Chapter-4
,,Fakt jsi mu *škyt* nasadila prsten na špatný prst?" Cole znovu vyprskl smíchy a opřel se do zad křesla tak silně, až se s ním převrhl
Měli jsem už trošku, teda hodně, upito. Cole se chtěl sblížit, já chtěla zapomenout. Na Dylana. Na menším stolku u sedačky se válelo několik flašek od alkoholu, ať už plných či prázdných. Začínala jsem se cítit lehká a říkala nesmysly. To byl stav, kdy už jsem věděla, že mám dost
Se stále třepajícími rameny, pod náporem smíchu, jsem se dostala až ke křeslu. Místo toho, abych vžak rozpláclé osobě pomohla, sedla jsem si obkročně na jeho břicho
Okamžitě se přestal smát a díval se mi do očí. Začali jsme se k sobě přibližovat. Když už byl ode mě jenom kousek, uvědomila jsem si co dělám a alkohol byl rázem pryč
Vztala jsem a začala utíkat směrem k mému pokoji. Cole nejspíš ještě pořád ležel, protože jsem neslyšela žádný zvuk
Hned, co jsem se dostala do pokoje, jsem dveře zamčela a zády sjela až k zemi. Hlavu jsem si opřela o kolena, rukama si objala nohy a slzy mi začaly volně stékat po tváři
Je mi ze sebe samotné na zvracení
Za dveřmi jsem slyšela pohyb. Někdo si musel taky sednout a opřít se o dveře
Pomalu jsem začala usínat. Než jsem však usla úplně uslyšela jsem jeho hlas
,,Odpusť mi, prosím"
Bonjour! 😎
Dlouho jsem už nenapsala žádnou část (sorry), takže... *bubny* máte ji tady! 🎉
Část bude pro justanet05, takže...tady to je 😂
Já se s vámi tedy pěkně loučím... 💖
Vaše NormalGirl005 💕
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro