,,Tvoji rodiče přijdou na večeři?" zopakoval jsem po Harrym hloupě a díval jsem se na něho s nadějí, že jsem špatně slyšel. Rozhodně jsem se s jeho otcem nechtěl setkat. Čím víc jsem toho o něm slyšel, tím méně se mi zamlouval.

,,Teď jsem to řekl," zamračil se Harry. ,,Rodiče jsou zvědaví na mého budoucího mates. A navíc jsme spolu nevečeřeli už dlouho, a toto je skvělá příležitost."

,,Rozumím," řekl jsem tiše a vyhýbal se jeho pohledu.

,,Louisi," řekl a nadzvedl mi hlavu tak, že jsem byl nucen zadívat se do jeho zelených očí. ,,Budeš se chovat slušně, rozumíš? Očekávám, že mě nezklameš."

,,Ano Harry, budu se chovat, jak nejlépe umím," slíbil jsem a hodlal jsem to dodržet.

Rozhodně jsem si nechtěl znepřátelit Dese Stylese.

--

,,Přece to nemůže být tak moc zlé, ne?" zeptal jsem se s nadějí Lisy. Seděl jsem v kuchyni na kuchyňské lince, houpal nohama a míchal v míse zálivku. Lisa a Jamie byli nejdřív proti, protože podle nich by byl Harry velmi nespokojený, kdyby viděl svou budoucí omegu, jak si špiní ruce v kuchyni, ale já toho nedbal. Vaření jsem měl rád už od malička, a rád jsem se motal mámě při vaření v kuchyni. Taky mě nikdy nevyhodila, protože přece jen, vařit pro naši početnou rodinu nebylo lehké.

Ach bože, tak rád bych věděl, jak se jim daří. A jak se má moje Lottie.

Smutně jsem si povzdechl a podíval se zpět na Lisu.

,,Des Styles nemá omegy v lásce Louisi," odpověděla Lisa. ,,Jste podle něj podřadná stvoření, která nemají právo žít. Nás bety nenávidí o trochu méně."

,,A navíc," dodal Jamie, který vedle mě připravoval maso. ,,Podle Stylese staršího se k němu musí všichni chovat s tou největší úctou, byl by nejraději, kdybychom při jeho příchodu padli na kolena a líbali mu nohy."

,,Já před cizí alfou musím padat na kolena," připomněl jsem Jamiemu zasmušile. Ten se začerenal.

,,Promiň Louisi, nechtěl jsem tě nějak urazit.."

,,Neurazil," pozvedl jsem koutky v úsměvu. ,,Proč si ale myslí, že je hoden takové úcty? Když se ke všem chová tak odporně?"

,,Pokládá se za stvořitele světa alf, bet a omeg," vysvětlila Lisa. Já se nechápavě zamračil.

,,Ale vždyť první alfou byl Harryho dědeček."

,,Ty sice ano, ale to Harryho otec se od začátku tvrdě zasazoval proto, aby se celý svět přizpůsobil jim. To on vznesl vůbec jako první myšlenku, o vypuštění viru do celého světa, on plánoval podrobně tohle všechno, jako výcviková centra, testovací stanice, aukční dražby.." vyjmenovávala Lisa a já pocítil k tomu člověku ještě větší nenávist.

,,Harry po mě chce, abych se choval slušně k člověku, který může za to, že jsem tady," sykl jsem vztekle. ,,A za to, že jsem bez své rodiny."

,,Louisi neudělej nějakou hloupost," varoval mě Jamie vážným hlasem. ,,Naštvat pana Stylese je jedna věc, ale naštvat jeho otce..věř mi, nevyplatilo by se ti to."

S trudomyslným výrazem jsem dál míchal zálivku a mlčel.

,,Louisi," ozvala se měkce Lisa. ,,Slib mi, že budeš opatrný."

Přikývl jsem.

--

Později, když už bylo téměř všechno připraveno, jsem se přesunul do ložnice, kde na mě čekal Harry.

Stál u zrcadla a uvazoval si pečlivě kravatu. Musel jsem uznat, že mu to v obleku moc slušelo. Harry chodil vždy tak pečlivě upravený, krásně oblečený a občas se vám při pohledu na něho chtělo jen zírat a obdivovat ho. Což mě osobně ale vždy rychle přešlo, když jsem si uvědomil, kdo to je.

Harry, který mě zahlédl v zrcadle, se otočil.

,,Tady jsi," řekl a podal mi ramínko, na kterém byl také oblek, ovšem jednoduššího střihu než měl on, doplněn sněhobílou košilí. ,,Tohle si vezmeš na večeři."

,,Dobře," přikývl jsem odevzdaně a chvíli vyčkával, jestli se Harry alespoň otočí, abych se mohl převléknout.

Ten však na mě dál jen vyzývavě hleděl a koutky úst se mu stočily v úšklebek. Moc dobře věděl, na co myslím.

Otočil jsem se tedy k němu alespoň zády a třesoucíma rukama ze sebe sundal tričko a kalhoty, které jsem vmžiku nahradil těmi připravenými. Harryho pohled, který jsem cítil v zádech mě tak znervózňoval, že jsem nedokázal pořádně uchopit malé knoflíčky košile a zapnout si je, což mě dělalo nervóznějším ještě víc.

,,Ukaž," ozval se za mnou jeho chraptivý hlas a vzápětí se kolem mého těla obmotali dvě paže. Vydechl jsem překvapením, ale to už Harryho dlouhé, hbité prsty bez problému zapínaly mou košili.

,,Děkuji," zašeptal jsem, jelikož jsem se z nějakého důvodu bál zvednout hlas výše. Harry si opřel bradu do mých vlasů a jeho teplé dlaně zajeli pod tenkou látku košile. Skoro jsem ani nedýchal, když přejížděl po mé pokožce, která pod jeho doteky celá hořela. Byl téměř jemný, hladil mě jako nějakou porcelánovou panenku, vychutnával si ten dotek a já proti své vůli s ním. Po tolika dnech trápení jsem ocenil každý vlídný dotek, i když od člověka, který mě k smrti děsil.

,,Očekávám, že se budeš dnes večer chovat slušně," zašeptal mi Harry do ucha a já se zachvěl. ,,Můj otec si potrpí na to, aby se omegy chovali tak, aby bylo jasné, kde je jejich místo. Nesmíš zapomenout na nic, co ses ve výcvikovém centru naučil. Jestli budeš hodný, čeká tě odměna."

,,Jaká odměna?" neubránil jsem se zvědavosti.

I když jsem Harryho neviděl, ucítil jsem, jak se usmál.

,,Uvidíš, maličký."

--

Seděl jsme v obývacím pokoji a čekal jsem, až Harryho rodiče dorazí. Asi neexistovalo žádné slovo na světě, které by vystihovalo, jak jsem byl nervózní. Přál jsem si, abychom mohli seznámení s Harryho otcem odsunout na pozdější čas, nechtěl jsem se s tím netvorem setkat hned druhý den, co jsem byl v tomto domě.

Ale nebyla možnost, jak se tomu vyhnout.

Srdce se mi rozbušilo, když jsem uslyšel od vchodových dveří Harryho hlas a zároveň i cizí hlasy.

Je to tu.

,,Louisi!" ozval se vzápětí z haly kudrnáč, a já poslušně vstal a odešel za ním.

Jakmile jsem se ocitl poblíž jeho otce, měl jsem co dělat, abych se nezatvářil znechuceně. Pach druhé alfy, pro mě byl naprosto nesnesitelný. Zatímco Harry voněl ostře, sladce a hřejivě dohromady, tenhle nový pach mě dráždil tak, že se moje oči málem rozslzely. Byl agresivní, jako jeho nositel.

Sotva jsem se ocitl vedle Harryho, padl jsem na kolena, s hlavou sklopenou, ruce sepjaté za zády. Přesně jako nás Nick učil ve výcvikovém centru.

Uslyšel jsem kroky směřující ke mně, a vzápětí mi stejně jako jeho syn při prvním setkání, Des Styles nadzvedl hlavu.

Nebyl ošklivý a rozhodně nevypadal na svůj pokročilejší věk. Vlasy měl pořád husté, ostříhané na krátko, stejné barvy jako Harry. Také byl stejně vysoký jako on a jeho mohutná postava ve mě vyvolávala respekt a bázeň.

,,Tak tohle je ten tvůj poklad, synu," pronesl s nepříjemným úšklebkem na tváři a já dál mlčel. Připadal jsem si opravdu nepříjemně. Jakoby se mi ten muž vysmíval.

,,Jmenuje se Louis otče," řekl Harry a já vzápětí ucítil jeho konejšivou dlaň v mých vlasech.

,,Tak Louis. V kterém výcvikovém centru jsi byl, chlapče?"

,,Nevím, v kterém městě to bylo, pane, ale bylo to vaše výcvikové centrum," špitl jsem tiše a sledoval, jak se muž široce usmál.

,,Alespoň mám záruku, že můj syn má poslušnou omegu," prohodil a pak mi konečně přestal věnovat pozornost. Nejspíš o mém útěku nic nevěděl, jinak by mě sotva nazval poslušným.

Harry mě uchopil za paži a vytáhl na nohy. Vedle něj stála starší tmavovlasá žena, u které jsem okamžitě věděl, že je omega, už jen podle toho, jak neustále bázlivě klopila oči k zemi. A podle toho, jak se na ni Harry usmíval a laskavě na ni mluvil, jsem uhodl, že to je jeho matka. V duchu jsem ji politoval, protože bylo nespravedlivé, aby taková křehká žena měla za manžela takového hrubiána.

,,Mami, toto je Louis, moje budoucí omega," řekl Harry. ,,Louisi, toto je Anne Stylesová, moje matka."

Anne ke mě zvedla oči a já se musel usmát. Její oči byly totožné s těmi zelenými, které mě dokázaly vždy spolehlivě vykolejit.

,,Těší mě Louisi," řekla polohlasem a usmála se na mě.

,,Taky mě moc těší paní Stylesová," odpověděl jsem a úsměv jí oplatil.

,,Pojďme raději za otcem," navrhl vzápětí Harry, uchopil mě za ruku a odvedl do jídelny, kde si už pan Styles stačil zavdat z alkoholu, který tu byl připraven.

Usadil jsem se vedle Harryho a náhle jsem byl vděčný za jeho přítomnost. Přece jen, znal jsem ho více než jeho rodiče, strávil jsem s ním už pár chvil a to, že byl vedle mě, činilo mou osobu klidnější.

Jamie a ostatní sloužící začali nosit večeři, a já se nestačil divit, kolik jídla dal Harry připravit. Večeře měla pět chodů, ale já měl tak stáhnutý žaludek, že jsem jen uzobával ze své porce, jako vrabec.

,,Louisi, ty skoro vůbec nejíš," ozval se Des Styles, když odložil vidličku.

,,Omlouvám se pane," řekl jsem tiše. ,,Jen nemám moc hlad."

,,Neříkám že jsi nějaký hubený, ale abys mohl nosit dědice Stylesovic rodu, potřebuješ mít sílu," ušklíbl se na mě a já si uvědomil, jak moc je ten chlap slizký.

Harryho otec si nalil další sklenici whisky a usrkl. Přitom mě nepřestával zvědavě pozorovat.

,,Vlastně moc nechápu synku, co je na něm tak speciálního. Je to jen další, průměrná, malá omega, která se hodí jen na to, abychom jí každý den dokazovali, kde je její místo," zasmál se a já v jeho hlase uslyšel výhružný podtón. Žaludek se mi sevřel vztekem. Jakým právem o mě říká takové věci? Vůbec mě nezná.

,,Myslím si, že Louis je přesně taková omega, kterou chci mít po svém boku, tati," řekl rozvážně Harry.

,,V posteli s ním může být zábava, to je fakt," prohodil Des a já zalapal pobouřeně po dechu. Cítil jsem, jak mi Harry varovně zmáčkl pod stolem stehno a to jediné mi zabránilo v tom, abych tomu chlapovi pěkně od plic řekl, co si o něm myslím.

Měl jsem z něho strach, chtěl jsem se k němu chovat tak, jak si Harry přál, chtěl jsem být hodná omega, ale toto mě opravdu uráželo.

Harryho otec se na mě jen pobaveně díval a očima mě přímo vyzýval, abych na jeho posměšky nějakým způsobem reagoval. Když jsem dlouhou chvíli mlčel, pokračoval.

,,Samozřejmě jsem si prošel vše o tobě, Louisi. Máš hodně sourozenců, což je dobře, protože vaše rodina je očividně plodná, je vás jako křečků," ucechtl se a já sevřel ruce v pěst. ,,Škoda jen, že i tvoje sestra nebyla omega. Jmenuje se Lottie, že?"

Zděšeně jsem k němu vzhlédl při zvuku sestřina jména.

,,Pěkná holka, moc pěkná. Tu bych si uměl po boku mého syna představit víc než tebe. Nebo by z ní mohla být pěkná kurvička. A i ty malé dvojčata.."

,,Tak dost!!" zaječel jsem a prudce se postavil. ,,Už ani slovo o mé rodině! Svoji rodinu miluju a za to, že nemůžu být s nimi, můžete jenom vy! To vy jste zničil všechno na čem mi v životě záleželo a udělal z mého života peklo na zemi!! A někdo tak odporný jako vy si nebude brát moji rodinu do huby!!"

Sotva jsem skončil, místností se rozhostilo děsivé ticho.

A mě došlo, že jsem udělal jednu z největších chyb v mém životě.

--

Tak je tu další díl :) malé info, neodvažuji se říct kdy bude další, jelikož můj notebook se rozhodl přestat fungovat ve chvíli, kdy ho nejvíc potřebuju, takže dneska ho nesu do servisu ://

No nic, děkuji vám všem za komentáře, votes i přečtení u minulého dílu <3<3<3