,,Můžeme jít sem? Jako malí jsme sem s Dylanem chodili často" zastavili jsme před kavárnou, kam jsme chodili snad každý den a já pokývala hlavou

Zvoneček nad dveřmi se hlasitě rozcinkal, čímž na nás strhnul veškerou pozornost. Lidé mě tu znali. Jak už jsem říkala, chodila jsem sem každý den.

Celá kavárna patřila jedné moc milé paní, Rose. Byla to typická starší nízká žena s pár kily navíc a na tváři vždy s úsměvem. Ale dneska, jen, co mě spatřila, dala své krátké nohy do pohybu a rozběhla se ke mně

,,Zlatíčko, slyšela jsem o tom hrozném neštěstí, co tě potkalo! Jakpak ti je? To je asi špatná otázka, co? Posaď se, já ti donesu čokoládovou bombu, jo? Cole, zavedeš ji dozadu? Tobě tam přinesu taky něco sladkého" byla vždycky hrozně hodná. Věděla, že Dylan je celkem známý po světě, takže jsme většinou sedávali v zadním salónku

,,Pojď, než tady bude moc lidí" Cole, nebo jak ho Rose oslovila, mě chytl za zápěstí a rozešel se se mnou ke klidnější části kavárny, do které mělo přístup pouze pár lidí. A my byli mezi nimi

Posadili jsme se na bílou sedačku a já zase zavzpomínala na to, kolik hodin jsme tady s Dylem proseděli. Dokázali jsme si povídat celou věčnost, nikdy nám nedošlo téma

Můj pohled zabloudil ke Coleovi, který to vycítil a taky svůj pohled stočil ke mně. Jemně se usmál a začal mluvit

,,Obdivuji tě. Nechci...nechci tady pořád vytahovat Dyla, ale já jsem po jeho smrti vážně na dně. Už nejsem takový, jaký jsem býval dříve. Což se dá i celkem pochopit, když jsme byli dvojčata. Byl jenom o 15 minut starší a já k němu stejně vždy choval určitý respekt. Teď tu není. Je to příšerné, když to říkám tak nahlas, ale je to tak. S Dylanem jsme se moc nevídali, spíše jsme si volali a psali. Každý musel řešit svoji vlastní kariéru, až jsme se neviděli třeba 3 roky. Ale i tak mi o tobě dokázal povídat třeba 5 hodin v kuse. O takovém vztahu, jaký jste museli mít mezi sebou, jsem slyšel poprvé a i nadále tomu nemůžu uvěřit. Musíš být vážně na dně a pomalu se topit v tom všem smutku. A já cítím i jako povinnost, nenechat tě se utopit úplně. Potřebuju jistotu, že budeš v pořádku. Nevíme o sobě téměř nic a i tak jsem si tě dokázal oblíbit. Chtěl bych se s tebou vídat i nadále. Co na to říkáš?"

Vas Happenin' guys 👋

Ano, nesníte!
Je to tu!
Nemusíte se štípat do ruky! 😂

Nová část je zveřejněna! 😍

Vaše normalgirl005 💖