S Colem jsme v tichosti kráčeli vedle sebe. Měli jsme namířeno k mému bytu. I když jsem říkala, že trefím sama, Cole mě chtěl doprovodit

V kavárně jsme strávili skoro tři hodiny a stihli jsme mluvit snad o všem. Cole byl člověk, který velice dobře naslouchal. To však Dylan taky

,,Jaké máš nejraději květiny?" další z mnoha nesmyslných otázek, na které se mě ptal. Usmála jsem se a vzpomněla si na okamžik, kdy se mě na tohle ptal Dylan

,,Rudé růže. Miluju ty květiny!" trochu jsem se zasnila a zavřela oči. Není to moc dávno, co ti jich Dylan koupil tucet

,,Úsměv ti sluší. Měla by ses usmívat častěji" jemně se na mě zaculil a červeň se mi nahrnula do tváří

S tichým díky jsem si zastrčila pramínek vlasů za ucho a ruky do kapes. Začalo se ochlazovat

,,Počkej! Na, vem si ji. A než začneš protestovat, mně zima nebude" přes ramena mi přehodil jeho sako a já vdechla jeho vůni. Tak moc podobná Dylanovi

,,Mockrát ti děkuji. Za celý dneš-" pod nohama se mi začal motat menší psík, který mi nohy dokonale zauzloval do vodítka, až jsem nakonec spadla na zadek

,,Moc se omlouvám! Fidorka má občas tak hravou náladu, až skáče po náhodných lidech. Nestalo se vám nic?" menší blondýnka se stydlivě snažila rozvázat vodítko, ale ruce se jí tak moc třepaly nervozitou, že se jí to nepovedlo

,,Ukažte, pomůžu vám. A Fidorku chápu. I já mám občas hravou náladu" Cole se k dívce sehnul a začal vodítko s mírným úsměvem rozvazovat. Tak moc ochotný. Jako Dylan

,,Vůbec se neomlouvejte. Není to vaše vina. A navíc, jsem celkem ráda, že jsem Fidorku potkala" usmála jsem se na ni a ona si stoupla

,,Jmenuji se Annie. A tohle je tedy Fidorka. Jsme moc rády, že jsme na vás narazily. A to doslova" potřásla si s náma rukou a hned se vypařila

,,Miluju psy!" vykřikl Cole a já se trochu zasmála. Dylan taky miloval psy

Dylan, Dylan, Dylan

Vaše normalgirl005 💖