Barbara

Přeběhla jsem do předsíně. Oblékla jsem si boty, vzala si deštník a vyšla jsem ven.

Seběhla jsem rychle dolů a rozeběhla se do ulice. Nemůže být přece tak daleko ne?

Oh bože prší fakt mega hodně.

Chtěla jsem přeběhnout ulici když jsem si všimla osoby v jedné malé uličce

Otočila jsem se a viděla jsem tam právě stát Justina. Stál úplně přitisklý ke zdi a zase na něj strašně pršelo.

Hned jsem se tam rozeběhla. ,,Justine" Vyhrkla jsem a on se na mě podíval.

,,Ty jsi se asi úplně zbláznil ne?" Vyhrkla jsem. ,,Proč jako?" Zamumlal a drkotal o sebe zuby. ,,Pojď hned zpátky" řekla jsem a vzala jeho kytaru a rozešla se s ním zpátky k sobě.

,,Bar já vám tam nechci překážet" zamumlal. ,,Kde by jsi jako překážel?"  Nechápala jsem.

,,No tobě a tvému klukovi v tom bytě. Vždyť přece on by mohl i žárlit ne?" ,,Prosímtě Justine my spolu nechodíme" ,,Ne?" ,,Ne. Já ti to vysvětlím v bytě. Teď prosím pojď se mnou dovnitř. Tam ti to všechno vysvětlím" řekla jsem a on si povzdechl a přikývl.

Za takové dvě minuty jsme už byli u mě v bytě. ,,M-mohl bych se jít umýt teplou vodou?" Zeptal se. ,,Jasně že jo. A prosím už nikam neutíkej jinak třeba příště zmrzneš" řekla jsem a on nic neřekl a rozešel se do koupelny.

Povzdechla jsem si a rozešla se do ložnice. Tam jsem se taky převlékla a pak jsem šla do kuchyně. Udělala jsem si čaj a rovnou jsem udělala i Justinovi.

Sedla jsem si ke stolu a přemýšlela. Jsem opravdu kráva. Já jsem se vyspala s Kristofem. Řekla jsem si že potom co mi udělal tak už s ním nikdy nic mít nebudu protože to jak mě podváděl tak tím se mi totálně zhnusil. No a já teď kráva jsem s ním vlezla do postele. Fakt bych potřebovala facku nebo spíš 100 facek. Já to ale opravdu nechápu. Vždyť jsem nebyla ani opilá a on mě jenom políbí a odvede do ložnice a už to je.

,,Jsem tady" ozval se Justin a sedl si vedle mě na židli. ,,Tady máš čaj" ,,Děkuji" řekl a hned se napil.

,,Jak to že spolu zase nechodíte?" ,,Já jsem s ním chodila. Potkali jsme se na základce. No a začali jsme spolu chodit. No ale on mě polovinu vztahu podváděl a když jsem to zjistila tak jsem se s ním rozešla. No a teď přišel a já jsem prostě úplná kráva a vyspala jsem se s ním. Já ho mám pořád ještě ráda no." ,,Miluješ ho?" ,,Já nevím. Mám ho hodně ráda" řekla jsem a on přikývl a sklonil hlavu. ,,Děje se něco?" Nechápavě jsem se zeptala. ,,Ne všechno je v pohodě"

Justin

Vlastně to zas tak v pohodě není. S Bar jsme kamarádi ale jak já vlastně nemám nic za sebou s holkama tak si tak nějak myslím že mám Bar mnohem víc rád. Bar je strašně moc úžasná. Je strašně krásná a hodná a se vším mi pomohla a taky pomáhá.

Nevím jestli jsem do ní zamilovaný, ale mám jí fakt hodně hodně rád určitě víc než kamarádku.

,,Stejně ale můžu tady opravdu být?" Zeptal jsem se. ,,Prosímtě proč by jsi nemohl?" ,,Já nevím. Já se bojím že ti tu vadím. Vždyť jsem ti obsadil jednu místnost kde vlastně teď bydlím já a všechno za mě platíš" ,,Justine" chytila mě za ruku kterou jsem měl položenou na stole. ,,Mě to prostě nevadí už jsem ti to několikrát říkala. Ten pokoj jsem stejně vůbec nevyužívala. A je mi úplně jedno že za tebe platím ty věci. Já ti ráda pomáhám. Najdeme pro tebe nějakou tu práci a pak si už něco budeš platit sám. Já ti chci prostě pomoct. Nechci aby jsi byl na ulici. Takže budeš tady se mnou jo?" Řekla. ,,Jsi opravdu úžasná Bar" usmál jsem se a ona se taky usmála.

,,Rodiče mě učili že vždy když to půjde tak mám komukoliv vždy pomoct. Kdybych ti nepomohla tak bych se cítila hrozně" řekla jsem.

,,Taky bych chtěl rodiče" řekl jsem. ,,Máš takový štěstí že si tě adoptovali" povzdechl jsem si.

,,Já nechápu že tebe si neadoptovali." ,,Já jsem tam zlobil takže jsem to měl ve spisech a tak mě nikdo nechtěl" řekl jsem a ona si povzdechla. ,,Je mi to moc líto. Jak jsi se vlastně dostal do domova?" Zeptala se.

,,No můj táta mi ubližoval i zneužíval takže mě vzali a dali do domova. Myslel jsem si že si mě mamka vezme zpátky po nějaké době ale nikdo. Asi na mě úplně zapomněla" řekl. ,,Určitě na tebe nezapomněla Justine. Měla tě ráda ne?" ,,No já doufám že jo. Já jsem ji miloval. Mám s ní fotku. Nosím ji pořád u sebe" řekl jsem a vytáhl ji z kapsy. Vždy když si vezmu jiné oblečení tak si tam tu fotku dám. Mám jí prostě vždy u sebe.

,,To je krásná fotka" usmála se. ,,Určitě na tebe nezapomněla Justine" řekla.

,,Já mám nějaké fotky z dětského domova kde jsem byla. Dali mi je rodiče když jsem byla větší. Oni je zase dostali od vychovatelek" řekla a odešla někam pryč a pak se vrátila s takovou malou hromádkou fotek a položila je na stůl.

Hned když jsem se podíval na první fotku tak jsem tam hned vyhledal sebe. Byla to fotka celého dětského domova.

,,Moji biologičtí rodiče zemřeli při autonehodě" řekla potichu a já se na ní smutně podíval. ,,Bůh ví jaký bych měla život kdyby rodiče nezemřeli. Třeba bych ani nebydlela tady a třeba bych ani nebyla modelka" řekla. ,,Taky by mě zajímalo co bych teď dělal kdyby jsem nebyl v dětském domově a měl rodinu" řekl jsem a pokrčil rameny.

,,Tady jsem já" ukázala na tu fotku. Ukázala přesně na tu malou Bay která byla moje nejlepší kamarádka, ale pak odešla.

Bar vyndala další fotku. Byl jsem tam jenom já a Bar. V domově fotili fotky taky po skupinkách takže každý rok jsme se my dva fotili spolu. Prostě opravdoví kamarádi.

,,To byl můj nejlepší kamarád. Hned když tam přišel tak jsme se začali kamarádit. Byl to opravdu skvělý kamarád. Slíbila jsem mu že s ním zůstanu navždy ale šla jsem radši s rodiči. Jmenoval se..." ,,Jay" řekl jsem a podíval se ji do očí. ,,Jak to víš?" Zašeptala.

,,Jay a Bay. Hra na maminku a tatínka. Jay jako Justin Bieber a Bay jako Barbara Wild teda teď už jsi Barbara Palvin" řekl jsem.

,,Panebože" vydechla a přikryla si pusu rukou. ,,Ty jsi Jay?" Zašeptala a já přikývl.

,,To snad ne. Panebože tak ty jsi to celou dobu věděl a. Strašně moc se ti omlouvám" ,,Za co se mi omlouváš?" ,,Že jsem to hned nepoznala. Oh můj bože Jayi" Vyhrkla a objala mě.

,,S tebou to bylo to nejlepší v domově. A já se ti strašně moc omlouvám že jsem tě opustila. Panebože já jsem tě tam nechala. Já jsem odešla do rodiny a ty jsi tam zůstal celé své dětství" začala brečet. ,,Bar nebreč prosím. Je samozřejmý že sis vybrala rodinu. Taky bych to udělal i když jsme si něco slíbili. Byli jsme děti a slibovali jsme si věci které se nedali splnit. Nebreč prosím" řekl jsem a ona mě ještě jednou objala. ,,Mám tě ráda Jayi" zavzlykala. ,,Taky tě mám rád" usmál jsem se a dal ji pusu do vlasů.

Názory prosím ❤️❤️