tak si to s nimi vyřídím" řekla jsem a ona kývla, na Justina se dlouze podívala a odešla.

Chvíli jsem stála u dveří a nevěděla jsem, co říct. ,,Můžete si sednout? Znervózňujete mě" zamumlal a já si k němu sedla. ,,Tentokrát jsem to já nezavinil" ,,A co?" ,,Tohle" kývl na svoje břicho. ,,Dave to udělal z ničeho nic. Nevyprovokoval jsem ho" ,,To jsem si ani nemyslela. Tohle Peterson přehnal a zařídila jsem jeho přesun do jiné věznice" ,,To jste neměla dělat" ,,Proč ne?" ,,Nemám z toho dobrý pocit. To se mu fakt líbit nebude. Tady měl svoje místo" ,,To stejné říkala i ředitelka"

,,Víte co Dave udělal?" ,,Ehm ne, nezjišťovala jsem si to" ,,Zabil celou svoji vlastní rodinu, uřezal jim končetiny a ty si schovával u sebe v mrazáku dokud mu na to nepřišli" ,,Bože, to je hrozný" ,,On je magor" pokroutil hlavou.

,,Teď ale nebudeme mluvit o Petersonovi. Proč tohle své sestře říkáte? To že by jste raději chcípnul" ,,Protože to je pravda" ,,To nemůžete říkat" ,,Vy ani ona si neumíte představit, jaké to je ve vězení. Já bych radši umřel než abych tam měl strávit celý svůj život" řekl se slzami v očích. ,,Jsou to teprve dva roky a já už to tam nedávám. A teď když tohle Dave udělal tak jsem si vlastně říkal, že mi to ani nevadí. Že fakt radši umřu. Ale jsem v pohodě a za chvíli budu zase zpátky tam" vzlykl a já ho chytila za ruku.

,,Já už se tam nechci vrátit, nechci" začal potichu vzlykat. Zvedla jsem se a opatrně ho objala. ,,Když se mnou budete mluvit o všem tak vás dostanu ven" ,,Co jsem vám říkal, aby jste mi nedávala falešnou naději?" zamumlal mi do krku. ,,To není falešná naděje. Cítím, že vy jste to fakt nebyl, ale já musím přijít na to, jak to vlastně celé bylo a vy mi nesmíte nic tajit" řekla jsem a rukou jsem mu utřela slzy, což jsem si pak uvědomila a svoji ruku jsem hned odtáhla pryč.

,,Máte krásný oči" šeptl a já se usmála. ,,Myslím si, že je máme podobný" ,,To asi jo" ,,Ale vy v nich máte hodně bolesti a strachu" ,,Protože já jsem celej úplně v prdeli" ,,Tak mi dovolte to všechno napravit. Mluvte se mnou konečně úplně o všem. Prosím"

,,Jsem zpátky a nesu čokoládové donuty" vtrhla dovnitř Jazzy a já si rychle sedla zpátky a myslím si, že jsem trochu zčervenala. Určitě musela vidět, jak se nad ním skláním. Jak to asi vypadalo? Panebože, co si bude myslet?

,,Všechno v pohodě?" pousmála se. ,,Ano" pípla jsem. ,,Promiň Jazzy, nechtěl jsem to říct" vydechl. ,,Já vím Jayi, že to tam máš těžký a že tam trpíš. A asi by pro tebe smrt byla osvobození, ale já vím, že jsi to neudělal a zasloužíš si spravedlnost. A proto jsem ti zaplatila Roseline a ty se ji prostě musíš otevřít. Vím, že máš s důvěřivostí problém, ale ona ti pomůže" oba dva se na mě podívali a já se nervózně usmála.

Z celého tohohle trapného momentu nás vyrušilo zvonění mobilu. ,,Ale ne" povzdechla si Jazzy. ,,Co se děje?" zeptal se. ,,Volá mi David, je se Stassie. Nikdy nevolá když se nic neděje." řekla a hovor přijala. ,,Ano Davide? Co? Počkej, to jsi ji měl dát ty jiné plenky. Ne to ne. Bože, jo přijedu"

,,Ach bože. David to se Stassie zvládá, ale je to prostě chlap" protočila očima a já se uchechtla. ,,A něco se se Stassie děje?" zvedl obočí. ,,Ne jen, byli jsme dva dny v Kanadě a pak jsme se zase vraceli sem, abych mohla být u tebe a tak vlastně za dva dny Stassie strávila přes 10 hodin v letadle a asi ji to nějak nesedlo a teď je taková nevrlá, má problém s trávením. Takže to David úplně nezvládá" ,,Nemusela jsi sem hned létat zpátky, nevadilo by mi to" ,,Ale já jsem chtěla tu být u tebe. To je jedno. Jen teď musím jít Jayi" povzdechla si. ,,To je v pohodě" pousmál se.

,,Když tu teď pár dní budeš tak bych ti mohla Stassie ukázat, když nechceš, abych ji nosila do vězení" ,,Nenos ji ani sem" ,,Proč ne? Ty ji nechceš poznat?" ,,Chci a moc, ale podívej se na mě. Ani si vlastní neteř nebudu moct pochovat a pohladit když mám pouta na obou rukou." povzdechl si. ,,Dobře no"

,,Musím jít, ale zítra zase přijdu a budu tu déle ano?" objala ho a on kývl. ,,Mám tě moc ráda Justine" ,,Já tebe taky" usmál se. Jazzy se rozloučila i se mnou a odešla.

Na mobil mi taky pípla zpráva tak jsem si ho vyndala.

Od Sam: Ahoj Rosie, u tebe v kanceláři jsem ti nechal tu složku o Amelii Evans a kámoše jsem popohnal a rovnou tam máš i ten mobil bez kódu. Nemáš zač :) měj se

Pro Sam: jsi dokonalej děkuju!

,,Chtěla jsem vám jen něco říct" řekla jsem a on kývl ať mluvím. ,,Jakožto vaše právnička na to mám právo tak snad nebudete naštvaný. Ale půjčila jsem si vaše osobní věci z vězení a mám přístup do vašeho mobilu. Teda teď si pro něj pojedu" řekla jsem a on se na mě překvapeně podíval. ,,Aha" šeptl a zamyšleně se zatvářil.

,,Najdu v tom mobilu něco zajímavého nebo důležitého, co mi chcete říct rovnou?" ,,Nevím" zamumlal a zase mi přišlo jakoby se do sebe uzavřel. ,,Co jsem vám říkala? Mluvte se mnou prosím o čemkoliv. Otevřete se mi, netajte mi nic" ,,Myslíte si, že si pamatuju, co v tom mobilu všechno jsem měl?" zabručel. ,,Já nevím" ,,Nepamatuju. A i tak to je jedno. Vy si to všechno zjistíte sama, nemusím přece nic říkat ne?"

,,Víte, že mě docela vytáčíte? Chováte se jak úplnej debil!" vyhrkla jsem a postavila se. ,,Cože?" uchechtl se. ,,Říkám vám to už po několikáté! Jsem vaše právnička a vy by jste mi měl říct všechno pokud se z vězení chcete dostat. Co mi doprdele furt tajíte? Někoho chráníte nebo co? Už docela ztrácím nervy. Začněte konečně se mnou spolupracovat nebo s tím případem seknu a v tom vězení shnijete" zavrčela jsem a šla ke dveřím. ,,Nashle" řekla jsem naštvaně a vyšla jsem z pokoje ven.

,,Pan Bieber má v pokoji nějaké donuty, tak mu prosím sundejte pouta, aby si to mohl sníst. Jeho sestra přijde zase zítra. Nashle" ,,Nějaká naštvaná, slečinko" zasmál se jeden. ,,Taky jděte do háje" mrkla jsem na něj a šla jsem pryč.

Ahooooj! ❤️Tak je tu nová část❤️ Zase je docela dlouhá tak snad jste došli až na konec a hlavně doufám, že se vám líbila❤️🙏🏻

Stalo se nám tu pár zajímavých situací že? 🤔

Takže co si myslíte o Zachovi? Rose s ním půjde na rande😮

A potom si Rose vzala Justinův mobil a nechala si zjistit informace o ex přítelkyni. Co asi všechno zjistí? Jestli vůbec něco že?🤔😏

A pak tam byl zase menší okamžik mezi Justinem a Rose😮😍Vím, že ten jejich vztah zatím postupuje pomalu, ale buďte trpělivý. Tohle je celkově jiná situace než v mých ostatních příbězích a vím, že tam jste zvyklý na rychlý vývoj vztahu dvou hlavních postav. Ale tady nemůžu zase tak pospíchat. Nebojte, dočkáte se🙏🏻🙏🏻

Jinak moc děkuji za vaše komentáře u minulé části, moc jste mě potěšili❤️❤️Fakt miluju když se k části vyjádříte a nebo píšete průběžně komentáře v části. Moc mě to povzbuzuje psát dál když vím, co si myslíte. Děkuju! ❤️🫶🏼

Jinak jsem hodně lidem psala komentáře s tím, že je nová část, protože Wattpad má zase problém a nefungují upozornění. Tak nevím jestli budou fungovat už teď. Každopádně si prosím kontrolujte knihovnu, kde by se vždy mělo ukázat, že jsem vydala novou část❤️❤️

Votes je u minulé části o dost méně takže určitě hodně lidí o části neví tak jen doufám, že už se to konečně zlepší a budete o částech vědět všichni❤️

To bude asi všechno a budu moc ráda za vaše komentáře a názory i u této části. Moc děkuji a mějte se krásně❤️❤️