Poté, co jsem dostal od doktora instrukce jak se vyhýbat stresu, být v klidu a užívat vitamíny jsme se rozloučili a opustili jeho ordinaci.

Vyhýbání stresu považuji za ne příliš reálnou věc, vzhledem k tomu kde a s kým bydlím, ale musím se snažit nestrachovat se kvůli zbytečnostem a nerozčilovat se nad tím, jakým směrem se ubírá náš svět.

Teď pro mě musí být primární ta malá fazolka, která odpočívá v mém bříšku.

Musel jsem se usmát při tom pomyšlení a přejel si dlaní po místě, kde jsem tušil moje dítě. Harry obmotal paži kolem mého pasu a já viděl, že i jemu pohrává na tváři úsměv.

,,Věděl jsem to, ale jsem rád, že to mám potvrzené od odborníka," řekl, zatímco jsme šli k východu.

,,Nemůžu tomu uvěřit," svěřil jsem se mu, ale Harry se jen usmál.

,,Na to si zvykneš. Půjdeme teď do lékárny po tvé vitamíny a pak pojedeme domů, ano?"

Zavrtěl jsem se. Nechtělo se mi domů. Ty chvilky, které jsem trávil s Harrym, mimo jeho sídlo pro mě byly ze všech nejkrásnější a i můj alfa se mi zdál být snesitelnější a milejší. Napadlo mě, že až se naše miminko narodí, mohl bych se ho zkusit přesvědčit, abychom se odstěhovali do města, nebo alespoň blíže k městu. Nevkládal jsem do toho velké naděje, ale zkusit to můžu.

Harry pozorně studoval můj obličej a uviděl známky nesouhlasu. ,,Já vím, že se ti nechce domů. Ale mám ještě nějakou práci a večer k nám přijdou moji rodiče, takže ji musím stihnout co nejdřív."

Celé moje tělo se napnulo při zmínce o jeho otci. Dech se mi zrychlil a cítil jsem, jak se barva z mého obličeje vytrácí. Takhle moje těhotenství nezačne dobře. Jak se sakra nemám stresovat, když budu v jednom domě s tím odporným a krutým diktátorem, který ničí životy tisícům omeg po celém světě?

,,No tak,", zabručel konejšivě Harry a prohrábl mi vlasy. Vyšli jsme ven a já se vděčně nadechl čerstvého vzduchu. Párkrát jsem se zhluboka nadechl a obrátil se k němu.

,,Musím s vámi večeřet..?"

Povzdechl si. ,,Je to slušnost Louisi. Jen tě proboha prosím, nenech se vyprovokovat. Opravdu nemám náladu řešit nějaké tvoje přestupky a tresty. Jasné?"

Sklesle jsem přikývl. Budu se chovat slušně, pokud se Desmond bude chovat slušně ke mně. Ale třeba se jeho averze vůči mně trochu zmírní, když teď nosím pod srdcem jeho vnuka.

Harry zabočil do budovy vedle kliniky, kde se ukrývala lékárna. Nebyla zdaleka tak zásobena jako lékárny, které jsem znal z dřívějška. Police byli poloprázdné a léků nedostatek, kromě supresiv, které zabírali celý jeden regál.

Usměvavá beta nám vydala dvě krabičky vitamínů, které jsem měl brát každé ráno po jídle, Harry zaplatil a oba jsme se vrátili k jeho autu.

Nasedl jsem dovnitř a znepokojeně se nadechl nosem. Začínalo mi být zase nevolno. Doktor sice tvrdil, že po prvním trimestru by nevolnosti měly ustat, ale já si přál, aby to skončilo hned.

Harry nastartoval a vydal se na cestu domů. Když si všiml, jak ztěžka dýchám, pootevřel okénko u spolujezdce a vrhl na mě znepokojený pohled.

,,Není ti dobře maličký?"

,,To bude dobrý," odtušil jsem. ,,Musím to vydržet."

Pohladil mě po ruce a dál se věnoval řízení. Náhle jsem si vzpomněl na něco, co mě trápilo od první zmínky o mém těhotenství.

,,Harry? Můžu se na něco zeptat?"

,,Samozřejmě," odpověděl Harry, který nespouštěl oči ze silnice.

,,Jak..budu rodit? Přece jen jsem kluk a..víš jak to myslím," vykoktal jsem ze sebe a celý zrudl. Bylo úplně jedno, kolikrát jsme spolu spali a že jsem byl tak nadržený, že jsem Harryho donutil vyspat se semnou přímo na chodbě, kde nás přistihl zahradník. Nebyl jsem zkrátka ten typ, který by se otevřeně bavil o intimních věcech.

Harry se krátce zasmál. ,,Tohle tě trápí Louisi? Nemusíš mít strach. Budeš rodit úplně normálně, jako rodily ženy v minulosti."

Spadla mi brada a zíral jsem na něho, jakoby se zbláznil.

,,Harry..já mám penis."

,,A já to moc dobře vím Louisi," ušklíbl se na mě jedním ze svých perverzních pohledů a já zrudl. ,,Ale tělo omegy chlapce není moc odlišné od omegy dívky. Máš dělohu, ve které poroste dítě a pak ho prostě porodíš tvou rozkošnou dír.."

Hodil jsem na něho jeden ze svých varovných pohledů.

,,Porodíš ho tak, jak se do tebe dostal," zaobalil Harry svoji přednášku a já přikývl, i když jsem si to vůbec nedokázal představit. Budu muset věřit svému tělu, že je na fazolku dobře připravené.

Harry krátce stiskl moji ruku. ,,Neboj se maličký. Zvládneme to."

A já mu pro tentokrát věřil.

--

,,Já tomu prostě nemůžu uvěřit," řekla Lisa téměř v slzách.

Seděli jsme v naší ložnici a já ji právě sdělil tu novinku, že budu otcem..nebo spíše matkou. Lisa byla nadšená, že Harryho sídlo ožije narozením jeho potomka, ale zároveň jsem v jejích očích viděl smutek, když vzpomínala na své vlastní děti.

To, že byla Lisa matkou, mi přišlo velice vhod. Jakmile jsem se jí svěřil se svými nevolnostmi, ihned mi poradila citronádu, která ji zbavovala nevolností, když čekala malou Jane. Slíbila, že zařídí, abych ji měl každé ráno připravenou.

Položil jsem se na záda a koukl na své ploché břicho. ,,Nemůžu si zvyknout na ten pocit, že je tam. Přece jen, jsem kluk a.."

,,Já tě chápu," ujistila mě Lisa s úsměvem. ,,Mě už to divné nepřijde, jelikož žiju mezi omegami už několik let. Ale co vím, porody u mužských omeg nejsou o nic horší než u dívek. Jsi omega Harryho Stylese, dostane se ti té nejlepší péče.

Náhle mě napadlo něco, co mě setsakra vyděsilo. ,,Liso, jak poznám, co moje dítě bude?"

,,No na ultrazvuku ti řeknou, jestli bude chlapeček nebo holčička, ale musíš ještě.."

,,Ne to nemyslím," zavrtěl jsem rychle hlavou. ,,Co když..co když bude omega, jako já?"

Lisa se zarazila a pak si zhluboka povzdechla. Vzala mé ruce do dlaní a stiskla je.

,,To ti nikdo nedokáže dopředu říct Louisi. Ale během prvního měsíce života podstoupí tvoje miminko vyšetření, které řekne, co je zač. Ty jsi omega a Harry alfa, takže z vašeho spojení může vzejít cokoliv. Alfa, beta i omega."

Roztřeseně jsem se nadechl. ,,To jako moje dítě možná bude trávit měsíce ve výcvikovém centru? Bude prodáno na aukci jako dobytek??"

,,Nemá cenu se tím teď zabývat, dokud nebudeš vědět víc," zarazila mě Lisa. ,,A rozhodně maličkému neprospěješ, když se budeš rozčilovat."

Ale já viděl v jejích očích skrytou obavu. A moc dobře jsem věděl, že pokud bude moje dítě omega, bude vychováváno podle pravidel, které nastavil ve společnosti Des Styles. Bude vychováno jako otrok pro alfy, bez nároku na svůj názor. Bylo mi z toho úzko u srdce.

Od Harryho jsem nemohl čekat v tomto ohledu žádnou podporu. Protože on se nikdy nevzepře svému otci. Už jenom proto, že je přeci jeho dědicem. A kdyby proti sobě poštval svého otce, mohl by přijít o všechno.

Jakoby ho přivolaly mé myšlenky, vtrhl náhle do pokoje Harry a tvářil se rozčarovaně. Přejel mě a Lisu zachmuřeným pohledem. Všiml jsem si, že nevypadá tak upraveně jako obvykle. Košili měl zapnutou nakřivo a kravatu neměl pořádně dotaženou.

,,Otec tu bude za chvíli," řekl chladným hlasem, který mě znepokojil.

,,Dobře," přikývl jsem a posadil se, nicméně Harryho odmítavé gesto mě zarazilo.

,,Potřebuji s otcem vyjednat něco velmi, velmi důležitého. Proto se naší večeře nezúčastníš, zůstaneš tady."

Napětí, které jsem cítil, ze mě částečně opadlo. To, že se nemusím setkat s Desmondem Stylesem byla jedna z nejlepších zpráv tohoto večera.

,,Můžu alespoň být s tvou matkou? Třeba by.."

,,Matka nedorazí, nepotřebujeme tu další omegu," odsekl Harry a mě se z jeho tónu hlasu zježily vlasy. Takhle vytočeného jsem ho dlouho neviděl.

Udělal dva kroky směrem ke mně a chytl mě pevně za bradu. Sykl jsem, když dlouhé prsty sevřely mou pokožku až moc pevně.

,,Zůstaneš tady, je ti to jasné? Nevystrčíš nos z pokoje."

,,A-ano Harry," souhlasil jsem rychle jen proto, aby mě pustil. To naštěstí udělal. Vrhl na mě poslední rozčarovaný pohled a zmizel z ložnice.

Hlasitě jsem vydechl, jen co se za ním zaklaply dveře. Ani jsem si neuvědomil, že celou dobu zadržuji dech.

Lisa se zmateně dívala na zavřené dveře. ,,Tohle bylo hodně divné. Takového jsem pana Stylese dlouho nezažila."

Vstala a já zalitoval, že tu se mnou nemůže zůstat po celou dobu. Ale bylo mi jasné, že musí pomáhat s přípravou večeře a obsluhou. Když tu byl Harryho otec, muselo být všechno bez chybičky.

,,Nechám ti poslat večeři nahoru ano? Hlavně ji celou sněz. Nezapomeň, teď jíš za dva."

Souhlasně jsem přikývl a usmál se. Nedovolím, aby moje malá fazolka strádala.

--

Po večeři, která byla vskutku výborná, jsem si dal rychlou sprchu a zalezl si do postele. Nevěděl jsem, jak dlouho se tu Harryho otec zdrží, ale neměl jsem chuť na Harryho čekat. Ne, když má takovou náladu.

Navíc jsem se necítil vůbec bezpečně, když byl Des v domě. Proto jsem se snažil co nejdříve usnout, abych tuhle prapodivnou noc zaspal.

Když jsem otevřel oči, panovala v pokoji tma. Posadil jsem se a protřel si rozespale oči. Podíval se na hodinky a zjistil, že jsou dvě ráno. Nicméně Harry v posteli nebyl.

Zmučeně jsem zasténal a chytil se za břicho. Už zase jsem cítil nepříjemný tlak, který značil nastupující nevolnost. Měl jsem ale tušení, že tahle nevolnost souvisí spíše s nervozitou a strachem, který jsem pociťoval, než s mým těhotenstvím.

Nicméně jsem se rozhodl pro rychlý výlet do kuchyně pro citrónovou limonádu. Stejně jsem měl šílené sucho v krku.

Vstal jsem z postele, vklouzl do svých bačkor a tiše se vydal ven. Rozhodl jsem se, že nakouknu do Harryho kanceláře a řeknu mu, ať už jde spát. Jeho otec už určitě odjel a Harry pravděpodobně dohání svoji zameškanou práci. To by mu bylo podobné.

Došel jsem téměř na konec chodby, kde se nacházela Harryho kancelář, a spatřil jsem pootevřené dveře, z kterých vycházel proužek světla.

Už jsem se chystal vejít dovnitř, když v tom jsem uslyšel hlas Harryho otce. Ztuhl jsem v půlce pohybu.

,,Budeš mě poslouchat Harolde, víš, že nestrpím žádné odmlouvání!"

,,Uvědomuješ si, co po mě žádáš?" uslyšel jsem Harryho naštvaný hlas. Nechtěl jsem poslouchat, opravdu ne, ale nemohl jsem odejít.

,,Musíš se k problému postavit čelem jako chlap. Nevychoval jsem z tebe žádnou bábovku."

,,Ale tohle je něco jiného! Je to lidská bytost tati, omega!"

,,Řekni mi něco, co nevím, Harolde," opáčil Desmond a v jeho hlase jsem slyšel smích. Měl jsem neblahé tušení, že ti dva rozebírají mou osobu.

,,Tuhle komplikaci jsem nepředpokládal," pokračoval Desmond. ,,Ale je tady a musíme se s ní vypořádat. Zlikviduješ ho i s tím malým problémem, jasný?"

Chvíli bylo ticho, slyšel jsem jen Harryho hlasité dýchání. Zato já měl co dělat, abych se udržel na nohou. To přece nemůžou myslet vážně..

,,Tati, nenuť mě.."

,,Když jsem tě připravoval na to, že jednou po mě převezmeš moji funkci, věděl jsi moc dobře, že budeš dělat rozhodnutí, která ti budou proti srsti, která se ti nebudou líbit ale ty je uděláš, protože jsou pro dobro našeho světa. Ber to jako svoji zkoušku, jasné?"

,,Nemůžu.."

,,Jestli to neuděláš ty, udělám to já Harolde."

Místností se rozhostilo ticho a já cítil, jak mé tváře zkrápí slzy. Prosím Harry. Prosím.

,,Ano tati. Udělám to, hned zítra."

,,Hodný kluk Harolde."

Už jsem slyšel dost. Konečně se mi podařilo odlepit nohy od země a doklopýtat zpět do ložnice, kde jsem se zhroutil v pláči na podlahu.

Věřil jsem mu. Já mu věřil. Začínal jsem doufat, že jednou promění můj život, který připomínal noční můru v pohádku.

Ale on se rozhodl poslechnout svého otce, a ukončit můj život. Jeho otec zkrátka nemůže vydýchat, že nenáviděná omega by měla porodit dalšího Stylese.

Přitiskl jsem si ruce na bříško a hlasitě zavzlykal.

Já se nevzdám. Nenechám ho, aby mě připravil o život. Nebojuji totiž jen za sebe. Bojuji i za život mého dítěte.

--

Řeknu k tomu asi jen tolik, že drama právě začalo :)

Děkuji moc za všechny ohlasy u minulého dílu ♥♥♥